poster

Kůže, kterou nosím

  • španělský

    La piel que habito

  • slovenský

    Koža, v ktorej žijem

  • anglický

    The Skin I Live In

Drama / Thriller / Mysteriózní / Horor

Španělsko, 2011, 120 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ****

    Pedro Almodóvar, dávno vybouřený rebel, který vystoupal z madridského undergroundu na festivalové výsluní, si dovolil být trochu výstřednější než v posledních filmech, a protentokrát vzal doslovně myšlenku Barbary Creed (z knihy The monstrous-feminine) o ženách coby hororových monstrech. Jak se na postmoderního autora sluší, máloco je jednoznačné a zřejmé, ze všeho nejméně, kdo tenhle multižánrový souboj (s) pohlaví(m) nakonec vyhraje. Kůže, kterou nosím představuje vzorový příklad otevřeného textu. Některé otázky jsou ponechány bez odpovědi, jiné zodpovězené s takovou přímočarostí, že to vyvolává podezření. Od vážných témat voyerismu a sebeidentifikace se odbíhá k přízemním laskominám pro diváky znalé italských giallo filmů (k jejichž vizuální opulentnosti měla Almodóvarova tvorba vždy blízko). Vyprávění je mnohem utlumenější než chování postav a jako celek působí Kůže i díky „jemným“ přechodům mezi scénami radikálně odlišného obsahu a pozvolnému tempu vyprávění překvapivě vyrovnaně a sevřeně, bez prostoru pro skutečně znepokojující obsah. Bohužel i bez prostoru, který by nám umožnil dostat se postavám pod kůži, udělat si jasno v tom, nakolik zaslouženě kdo trpí. Zůstává na nás, koho budeme litovat, což může být součást hry bez jasných pravidel. Ale taky nemusí. 80% Zajímavé komentáře: J*A*S*M, FlyBoy, Vančura, Vencisak, tomtomtoma, frbulka(12.10.2012)

  • cukorek
    ****

    Kto druhému jamu kope sám do nej spadne, to je staré známe porekadlo, ktoré hovorí a zároveň varuje ľudí o tom, že plánovaný, zlý čin na druhú osobu sa nemusí vždy vyplatiť. Tento film túto teóriu potvrdil a zároveň prišiel s novým druhom chladnokrvnej odplaty, nie v zmysle týrania a následného usmrtenia, ale psychického poníženia osobnosti v podobe transformácie z muža na ženu. Napriek tomu, že nebolo zobrazené drsné a bolestivé zaobchádzanie s Vincentom ako je časté v podobných prípadoch, ale len "zaobchádzanie v rukavičkách" , jeho trest za to čo spáchal bol naplnení do poslednej bodky, len škoda, že Robert sa sám stal zvráteným slabochom a jeho spečatenie osudu bolo otázkou času. Herci zastali miesta dobrých pešiakov a podľa mňa režisér, bol kráľ, ktorý vytvoril ozaj drámu, ktorá sa pomaly a isto hlbšie a hlbšie ukladala do mojej pamäte. Po dlhšej dobe film, kde som spolu s hercami rozmýšľal, čo by som na ich mieste v danej situácií robil, takže zaslúžených 70%.(7.4.2012)

