Klíč k minulosti

Niekedy sa zdá, že utrpenie židov počas 2 svet. vojny nemalo konca.Ja osobne sa akýchkoľvek vojnových príbehov neviem nasýtiť a stále tvrdím, že v dnešných časoch scenáristickej nemohúcnosti v hollywode stále platí, že vojna napísala milióny zaujímavých príbehov a nemusia byť zďaleka iba o židoch, pretože neboli jediní, kto trpel. Oprávnene nie každý má chuť dookola pozerať na vrieskajúcich nemcov v uniformách ako si vylievajú zlosť na židoch. Tu režisér vytiahol historickú udalosť na ktorú Francúzi asi pyšní nebudú, ale podobne to vyzeralo v celej Európe, takže úplne bez viny asi nebude žiaden národ. Príbeh je šikovne vyrozprávaný v dvoch rovinách, súčasnej i tej vojnovej. Obidve roviny dostali približne rovnaký priestor a striedanie medzi nimi je ukážkovo plynulé a nerušivé. Je to smutný film a niekoľkokrát mi fakt zovrelo hrdlo. Divák od začiatku tuší, že kľúč od skrine schováva niečo strašné. Je to hnusná predstava a žiť s tým, ešte horšia. Herecké výkony sú kvalitné, ale nijako strhujúce. To, čo je tu strhujúce, je v prvom rade príbeh a napínavé pátranie v minulosti. Z detských hercov zaujme najmä predstaviteľka Sáry. V závere sa mi páčilo, že tvorcovia počítali s tým , že divák uhádne meno novinárkinej dcéry, ale chvíľu nás nechali na pochybách. O kvalite filmu nepochybujte a dajte mu šancu. Silné štyri hviezdy a dlho som uvažoval o plnom počte. 80%. (26.09.2011)

Film, který jsem potřebovala vidět, abych měla důvod pokoušet se být o trochu víc člověkem. Film o lidském svinstvu, které popadne každého, kdo před ním nedokáže utéct, ale i o nezdolné síle. Klíč k minulosti si našel zámek v mém srdci, pořádně se v něm pošťoural, sežvýkal ho, vycucnul z něj krev, přetavil ji do slané vody, která mi samovolně vytékala z očí. No ještě že slzy mají antibakteriální účinky. Takže z tohoto pohledu mohu prohlásit Klíč k minulosti za léčivý film. Slabší a středně citlivé povahy varuji: připravte si před sledováním dostatečnou zásobu kapesníků. (07.08.2011)

Viděno v RegioJetu po cestě z Brna do Prahy. Velmi povedené drama. Téma je hodně silné a bál jsem se toho, aby z toho nevypadla citová vydíračka, ale naštěstí to byl režisér schopný ukočírovat tak, že to silné je i bez patetických dojemných scén a celé to působí uvěřitelným dojmem. A o to víc to cením, jelikož je vlastně v hlavní roli židovské dítě za doby 2.světové války. Má to taky slušné herecké výkony, dobře napsaný scénář, děj se vyvíjí tak jak má, dobře se na to dívá a příběh Sáry mě zaujal a v napětí jsem očekával, jak skončí - a to je hlavní. Na plný počet to není, protože třeba na postavách v současnosti se dalo víc zapracovat a moc mi do celkového příběhu nezapadalo to těhotenství (ačkoli na konci je dořešen osud všech postav - a to beru jako hodně velký klad), ale jinak jsem dost spokojený. 4* (15.12.2020)

Dvě roviny příběhů. Zajímavý koncept a emocionálně silný příběh. Jak už u podobných příběhů bývá zvykem, normální člověk ( myšleno všichni, kromě hololebkových kreatur s IQ shnilého banánu ) pocítí nechuť, zlost, mražení, prostě emoce. Jde o téma, které je ve své podstatě nevyčerpatelné a tak máme každý rok další a další příběh o tom či onom. Zatím to působí, a ani tady není víceméně co vytýkat. (26.11.2011)

Osudové drama, které bohužel ztrácí náboj s délkou. Polovina filmu je povedená. Příběh začíná ve Francii v začátcích 2. světové války, deportace židů do pracovních táborů je ještě neznámou pravdou - to vše bylo lépe zvládnuto ve francouzském Odsunu. Osud Sarah se v čase proplétá s hledáním pravdy novinářky Julie Jarmond, tento pletenec dává filmu kouzlo, které ale v jeho konci ničí nudné zdlouhavé pasáže. Klíč k minulosti by klidně mohl být o 20 kratší a šlo by o nádherně dojemný snímek, s délkou 111 minut se ale vyrovnal velmi zle. (07.08.2011)