Hraniční zdi
Medianeras
Medianeras
Medianeras
Sidewalls
Režie:
Gustavo TarettoScénář:
Gustavo TarettoKamera:
Leandro MartínezHudba:
Gabriel ChwojnikHrají:
Pilar López de Ayala, Javier Drolas, Inés Efron, Carla Peterson, Rafael Ferro, Adrián Navarro, Miguel Dedovich, Jorge Lanata, Alan Pauls, Romina PaulaObsahy(1)
Identita velkých měst spočívá v jejich budovách. Dnes je to často chaotická směs různorodých a neslučitelných architektonických stylů. Kontemplací o Buenos Aires přechází snímek zároveň k pozorování jeho stejně nesourodých obyvatel: Martín je allenovsky neurotický intelektuál, „ajťák“, kterému internet přiblížil svět, ale zároveň ho vzdálil životu. Přítelkyně mu utekla do Ameriky a nechala mu psa. Je typickým obyvatelem metropole stejně jako Mariana. Oba žijí ve stejné čtvrti, ulici, bloku... Jejich cesty se každý den kříží, aniž by jeden o druhém věděl. Když Martín stoupá po schodišti nahoru, Mariana míří dolů, když on nastupuje do autobusu, ona vystupuje. V kině sedí ve stejné řadě, nikdy si ale nevidí do tváře. Potkají se jednou doopravdy? Příběh míjení sobě souzené dvojice zpracoval režisér již ve svém úspěšném stejnojmenném krátkém filmu. Nyní v celovečerní prvotině předkládá v mnoha úrovních, myšlenkově i formálně precizně propracovaný snímek, „romantickou komedii“, hravou a filmařsky sofistikovanou. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (108)
Ztracené existence, outsideři s vlastním světem ve zmateném chaotickém světě kolem. Téma, které tu bylo už tolikrát a které by mohlo docela dost rychle omrzet, ne však v podání Gustava Taretta i geniálního Javiera Drolase v hlavní roli.. Ti, spolu se zbytkem štábu, zvládli jemnou, černohumorně optimistickou dramakomedii s bravurním nadhledem a kouzelnou smrští filmového charisma. Protože každý může najít svého Walda. ()
Soucitná romantická komedie pro lidi po rozchodu o tom, že čas hojí rány a ten pravý čeká za rohem. Pár vtipných momentů (Tyhle schůzky přes seznamku jsou jak menu v McDonalds..na obrázku to vypadá vždy lepší a chutnější), ale celkově zdlouhavé. Nebo je možná problém ve mě. Buenos Aires mě neláká ani jako turistu a to cestuju rád. A ten konec s Wallym jsem fakt nezbaštil...blbější berličku jak ukončit film, který měl skončit už dávno, jsem dlouho neviděl. ()
Velka města poskytuji anonymitu, ale také izolovanost. Denne potkávate tolik lidi, ale kdyz chcete navázat vztah, nedaří se vám k nikomu proniknout dostatečně blízko. Absolvujete spousty setkání, která si jsou podobná svou prazdnotou a nucenosti. Probudíte se vedle cizího cloveka a jen si přejete, aby uz odešel. Jste sami, zoufate si a nevíte, co se svým životem. Poznavate se? O takových lidech je totiž tento argentinský snímek, který me oslovil prave svou realisticnosti a odhrnutim opony do zivota obyčejných lidi. Velice se mi také líbila propojenost s architekturou a doprovodná klasická hudba. ()
Už ani nevím jak dlouho to je, co mě naposledy překvapila nějaká romantická komedie. Tedy o komedii tu nemůže být moc řeč, ale romantika je to veskrze nenápadná, nemainstreamová a taková až divně netemperamentní. Na to že je to argentinská produkce. Rozhodně je natočená hodně evropsky a moderně. Opravdu mě Medianeras překvapili. A musím říci, že velice příjemně. ()
Keď nemôžem nájsť niekoho, keď viem koho presne hľadám. Ako potom môžem nájsť toho, keď ani neviem, že ho hľadám?... Veruže zaujímavý film o osude a Láske - miestami mi trošku pripomínal (500) Days of Summer, ale to fakt hlavne tým štýlom akým to bolo celé podané. Ale celkovo to bol film plný metafor a symbolov - to neustále prirovnávanie ľudí k architektúre bolo vcelku inšpiratívne. A samozrejme aj tá celá myšlienka dvoch ľudí, ktorí majú k sebe tak neuveriteľne blízko a predsa sa neustále obchádzajú bez toho, aby vôbec mohli nadviazať nejaký kontakt. Obaja majú rovnaký život naplnený samotárskym a ostýchavým spôsobom existencie - v podstate nevedia kam presne patria, no vo svojom vnútre cítia, kde by patriť chceli. Celé kúzlo tejto melodrámy doplnili zaujímavé kamerové detaily a hudba, ktorá totálne pasovala k tomu čo sa práve dialo. Jediné čo tomu chýbalo, tak asi jedine väčšia dynamika... Ale celkovo veľmi pekne spracované dielo - ďalší z výnimočných argentínskych filmov, ktoré na mňa spravili veľký dojem. ()
Reklama