  • Vančura
    *****

    Zhlédnutí tohoto filmu na 46. MFF KV mi nevyšlo, natěšeně jsem tedy vyrazil za opožděnou podzimní premiérou do Aera. A dobře jsem udělal, můj španělský oblíbenec mě tradičně nadchnul. Poslední Almodóvarův film nese všechny typické znaky tvůrcových předchozích snímků, tzn. jako vždy je to vizuálně vycizelovaný spektákl a esence scénáristické rafinovanosti v jednom. Po vizuální stránce je to jednoduše skvostné, celý ten film je plný jakési telenovelové krásy (ostentativní luxus, nádherní herci v dokonalém oblečení...), kde není ani stopy po sebemenším smítku. Stačí vylézt z kina do setmělé Prahy a bolestně vysvitne kontrast mez filmovou realitou a světem vezdejším. Po dějové stránce je to vzrušující a nekonvenční drama, které zcela famózně odkrývá pomalým tempem své karty a graduje k melodramaticky vyhraněnému finále. Symbolicky výmluvná je scéna, ve které Antonio Banderas coby psychopatický chirurg soustředěně omotává kovovým drátkem bonsaj. V tomto aktu tvarování malého stromku je ve zkratce vystiženo totéž, co dlouhá léta prováděl s člověkem: živý tvor je usazen do malého prostoru a kombinací drastických metod je tvarován s účelem přiblížit se ideálu. A co se mi líbilo snad nejvíc - "Kůže, kterou nosím" je dle mého soudu Almodóvarovým vrcholem v práci s filmovou hudbou - soundtrack je emocemi nabitá dokonalost, která kongeniálním způsobem splynula s promítaným obrazem. O kvalitách herců je zbytečné mluvit, všichni jsou pochopitelně výborní a po španělsku velmi charismatičtí. "Kůže, kterou nosím" je sympaticky výstřední film. UPDATE 9. 3. 2015 - Na druhé zhlédnutí se mi už tento film tak nelíbil jako prve (na vině je hlavně změna okolností, během nichž jsem film zhlédl poprvé a podruhé, a změna mého vztahu k Almodóvarovým filmům, které jsem před lety zbožňoval, ale teď je už nemůžu téměř ani vidět), ale na původním hodnocení se mi nic měnit nechce - ten moment, kdy film vyloží svoje trumfy, a člověku dojde, kdo je Vera vlastně zač, je prostě fascinující, a i když předloha Thierryho Jonqueta bude s velkou pravděpodobností strašný brak, nemohu se ubránit chuti si ji teď přečíst. A co je hlavní, to nejlepší na tomhle filmu je prostě soundtrack - posledních pár dní neposlouchám skoro nic jiného, to je prostě tak skvělá hudba, až to není možný. Toto je film, který mě vyloženě irituje tím, jak na sebe vrší jeden nesmysl na druhý, protože když se v nich člověk začne rýpat, vyloženě si zkazí sebelepší mínění, které o tom filmu mohl mít, ale v posledku asi vážně není třeba měnit nic na tom, co jsem o něm napsal kdysi, protože to svým způsobem stále platí. Jen ta chuť vidět od Almodóvara něco dalšího je u mě momentálně téměř na nule...(8.9.2011)

  • Chlupis
    ****

    Almodóvarova striktní a až nepříjemně aktuální odpověď na posedlost fyzickou stránkou namísto té psychické. Navíc film, který je pro muže rozhodně nepříjemnější než pro ženy, což je vzhledem k době a situaci naprosto v pořádku.(6.7.2011)

  • paascha
    ***

    Škoda slabého závěru, který nic nevysvětlil, nic nevyřešil a nic neznamenal. Jinak šlo o proces, za který spousta chorošů platí těžké prachy a tady je celá kůra zdarma a s plnou penzí. A takový nevděk:-)(8.1.2012)

  • - Muž, který příjde do obchodu prodat věci své ženy, která jej opustila, je Agustín Almodóvar, producent filmu a bratr režiséra Pedra Almodóvara. (Avalon820)

  • - Snímek byl natočen na motiv románu „Tarantule“, který napsal Thierry Jonguet. (Terva)

  • - Ledgard (Antonio Banderas) pomenoval syntetickú kožu menom "Gal" po svojej prvej manželke. Meno Gal je skratkou pre meno Galatea, ktorá bola v rímskej mytológii sochou vytvorenou nadaným sochárom Pygmalionom. Socha bola taká dokonalá, že Pygmalion sa do nej zamiloval a Venuša vyhovela jeho želaniu, aby ju priviedla k životu. (jofffo1)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace