La ciociara
La Paysanne aux pieds nus
Vrchárka
Two Women
Two Women
Two Women
Two Women
Režie:
Vittorio De SicaScénář:
Cesare ZavattiniKamera:
Gábor PogányHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Sophia Loren, Jean-Paul Belmondo, Eleonora Brown, Pupella Maggio, Raf Vallone, Vincenzo Musolino, Renato Salvatori, Carlo Ninchi, Emma Baron (více)Obsahy(2)
Mladá vdova Cesira (Sophia Lorenová) se rozhodne opustit i s dvanáctiletou dcerou Rosettou (Eleonora Brownová) bombardovaný Řím a ukrýt se v rodné vesnici v horách. Tady se připojí k vesničanům i uprchlíkům – vesměs obyčejným lidem, které válka nezbavila humoru a chuti do života, ale ani chamtivosti a pokrytectví. Z obyvatel vesnice se vyděluje intelektuál a idealista Michele (netypická role Jean-Paula Belmonda), který se s oběma ženami sblíží. Cesira jej přitahuje jako muže, ale duchovně založené Rosettě je útěchou a inspirací, učitelem, který jí ukazuje dosud nepoznané hodnoty. Temperamentní, hubatá Cesira se řídí selským rozumem a útrapami války prochází se vztyčenou hlavou. Má jen jedinou Achillovu patu: svou dceru. A ironií osudu v době naděje a osvobození zasadí válka Cesiře poslední ránu právě do tohoto nejcitlivějšího místa…
De Sica natočil Horalku podle stejnojmenného románu Alberta Moravii. Na rozdíl od naturalistické předlohy však De Sica projevuje větší empatii vůči obyčejným lidem a jejich jednoduché touze: přežít. Sophia Lorenová se své role zhostila s vášní a vehemencí a byla za ni celkem dvaadvacetkrát oceněna – mimo jiné se stala první herečkou, která dostala Oscara za roli mluvenou jinak než anglicky.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (140)
Je dobré vidieť pre zmenu druhú svetovú vojnu čisto očami civilistov (čiže nie vojakov na bojovom poli) a predovšetkým očami tých, ktorí trpeli najviac a to ženami a deťmi. Tí sa nemali ako brániť a navyše museli čeliť nielen hrozbe smrti, ale aj pre ženy a dievčatá ešte väčším ponížením. Na druhú stranu je film Horalka menej výpravný, ako som čakal a jeho dej nie je nijako zvlášť strhujúci a emocionálne silný aj napriek tomu, čo sa v ňom deje. Dilema medzi tromi a štyrmi hviezdami. ()
Černobílá poezie. Sophia hraje ženu, o jejíchž dcerách a vnučkách točí filmy Almodóvar. Statečnou matku, která i když je pro ni její dítě tím nejdůležitějším, nikdy nepřestává být hlavně ženou. Jean-Paul Belmondo je obsazen do tak zvláštního protiúkolu, že mi dělalo problémy si uvědomit, že je to on. ()
Oproti knize pár změn, ale i přesto velice povedený film. Proměna andílka v děvku... (ve filmu jen naznačeno, kniha jde více do hloubky). Citlivě podaný konec. Je hrozné sledovat, čeho všeho jsou lidé kvůli válce schopni a jak se mění jejich povahy a charakter. A Sophia Loren bývala opravdu krásná.... ()
Tento film nestárne. Zásluhu na tom má silná předloha Alberta Moravii, lidská režie Vitorria De Siccy, ale hlavně přesvědčivý výkon Sophie Loren. Ta se role hubaté, ale citlivé italky a zároveň milující a obětavé matky zhostila s takovou vehemencí, že má divák možnost prožívat její příběh s ní. Netuším jestli ji role padla jako ulitá, či zda to s takovým životným nasazením zahrála, každopádně je její Horalka nezapomenutelná. Příběhu nechybí lidskost a jakási smutná ironie toho, že to nejhorší některé potkalo až v závěru války. De Sicca už ve Zlodějích kol ukázal své sociální cítění a jeho empative vůči obyčejným "malým" lidem je vdechnuta i do tohoto snímku a dělá ho tolik reálným. Ona klíčová závěrečná scéna je natočena bez jakýchkoliv skandálních záběrů a přesto působí tak brutálně, že se člověku otvírá kudla v kapse. ()
Skutečně dramatický osud matky a dcery ke konci druhé světové války. Strhující herecký výkon krásné Sophie Loren mě totálně uzemnil. Druhá světová válka posloužila už k mnoha filmovým dramatům, ale tohle patří mezi nejvěrohodnější, nejkrutější, nejzajímavější i nejoriginálnější. Říkám to pořád, v reálnosti dramatického osudu hlavních hrdinů - hrdinek je vždy obrovská síla emocí. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (12)
- V noci z 9. na 10. dubna 1962 v 6:39 ze Santa Monicy v Californii telefonem oznamoval hlas Caryho Granta: "Sophie, vyhrála jsi!" (wewerička)
- Poprvé dostala italská herečka Oscara jako představitelka role v italském filmu. (Také Anna Magnani jej měla, ale jako protagonistka amerického filmu.) (wewerička)
- Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Rím, Fondi, Vallecorsa, Itri a Saracinesco. (dyfur)
Reklama