Musíme si promluvit o Kevinovi

nechci spoilovat, ale jediný co mě rušilo a ani závěr filmu to neobjasnil, byla ta absolutní, hysterická a téměr bezvýjimečná nenávist okolí vůči Tildě. Ne snad, že by byla bez viny, a vůbec..., ale takhle vyhrocený reakce mi připadaly nedůvěryhodný. Jinak samozřejmě je to moc hezký film :) (19.04.2012)

Pokud tenhle film někomu přijde depresivní, tak nemá asi moc nakoukáno:) Plusový body za famózní Tildu, za výtvarno a vcelku i hudebno. Zbytek průměr a nevyužitej potenciál až hanba (předlohu jsem nečetl). (13.05.2012)

Kevin je ve všech stádiích svého mladého života zahrán perfektně. To ostatně platí pro celou hereckou skvadru. Postrádám detailnější rozbor toho, co všechno udělal. Rozhodně je však tento snímek hodný pro následnou dlouhotrvající diskuzi. (10.06.2012)

Kevin prostě nemohl vystřílet tělocvičnu! (25.07.2012)

Why..? Why..? poslední slova z psycho-drásajícího filmu We need to talk about Kevin, které se jeví jako jedno z normálních drama filmů, kde Swinton zahrála skvělou roli s normálně vypadajícím koncem o nezvladatelném klukovi, se mění na krvavou masáž a prolínání příběhu z minulosti a přítomnosti. Při sledování filmu jsem si spoměl na estonské Klass! 80% (28.10.2012)

Perfektne navodená atmosféra, ku ktorej nepotrebujete veľa slov. Malý aj veľký Kevin vzbudzujú ohromnú chuť im jednu či viac vypáliť. A Tilda hrá tieto looserky nezameniteľne. Film vo vás vyvolá viacero otázok, na ktoré majú zrejme všetci svoje odpovede. Bohužiaľ realita dáva za pravdu Kevinovi a jemu podobným. Prečo? Odpovedzte si sami.. (28.10.2012)

Uf, tak to byl film jako břitva. Hodně ostrá. Těžko o takovém filmu říct, že se vám líbil... Výborné herceké výkony (Tilda!), výborná kamera, perfektně střižená hudba, formální experimenty. No a k tomu ten děj. Zlo, symboly. Jediné nad čím přemýšlím je to, že ten čin dává jasné hodnocení toho kluka, ale jak by to bylo bez něj? Co jinak dělat? Jo, a opět jsem se přesvědčil, jak je dobré vidět filmy v kině. Když kamera postupně snímá přes celé plátno odraz terče v oku, na to vejrat na notebooku by byl hřích. (FK, 1.11.2012) (01.11.2012)

Tilda by si opět zasloužila Oscara a o Millerovi bysme ještě jednou mohli slyšet. (18.01.2013)

Drama o mladistvém hajzlovi, který měl být od mala v péči psychiatrů. Nezlobte se, ale nedokážu docenit film, kde nějaké vyšinuté hovado pozabíjí půlku svojí rodiny a pak svoje spolužáky ve škole. Jakoby toho v současnosti nebylo málo že. (21.01.2013)

Najhorsie na tomto filme je, ze je tak neuveritelne uveritelny, az z toho mrazi... Takito sadisti na svete skutocne existuju, a zvlast v Amerike. Tilda Swinton=oscar. (17.02.2013)

Film o zmrdovi, kterému měli zakroutit krkem už v postýlce. Oni mu ale radši místo toho koupili luk a šípy.....no jak to asi mohlo dopadnout? Snímek skotské režisérky Lynne Ramsay má sílu vyvolat obrovské množství negativní energie a podstrkuje myšlenku, že nemít děti nemusí být zas až tak veliký průser. Na pobavení nic moc... (07.03.2013)

Ano, mluvit a komunikovat je velmi důležité, nicméně si nejsem zcela jist, zda by to v případu "Kevin" skutečně pomohlo. Skotská režisérka Lynne Ramsay se doslova specializuje na hluboká, psychologická dramata, která nastolují závažné otázky. Podobným tématem je bezesporu i kniha Američana Lionela Shrivera s názvem "Musíme si promluvit o Kevinovi". Artově laděná adaptace režisérky Ramsay nám představuje Evu (Tilda Swinton) a její dost komplikovaný vztah se synem Kevinem (Ezra Miller). Příběh rozhodně vyzrazovat nechci (a každému potenciálnímu divákovi/divačce bych ze srdce doporučil, aby se zdržel i jakéhokoliv hledání informací na čsfd, apod.), protože právě způsob vyprávění příběhu, prolínání různých časových rovin a narativních postupů je jedním ze základních stavebních kamenů celého snímku (zkuste si třeba pustit Nolanovo Memento pozpátku...). Film, kromě zrůčné práce paní režisérky, stojí i na velmi dobré kameře, stylové a skvěle pasující hudbě (country a šedesátkový pop + Johny Greenwood, ano to je ten pán z RADIOHEAD) a v neposlední řadě (a to zejména) na výborných hercích. Tilda Swinton klasicky za jedna (navíc u této ženy mám skutečně dojem, že vůbec nestárne) a za pozornost stojí určitě i Ezra Miller, kterému stačí jeden významný pohled do kamery a hned máte jistotu, že před Vámi stojí prvotřídní hajzl. Miller je ve své roli přesvědčivý možná až moc, chvílemi jsem měl dokonce dojem, že sledují jakési pokračování snímku The Omen :-). Musíme si promluvit o Kevinovi je brilantním psychologickým dramatem, který se však nesleduje lehce. Celkové vyznění (které film už naznačí prvním záběrem) je silně depresivní a bezvýchodné. Nevhodné rozhodně pro jedince, kteří se chystají mít rodinu, či pro lidi přemýšlející o sebevraždě. Vhodné pro jedince, kteří by se rádi naučili střílet lukem. (30.06.2013)

