Reklama

Reklama

Paříž, červenec 1942: desetiletá Sarah je spolu se svými rodiči o půlnoci zadržena francouzskou policií, která obchází dům od domu a zatýká židovské rodiny. V zoufalé touze zachránit svého bratra jej zamyká do šatní skříně - jejich tajné skrýše - a slibuje mu, že se pro něj vrátí, jakmile budou osvobozeni. O 67 let později se příběh Sarah proplétá s příběhem Julie Jarmond, americké novinářky vyšetřující dávný zátah s názvem Vel´d´Hiv. Novinářka objevuje sebe samu a odhaluje strašné tajemství srdcervoucího příběhu o židovské rodině, jež byla vytlačena ze svého domova – místa, které je i jí nyní domovem. Jakmile začne vnímat, žít a dýchat stejně jako Sarah - nejstarší dcera židovské rodiny, její svět se otočí vzhůru nohama. Dokáže někdo odstranit stín minulosti? (oficiální text distributora)

(více)

Videa (5)

Trailer 2

Recenze (127)

pakobylka 

všechny recenze uživatele

O minulosti, přítomnosti i budoucnosti ... o mrtvých i živých ... o stínech na duši, které nelze vymazat ... o vzpomínkách, které nelze unést. Prostý příběh, který nevydírá ... jenom vypráví. Přesto - anebo právě proto - můžete jeho emoce vzít za své. I když … přece jenom si neodpustím drobnou poznámku: V zájmu pravdy může být někdy opodstatněné strkat nos do cizích záležitostí a přehrabovat se v cizích osudech. Přesto si nejsem až tak úplně jistá, že je to za všech okolností správné a očistné ... že to pokaždé přinese něco pozitivního ... že zrovna PRAVDA je přesně to, co všem zainteresovaným schází ke štěstí. VŽDYCKY musíte počítat i s tím, že někoho zraníte, že někomu těžce ublížíte. Měli byste si dobře rozmyslet, jestli dotyčná pravda za to opravdu stojí ... a v první řadě byste si měli odpovědět na otázku, jestli pomáháte druhým - nebo jestli se jenom snažíte uchlácholit vlastní svědomí. P.S.: To pochopitelně neplatí o pravdách, které svými rozměry přesahují čistě osobní rovinu. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Zdařilý počin, jehož příběhová linie ze 2. světové války je velmi atraktivní. Poutavá je také ta z roku 2009, ovšem méně zajímavá je již ta, v níž je Sarah dospělá. Neříkám, že by v těchto pasážích snímek nudil, ale je to rozhodně slabší část snímku. Herecké výkony potěší, film mne zaujal od samého začátku až do konce a nemám tedy problém dát 4*. Jediné, co mi občas mírně vadilo, bylo trochu nelogické chování postav... nebo ne vyloženě nelogické, ale těžko pochopitelné, kostrbaté, aby ve filmu bylo nějaké vzrušení a možnost příběh prodloužit, popř. když se tvůrci dostali do slepé uličky, využili tohoto nedostatku jako jakéhosi deus ex machina. ()

Reklama

Radiq 

všechny recenze uživatele

Ano, o další blbost na světě víc. Nenadchl mě ani Zátah/Odsun, kde použili snad stejnej stadion. Ale tohle bylo navíc ještě zdlouhavý a nudný. Jaká to náhodička, že zrovna reportérka, která píše o tom zátahu, bydlí v domě, ke kterýmu se to celý vztahuje. Fakt mě to nebralo. Nevim, co na tom každej vidí tak skvělýho, že to právě teď má 77%. ()

Estrellita 

všechny recenze uživatele

Je to přesně tak, jak tady mnozí psali. První polovina je nemilosrdná a ostře realistická, geniální... Ta druhá už je tak trochu zbytečná a plná otravných klišé, film se snaží drtit naše city a za každou cenu z nás dostat nějakou tu slzičku. I přes tuhle křečovitost je to ale vcelku slušný počin. Jenom jeden detail - doporučuji vidět ve francouzštině. Dabing je příšerný! 80% ()

sheldonka. 

všechny recenze uživatele

Líbilo se mi časové prolínání přítomnosti a období v roce 1942 a výš. Zpracování je tedy moc zdařilé. Strašně se mi líbí příběh Sarah, o které víme jak tohle všechno prožila nebo spíše přežila. Jediné co bych do filmu ještě přidala je víc záběrů z přechodného tábora, protože rozdělení od rodičů a pak už jen následný útěk mi přišel trochu málo. A druhá polovina filmu by šla možná taky udělat trochu lépe. Jinak jsem ale naprosto spokojená. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (14)

  • Kristin Scott Thomasová je vo francúzskych filmoch obsadzovaná často, pretože tam študovala, dlhší čas žila a samozrejme jej francúzština nerobí žiadny problém. (gogo76)
  • Když se v poslední scéně v restauraci William (Aidan Quinn) rozpláče, dá si ruce na obličej, aby to nikdo nemohl vidět. Při střihu na dítě stojící u okna je však jasně vidět jeho odraz, na kterém si ruce na obličeji nedrží. (hansel97)
  • Dlhé roky bola táto udalosť vo Francúzsku tabu. Až v roku 1995 sa za tieto udalosti francúzsky prezident Jacques Chirac ospravedlnil. (gogo76)

Reklama

Reklama