Nell

Je těžké zážitek tohohle druhu odbýt nějakou nadnesenou větou ve stylu: "Věřili, že jí změní život a zatím ona změnila ty jejich" nebo ¨Ebete, ebete ošíčka¨..." Zatím jsem příliš unesená a konsternovaná dokonalou Jodie Foster a jejím chodníčkem emocí, jdu vyhodit pár kapesníků.... a moc ráda si ten film ještě někdy v klidu zopakuju :-) (02.12.2010)

I když se hrozně snažili, aby celá ta obhajoba přírody a lidství na diváky hrozně zapůsobila, velký finále přineslo emocionální přednášku, herci hráli jako o život... celý film mi připadal spíš nechutný. Téma mi přitom není vzdálené, kdy se systém snaží vtěsnat každého do konvencí, ať mu to ublíží nebo ne. Ale myslím že hlavně zásluhou Jodie Foster, která je pro mně naprosto nechutná, celá ta myšlenka zmizí v divném přehrávání a trapných replikách. (29.01.2015)

Na film jsem se díval asi před měsícem. Jelikož tam akorát Jodie Foster celou dobu blábolí nějaký nesmysly jako "há vá mí tó ló ví", tak jsem to asi v půlce vypnul, protože jsem na to už neměl nervy. Teď jsem tu druhou půlku zkusil dokoukat a nějak žádná změna nenastala. Tak jsem si u toho aspoň zahrál vedle v okně Freecell. Pobavila mě akorát scéna, kdy se Jodie Foster rozeběhne a nabourá držkou do prosklenejch dveří. Za to dávám 1 hvězdu. (06.03.2014)

Přiznávám, že mé hodnocení Aptedova melodramatu o vytržení jedince z pro něj přirozeného prostředí je dosti ovlivněno dabingem. Ono překládat z angličtiny vzešlou nellštinu do češtiny asi není to pravé ořechové.. J.Foster jako Mauglí v sukni tradičně na úrovni, ale zdejší všeobecné nadšení z jejího výkonu nesdílím. Principiálně už jen proto, že hrát roli člověka čímkoliv se odlišujícího od ostatních ponechává herci volné ruce k využití vlastního talentu, což paradoxně znamená, že má práci proti ostatním na place svým způsobem ulehčenou. A mně se bohužel zdálo, že toho Jodie nevyužila na 100 %. (31.12.2009)

Nell jsem viděl už kdysi dávno jako čerstvou novinku v kině. Ano, byl jsem totiž tenkrát taková trubka, že jsem chodil do kin i na takovéhle středoproudové komerčárny, nechal jsem se totiž lehce ošálit anotací o moderní divošce, hovořící svébytným jazykem. A on ten příběh opravdu není nezajímavý, naopak, jen by ho ale scénárista nesměl "vylepšit" několika metráky melodramatického patosu a v hlavní roli by nesměla exhibovat Jodie Foster. Jestliže tady často obrazně píšu, že jsem u nějakého filmu málem umřel trapností, tak tady to platí dvojnásob. Při Nelliných svébytných, neboli mentálně retardovaných pazvucích a grimasách, jsem se propadal do hlubin přímo metafyzicky děsivého splínu a beznaděje a chtělo se mi umřít. A při jejím závěrečném proslovu před soudním dvorem... No nebudu lhát, umřel jsem doopravdy. Teď píšu ze záhrobí, abych ještě než se odebéřu do barda nebo Elysionu nebo kam, varoval všechny dosud živé: Lidé, bděte! Tohle si opravdu radši nepouštějte, je-li vám život milý! Ehm... Ale dám přece jenom aspoň jednu, protože přítelce se to líbilo. (06.02.2022)