Velice silný příběh o matce, která měla smůlu na své prvorozené dítě. Film, při kterém se tají dech co bude dál. Velmi bolestná podívaná. Stres a bezmocnost ovládá matku autistického dítěte, u kterého nikdy neví, co udělá a jak se zachová. Jeho život je tu prezentován již od narození a tak vidíme celý jeho vývoj až téměř po dospělost, které vygraduje tragédií. Vyprávění příběhu nikam nespěchá, ale zbytečně moc tlačí na pilu. Některé dramatické části tu jsou zvýrazněny až moc agresivně. Jedná se o vzpomínky matky. Formou kratičkých flashbacků se naznačuje ono tragické vyústění, ale je to zcela zbytečné skákání v čase, které nic nepředstavuje a ruší dramatický vývoj událostí. Přesto se jedná o vynikající dílo, které se hluboko zavrtá do podvědomí každého diváka. (09.02.2014)

Přesně takhle má vypadat smysluplná filmová adaptace knižní předlohy. Román jsem četl relativně nedávno, takže ohledně děje mě nemělo co šokovat a byl jsem s tím dopředu srozuměný. Co mě ale jednoznačně nadchlo, byl způsob, jak si s tou látkou Lynne Ramsay poradila. Přesně si uvědomila, kde končí literární způsob vyprávění a kde začínají možnosti toho filmového. Díky tomu nesledujeme zmrzačený výcuc z knihy, ale naprosto soběstačný tvar, kde starou belu sejde na tom, že se do něj z předlohy nemohly vejít všechny nuance. Film si je totiž nahrazuje jinými, z vlastních zdrojů. Skvělá Tilda Swinton je bez diskuse, ale je tady ještě taky fantastická hudba Johnnyho Greenwooda. Ten kluk mě znovu přesvědčil, že na poli filmové hudby je v tom zástupu řemeslníků, jakkoli kvalitních, jedním z mála se skutečnou vizí. (19.07.2017)

Silné kafíčko... Po filme si asi každý povie, len aby doma nemal podobné. Strašne depresívna atmosféra a Kevin, ktorý rozhodne patrí medzi to najhoršie( po charakterovej stránke) čo som za ostatný čas videl... (31.12.2011)

Pozor na SPOILERY. Navzdory mnoha nadšenejm reakcím mě tohle nijak zvlášť nevzalo, a žádnou výraznou depresivní atmosféru jsem z toho necítil. Nápad natočit snímek o životě psychopata od jeho narození až do doby, kdy jeho psychóza vyvrcholí a spáchá mnohonásobnou vraždu nebyl špatnej. Jenomže často scházelo větší napětí, a když došlo k přesunu děje do doby po spáchání činu, kde se věnoval jenom matce, ztrácelo se výrazně i tempo. Postava Kevina byla v jistejch ohledech dost přehnaná a nevěrohodná (viz. ultrachytrý řeči, když mu bylo jen pár let). Jinak to byl fracek, kterej by se měl pořád sprchovat studenou vodou jak byl drzej a neposlouchal. Matku bych z jeho jednání nevinil, snažila se, ale synáček byl prostě nenapravitelný psycho, dvě silnější hvězdy. (12.02.2012)

Jednoznačně nejdepresivnější zážitek pro mne byl pohled na tu sebranku ztracených existencí na "vánočním večírku".Teda ne, že by zbytek filmu a postav byl zrovna srdíčkový:) Kevinovi jsem zpočátku rozuměl, pečivo mají v Anglii vážně hnusné, narodit se tam, házím to po ledničce taky. Počínaje křečkem v odpadu (to snad není spoiler, chudák mrtvé zvířátko je v takovém fimu jistotou) je už samozřejmě jasné, že Kevin nemá jen problém s přijímáním potravy. Což bylo vlastně jasné od začátku. Kompozice filmu a skladba jednotlivých záběrů jsou působivé, ale vzhledem k tomu, že od prvního záběru víme, že se něco podělá fakt pekelným způsobem, nepůsobí finále tak silně, jak by mohlo. Nebo je to tím, že tvůrci za každou cenu chtějí, aby to byla depka, depka a nic než depka, což je místy trochu únavné. Každopádně má jediná větší výtka jde k soundtracku, nic proti country, ale co je moc to je moc, a zde byly, IMHO, navybírány zvláště vidlácké kusy. Vyrůstat na něčem podobném, asi mě to poznamená taky... (30.03.2012)

Chcete děti? A jste si jistí? Opravdu, pokud jste v období plánování rodiny, tak vám tento film radost neudělá, pouze nasadí červíčka do hlavy, že zlí lidé opravdu existují a ano, někteří se takoví už rodí a co kdyby tím zlým byl i můj ťuťu ňuňu vymazlený a vysněný klouček... nebo holčička. Tilda Svinton si ve filmu tvrdě vyžírá zlomysly svého syna, kterého to evidentně baví, přináší radost je to pro něj hra, která se tak dobře hraje... Skvělá hudba, trefně volená do právě odehrávaných scén, např. při prohledávání synova pokoje hraje od Beach Boys píseň "In my room", svým poklidným plynutím drnká na nervy a společně s vysokým herectvím vytváří hluboký filmový zážitek, který si ale rozhodně nevychutná každý. (04.04.2012)

depka? nuda... (31.05.2012)

Naprostá antikoncepce.... vše, čeho jsem se děsila, co se týče mateřství - je zde znázorněno asi tak 10x hůře a reálněji... !! neskutečně depresivní drama s dokonalou kamerou a Tildou Swinton... noční můra všech matek a žen... já z toho asi neusnu... !! (02.07.2012)