Młyn i krzyż
The Mill and the Cross
Mlyn a kríž
Obsahy(1)
V roce 1564 namaloval Pieter Brueghel jeden ze svých nejznámějších epických obrazů Nesení kříže. Ježíšův příběh je na něm přenesen do doby Brueghelova života, kdy jeho národ trpěl pod španělskou nadvládou. Obraz je zaplněn více než pěti sty lidmi, z nichž každý skrývá svůj neopakovatelný příběh. Snímek polského režiséra Lecha Majewského je strhujícím vizuálním pokusem nahlédnout do života postav, které se na obrazu objevují. Divák je přenesen do Brueghelova výtvarného světa, do doby pozdního středověku. Film popisuje proces tvorby mistrovského díla a umožňuje nahlédnout do hloubky jeho výpovědi, zachycuje utrpení Krista spolu s útrapami dalších, nevinných a neznámých lidí. Stává se tak neobvyklou meditací nejen nad uměleckým dílem, ale také nad náboženskými a filozofickými otázkami. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (3)
Recenze (51)
Specifický film, který spíš osloví milovníky výtvarného umění.Film, kde pomalu každý záběr působil jako výjev z obrazu.Muselo být velmi náročné film natočit.Spousta dobových kostýmů.Kde i koně museli stát skoro nehybně. Herec Hauer odvedl, klasicky pro něj,velice profesionální práci....a proto,tak jako pavouk, skládám svůj obraz a doufám,že upoutá zrak toho,jenž se na něj dívá.....Brueghel. ()
Flandry v šedesátých letech šestnáctého století tu slouží jako pozadí pro klasickou velikonoční křesťanskou podívanou. Přišlo mi to až poněkud ahistoricky matoucí, jelikož jsem občas nevěděl, nakolik sleduji příběh o ukřižování Ježíše a nakolik o životě v pohnutých časech 16. století. Navíc tu není žádná hudba a občas promluví jedna ze tří hereckých hvězd, ostatní hrají beze slov jako ve skandinávském filmu. Nesporným plusem je ale vizuální stránka díla – kompozice záběrů je výborná a neruší při ní ani zjevně malované pozadí. ()
Když už ke mně Brueghel - prostřednictvím Majewského a iVysílání a přes čtyři a půl století - natáhl ruku, z úcty k mistrovi jsem ji stisknul, a vzápětí ucítil, jak se zdvořilostní gesto taví v potěšení z bezmembránovitosti dvou tvůrčích světů (malířova a režisérova) – skoro jako v The Seventh Walk, samozřejmě v jiném výrazovém, ale stejně autorsky jednovaječném módu. Po ohledání místa uměleckého činu, dobročinu, nelze než konstatovat, že čin byl naplánován a realizován s plnokrevným záměrem stát se – v každém detailu a v celku - filmovým corpus delicti: tím, že si ve filmu lidé z úsvitu letopočtu podávají ruku s těmi z 16. století a ti i oni zase s námi, však žádnou epochu nevyjímejme, dokazuje umělecky, křehce, ale nezvratně nadčasovou – leč neumětelsky naplňovanou - pospolitost lidstva. Současně lidem všech ér diagnostikuje postižení poloslepotou vůči řečené pospolitosti a zaznamenává všudypřítomnou úzkost, úzkost vznikající nesením kříže, jejž si člověk stloukl sám, nebo, častěji, mu ho ochotně přispěchali sbít jiní. ()
Velmi stylově a originálně natočený film o vzniku slavného obrazu. Nemohu nic vytknout, snad (tošku povrchně) musím ubrat jednu hvězdu za menší nudu, která se chviličkama dostavovala (ale jen opradvdu malýma). Možná to mohlo být pojato o něco málo zábavněji, ale to už je můj subjektivní názor, který nemusí zbytek diváků sdílet. Nádherné scény a krásný duch celého filmu budou pro mě navždy zapamatovatelné. ()
Obrazová dekonstrukce jak v čase, tak v uměleckém díle samotném. I přes dosti pomalý rytmus jednotlivých záběrů a scén má film obstojné tempo a diváka nikdy vyloženě nenudí. Jen škoda, že celý "výjev" nekončí přesně v momentě, kdy dojde na poskládání finální podoby obrazu a autor se pouští do rozebírání motivů sahajících tzv. "za roh", což mírně boří původně zvolený motiv filmu. ()
Reklama