mourinho

Delikatesa! Jako satira docela vtipné, nicméně scénář se v závěru trochu rozpadl, když chování veškerých postav bylo zcela obětováno ve prospěch konceptu a o nějaké logice nemůže být vlastně ani řeč. Přesto film moji pozornost bez problému udržel, vlastně hned od příjezdu na ostrov. Zkrátka moc nad tím nepřemýšlet a o zábavu bude postaráno. A Ralph Fiennes je démon!!!

No, asi takhle. Tato novinářská činnost je jistě velmi záslužná práce, v souvislosti s tímto filmem je ale také zcela na místě položit si otázku, zda ta míra rizika v konečném důsledku za to skutečně stojí. Opravdu si myslíte, že západní svět docení, když mu zprostředkujete život obyčejných lidí ve válkou zmítané Sýrii? Nechápejte mě špatně, je určitě dobře, když se o těchto věcech ví, když jsou lidé informováni, jakmile se ale něco posere, všichni od toho dají ruce pryč, protože "s teroristy se přece nevyjednává" a braň se jak umíš. Výsledkem takového dobrodružství je pak v lepším případě naprostá finanční likvidace rodiny, v tom horším možná nějaké ocenění in memoriam. To je ale jen taková malá polemika, která snímek nijak neshazuje. Má to sílu, emoce, zkrátka drámo jako prase! Jen pak člověk přemítá, když při závěrečných titulcích čtě "Daniel Rye i nadále pracuje jako fotoreportér a cestuje po světě", jestli tenhle job opravdu vynáší tolik, aby vám při tom všem umožnil také podílet se na doživotním splátkovém kalendáři...

Syrový pohled na dno lidské společnosti. Lehce zavádějící název filmu pro mě nebyl překážkou, naopak jsem přesvědčen, že spousta takovýchto individuí si slovo punk takto idealizuje a svůj opovrženíhodný styl života jím pak následně omlouvá. Škoda, že si tvůrci nepohlídali zvukovou stránku. Tam jsou, jak už tady bylo někde zmíněno, velké rezervy a některým dialogům jde skutečně velmi špatně rozumět.

Mám rád kontroverzní, drsné filmy, kde je na zlo nahlíženo bez příkras a CAT III je k tomu jako stvořená. Zároveň však musím konstatovat, že najít v tomto ranku opravdu kvalitní a po všech stránkách hodnotný snímek, vyžaduje skutečně mravenčí práci a ani toto dílo o svérázném obuvnictví mě nepřesvědčilo o opaku. Ano, je to brutální, silně erotické, ale co víc? To, co na place "herci" předvádí bere filmu veškerou věrohodnost, o nějakém napětí tak nemůže být ani řeč. Emoce, atmosféra, to všechno se filmu vyhýbá velkým obloukem, postavy se chovají a jednají naprosto idiotsky, po trikové stránce je to jedna velká ubohost a jediné, co zůstává je snad jen ta kontroverze. I když, uvědomím-li si, co všechno už bylo natočeno a zfilmováno, je i ta v uvozovkách...

Mám oproti místním recenzentům jednu nespornou výhodu, že dokážu u filmu "vypnout" a jenom se bavit obrázkama... a tady ta akce byla natočena docela solidně, myslím. Jinak je to samozřejmě hloupoučké, vlastně jak všechny Millerovi filmy, berte proto moje tři hvězdičky s nadhledem...

Myslím, že to vůbec není tak špatné, jak by mohlo zbytečnými předsudky ovlivněné hodnocení napovídat. Původní Martyrs byli jako rána kladivem, brutální, šokující a bylo jasné, že tohle v přímé konfrontaci nemůže obstát. Jsem ale přesvědčen, že kdyby neexistoval originál, nebude zdejší hodnocení rozhodně takový průser. Ano, je to o poznání umírněnější, zdánlivě levnější vizuál může zdejší fajnšměkry iritovat, ale ten příběh je prostě tak dobrý, že mě osobně to vůbec nevadí. Navíc se tvůrci v druhé polovině přeci jen od předlohy malinko odklonili a byť pointa zůstala zachována, dokázali tak filmu uchovat potřebnou dávku napětí. Když nad tím teď tak přemýšlím, zdejších trapných 37% filmu v mých očích vlastně pomohlo. Ono totiž když člověk nic nečeká, může být ve finále jen mile překvapen...

..........zhluboka se nadechnout.....snad první film na světě, který mě dokázal rozbrečet! Nestydím se za to, naopak. Byly to slzy lítosti i zděšení zároveň a to si myslím, že snesu docela hodně! DARFUR německého fušera Uwe Bolla mnou však otřásl natolik, že ještě nějakou dobu potrvá, než najdu sílu shlédnout ho podruhé. Film o hrůzách, kterým civilizovaný svět jen tiše přihlíží, budu mít do smrti před očima vždy, když uslyším někoho fňukat, jak se má špatně. Po technické stránce má snímek určitě svoje nedostatky, přesto je jeho výpověď témeř k neunesení.....jeden aby se styděl, že je člověk!

Nezatížen znalostí románu E. L. Jamesové, vidal jsem se jednoho nedělního odpoledne do kina na PADESÁT ODSTÍNŮ ŠEDI - snímek, jehož knižní předloha se stala pro řadu žen bestsellerem a který i dva týdny od své premiéry stále plní jeden kinosál za druhým. Jelikož dosavadní hodnocení budilo spíše rozpaky, nazval bych své očekávání raději zdravou zvědavostí. Ono se totiž, ať si říká kdo chce co chce, jedná o téma poměrně zajímavé a neotřelé nejen v subžánru romantických dramat. To by se ale paní režisérka musela umět odvázat, nedržet se pevně stanovených norem a pořádně přitlačit na pilu, nabídnout divákovi trochu té kontroverze. Námět k tomu doslova vybízí, jenže tady se bohužel hraje na jistotu, pro kino, pro zisk, s ústřední myšlenkou hlavně nepobouřit konzumní publikum. Otázkou zůstává, zda právě tato opatrnost nakonec celý projekt nezabije. Jak řekla jedna moje sličná kamarádka, s kterou jsem ono "romantické dobrodružství" absolvoval, "...u té knížky si můžeš představit tolik věcí...". No jo no, mít tak možnost její představy promítnout na plátno, zřejmě by to bylo za pět...

To vám tak jednou začně jebat a už se toho nezbavíte.......nevím co víc o Hermannu Nitschovi napsat. Tam asi nebude všech pět pohromadě...

Peklo!!! Pro běžného diváka téměř nekoukatelné...snad jen jako zkouška odvahy. Ale cosi tíživého, znepokojivého, co s člověkem otřese v tom je, to nepopírám. Nepříjemný zážitek a jedno z nejtěžších hodnocení pro mě..............Uff!!!