Q

Zase tak špatné to není. Jedná se o takovou milou bobří přehlídku, kde občas vykoukne i nějaké malinké hádě. Když se kouknu níže, tak si okamžitě uvědomím, že nejsem žena, tudíž snad ani cílová skupina. Nevím, jak moc je tím moje hodnocení a celkové vnímání filmu ochuzeno, ale žádnou myšlenku jsem z děje nevydedukoval. Zkrátka, vše se točí kolem sexu a o nic víc tu nejde. Kouknout na bobry mému zdraví zcela jistě občas neuškodí, takže jsem film zvládl. Bobrů se tu objeví více než by jeden čekal, takže minimálně za odvahu půjdu s hodnocením velmi vysoko. 3* (14.01.2014)

Tak som sa prinútil po dlhšej dobre zhliadnuť erotický snímok, aby som videl nejakú tú kozičku, pri troške šťastia možno bobra. Hlavnou postavou je dvadsaťročná slobodomyseľná Cécila, ktorá podľa režiséra symbolizuje vášeň, ktorá rada nabúrava tabu a prekračuje spoločenské normy. A všetci jej podľahnú. To je v skutku pútavý a dráždivý popis. Ono by to ale nesmel byť francúzsky snímok s rozpočtom do 150 eur. Ako film implikuje - sex je magická sila, ktorá pomáha človeku odhaliť jeho pravé ja. Nesimulované sexuálne scény vníma režisér ako prirodzenú súčasť snímky a odmieta ich vidieť ako obscénne alebo nemorálne, pričom oveľa väčší dôraz kladie na ženský pohľad na sex a lásku. To je zrejmé najmä v Intermezzo odohrávajúcich sa v dámskej sprche, kde spolu "anonymné" ženy preberajú svoje milostné životy. A tu je kameň úrazu. (28.10.2019)

Mladá dívka Cécile se na francouzském maloměstě rozhodne rozdávat radost a pomáhat lidem kolem sebe. Zní to jako Amélie z Montmartru, ale není to Amélie z Montmartru. Jednak kvůli tomu, že Cécile druhým pomáhá sexem, jenž je explicitně nasnímaný, a proto o srovnání se snovou a poetickou Amélií nemůže být řeč. To by ovšem nebylo nejhorší, naopak sexuální scény jsou natočeny hezky a v letošní sekci porn-art na LFŠ patřily rozhodně k těm nejvíce vzrušujícím. Problémem ale je totální scénáristické tápání a ,,rozmazanost" motivů. Kdyby šlo o příběhy lidí, kterým v životě nějak pomohl sex, mohlo to být vtipné, nápadité, dojemné i zajímavé. Jenomže toto téma je překryto různými nudnými výjevy z každodenního života a zbytečnými odbočkami do nikam (např. přítel Cécile, co chlapovi, který mu dluží peníze, posprejuje byt - téma, které se nijak nerozvine). Nebýt otevřené erotiky, druhý den bych nevěděl, že jsem tento film viděl... (29.09.2014)

Nádherná Déborah Révy v roli neustále nadržené nymfomanky a její přednosti jsou rozhodně jedním z nosných prvků této francouzské "studie" ženské sexuality. Oproti ní je zde "nevinně" působící a zdrženlivá Helene Zimmer, jíž setkání se sexuálně nevázanou Cécile přinese nové, dosud nepoznané obzory. Takové snímky jsou jasně "Francouzská parketa", kde se nikdo nebojí před kamerou kompletně odhalit a i tento je natočen s přirozeností, kde je nahota, sexuální scény a nekonvenční vztahy před kamerou něco zcela obyčejného, za co se není třeba stydět. Jo, něco takového by si u nás nikdo natočit nedovolil. (12.03.2014)

Pomatená, malá štětka má vílí svrbění a roupama neví, co nebo koho by si tam nacpala. Pomatená, malá, katolická panna má svrbění taky a ví, koho by si tam nacpala, ale matka a Bůh jsou proti, a tak o nějakém kladení nemůže být ani řeč a sem tam si maximálně nechá nějakým pomateným idiotem sáhnout prostředníkem do svědomí. Co půl hodiny si do toho ve sprše povídají ryby. Ta s vyhřezlým poštěvákem má sem tam pravdu, ostatní jen tak plácají pyskama pičoviny. Na závěr se ty pomatené kravky potkají a vyprstí se na hajzlu. Režisér se evidentně snažil zachytit komplikované ženské nitro, kterému nepochybně rozumí asi jako profesionální patolog. Výsledkem je pomatený slovní gangbang s občasným záběrem na nějaký ten reprodukční orgán, ze kterého by se zauzloval i Uzel, předávkoval se Arginmaxem a pustil si radší nějaké to normální péčko, kde se jen šuká a blbě nežvaní. (03.05.2013)