Klíč k minulosti

Dvě roviny příběhů. Zajímavý koncept a emocionálně silný příběh. Jak už u podobných příběhů bývá zvykem, normální člověk ( myšleno všichni, kromě hololebkových kreatur s IQ shnilého banánu ) pocítí nechuť, zlost, mražení, prostě emoce. Jde o téma, které je ve své podstatě nevyčerpatelné a tak máme každý rok další a další příběh o tom či onom. Zatím to působí, a ani tady není víceméně co vytýkat. (26.11.2011)

První polovina naprosto výborná, příběh dívenky, která zamkne před francouzskou policií bratříčka do skříně a následně uteče z tábora, aby jej mohla zachránit, se mě zkrátka dotkl. Prolínání s přítomností mi nevadilo, i když mě to novinářské šťourání tolik nechytlo. Jakmile však byla z malé dívky dospělá, film začal ztrácet dech a to co přišlo potom byla jen nastavovaná kaše. Je to škoda,původně jsem chtěla hodnotit 100%. Každopádně film krásně ukazuje, jak události té doby zasahují i do dnešní a je spousta lidí, které ty hrůzy ještě pamatují. No, nechtějme vidět historii naší skříně.. ( pro vyznavače morbidního humoru jako jsem já doporučuji komentář uživatele Fr:)) ) (08.07.2012)

Popisuje stejnou událost, odsun židů z Francie a nechvalně proslulý velodrom, jako film Odsun (La Rafle; který jsem viděl před několika týdny a můžu tedy srovnávat). Popisuje stejnou událost, ale víc se zaměřuje na jednotlivce než na skupinu. I podání děje bylo povedené - píše se to i v obsahu, tak klidně prozradím, že jde o retrospektivu, resp. prolínání dvou časových linií. Příběh má hloubku, občas vás mrazí v zádech a občas vás napadá, že scénárista byl naivní. Kristin si pamatuju jen z Univerzální uklízečky, kde hrála ušlápnutou paničku, a tak jsem její umění mohl ocenit až zde. # Dobrý komentář: Fr (30.06.2011)

Příběh vypráví o dvou dějových liniích - současné a minulé.. Oba dva příběhy jsou samy o sobě zajímavé, ale jako provázaný mix mi to nějak nesedlo.. Chtěla jsem vědět více o Sarah a současnost mě tolik nezajímala.. Pátrání bylo sice působivé, ale v tragickém příběhu mě spíše rušilo.. Bohužel nuda a šeď utopila děsivou událost.. (02.08.2013)

O minulosti, přítomnosti i budoucnosti ... o mrtvých i živých ... o stínech na duši, které nelze vymazat ... o vzpomínkách, které nelze unést. Prostý příběh, který nevydírá ... jenom vypráví. Přesto - anebo právě proto - můžete jeho emoce vzít za své. I když … přece jenom si neodpustím drobnou poznámku: V zájmu pravdy může být někdy opodstatněné strkat nos do cizích záležitostí a přehrabovat se v cizích osudech. Přesto si nejsem až tak úplně jistá, že je to za všech okolností správné a očistné ... že to pokaždé přinese něco pozitivního ... že zrovna PRAVDA je přesně to, co všem zainteresovaným schází ke štěstí. VŽDYCKY musíte počítat i s tím, že někoho zraníte, že někomu těžce ublížíte. Měli byste si dobře rozmyslet, jestli dotyčná pravda za to opravdu stojí ... a v první řadě byste si měli odpovědět na otázku, jestli pomáháte druhým - nebo jestli se jenom snažíte uchlácholit vlastní svědomí. P.S.: To pochopitelně neplatí o pravdách, které svými rozměry přesahují čistě osobní rovinu. (27.01.2014)