Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Když v roce 1989 celé Německo slaví znovusjednocení, dva mladíci Veit a Tom se rozhodli vyjet do Ameriky. V kapse měli “pro začátek” 100 německých marek. Chtějí najít Veitova otce, který uprchl dlouho před pádem Berlínské zdi. Vypravili se do San Francisca, kde by údajně měl žít Veitův otec, peníze jim ale stačí jenom na letenku do New Yorku. Tady začíná odysea dvou „Ossis“ aneb Dederónů za velkou louží… (JOJ Cinema)

(více)

Recenze (99)

IQ Tiqe 

všechny recenze uživatele

Moc hezký! Road movie, která vás strhne k cestovatelské horečce, že byste nejradši okamžitě vyrazili, třeba rovnou do USA. Připomněl jsem si Vegas, vstřícnost v bistrech u dálnice, typický americký motely, větrné elektrárny, skalní přírodní útvary, San Francisco... Hezký dobrodružství, po cestě několik menších epozod, vtipy postavené na Východním Německu, trocha romantiky i vážný náboj. Můžu doporučit – je to jeden z těch filmů, po jehož zhlédnutí byste hned chtěli vidět další podobný. # [viděno: monitor, 5.1, EN sub] # příběh **** | hudba **** | humor ** | akce * | napětí – | pustil bych si znova **** ()

Olík 

všechny recenze uživatele

Co vlastně řadový občan ví o německé kinematografii? Zná fuckujícího pana učitele, kluky co to chtějí, holky co to chtějí taky, ti jenž jdou po kvalitě měli tu čest s Klepáním na nebeskou bránu, dříve narození znají duo nosáčů a ti ještě starší Murnauova ikonického Upíra Nosferatu. Známe co známe, víme co víme, ale troufám si říct, že standardnímu gaučovému konzumentovy unikly kousky, které by přinejmenším kvalitně zpříjemnily dané minuty. Vždyť to máme rádi, ono hořko-veselé vypořádání se s národní minulostí....vzpomeňme například na Občanský průkaz, Pupendo nebo nesmrtelné Pelíšky. Německá padlozeďká road-movie je přesně taková........má v sobě zatrpklost i entuziasmus, vzbuzuje pocity zmaru i euforie, umí být radostná i truchlivá. Kvalitní kousek, který by svým naturelem měl našinci chutnat. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Němci vy kluci filmařský, já vás mám tak rád. Jak takovej krásnej film může být takhle opomíjen. S příběhem jsem si prožil snad veškerý dostupný pocity. Pohodová cesta po USA, plná přirozeně usměvných momentů: Ne, já to říkám pořád na poznávání světa nepotřebujeme znát každou stránku Lonely Planet, stačí mít otevřenou mysl a nechat věcem volnej průběh. Zajimavý film i v tom, že na jeho konci jsem v sobě měl dva druhy pláče, z radosti i ze smutku a nakonec jsem se musel ještě usmát. Krásný, fakt krásný. ()

Aelita 

všechny recenze uživatele

Být takto nadšený z Ameriky v roce 2010 je vrchol nevkusu, i když se jedná o retropohled. Zároveň získávat jakékoliv výhody u cizinců posmíváním se a záměrnou kritikou své vlasti je vrchol podlézavosti. To je hlavně záležitost a úděl disidentů, zaměřených na zahraniční odběratele, nikoliv na skutečnou konstruktivní kritiku a práci na zlepšování poměrů ve vlastní zemi. ___ Způsobem a mírou podvodu jsou tito dva dederoni (přezdívka pro obyvatele bývalé NDR) velice podobní dvojici mladíků z filmu Sibiř (http://www.csfd.cz/film/42691-sibir/), až na to, že ti druzí neprodávali svoji zemi, ale své služby. Vlastně mi ti "Sibiřané" byli mnohem sympatičtější. ()

teba 

všechny recenze uživatele

Budu se opakovat, ale... je to NĚMECKÁ KOMEDIE!! Takže opět mírně tlačím hodnocení nahoru... Film má výhodu v době, kdy se odehrává, takže mu projde to krásně naivní vidění Ameriky, včetně barev a filtrů na jeho podporu. Navíc několik, na německou komedii slušnejch fórků (Vy jste nacisti? Ne ne, my jsme praví komunisti!), nezbytná slza uroněná v samém závěru... Zkrátka a dobře, sledovalo se to celkem pěkně, nelituju :o) ()

Galerie (30)

Zajímavosti (1)

  • Titulná melódia filmu je v skutočnosti štátna hymna bývalej NDR "Auferstanden aus Ruinen" - autorom textu je Johannes R. Becher, autorom hudby Hanns Eisler. Vzhľadom na to, že sa v texte hovorí o zjednotení Nemecka, od ktorého NDR neskôr upustila, spievala sa hymna ku koncu existencie NDR často bez textu. (andykanadan)

Reklama

Reklama