Osamělost prvočísel

Nadherny a zaroven divacky velmi narocny film. Priznam sa, ze knihu som necitala (udajne je ovela komplexnejsia), napriek tomu ma dej zasiahol a trpela som spolu s hlavnymi hrdinami. Vela toho nenarozpravaju, ich emocie k vam vsak prenikaju z kazdeho poru ich tela. Paci sa mi, akym sposobom do seba postupne jednotlive kusky pribehu zapadali a ich spontanna prepletenost. Film ma natolko zasiahol, ze som sa rozhodla precitat si knihu, aj ked to obvykle byva opacne. (17.08.2014)

Zdánlivě líbivý název filmu lákající diváka na potenciál ekvivalentní Dobrému Willu Huntigovi je podvrhem. Špatně slepený příběh o dvou nesmyslných lidech nedává smysl, je zbytečně těžké se v něm orientovat a tyto obtíže zcela jistě není možné svést na umělecký záměr autora. Závěrečná část snažící se vyobrazit šílenství jedné z postav se nepovedla a především není vysvětleno, proč se vlastně zešílelo. Slabé. (22.07.2011)

Tenhle film jsem poměrně dlouho chtěla vidět - nikde nebyl - a až dnes ho konečně dávali v televizi. No, to těšení bylo daleko lepší. Se skvělou knižní předlohou se to vůbec nedá srovnat (ale ono se to na zfilmování ani nehodilo). Obsah byl sice jakž takž zachován (až na zmizení sestry - to bylo vysvětleno naprosto nedostatečně; kdo nečetl knihu, nemohl se v tom orientovat). Ale ono i to zásadní prolínání časových rovin znamenalo pro snímek spíš medvědí službu. Nejvíc mě ale štvaly ty dlouhé nudné (patrně rádoby umělecké) pasáže, hlavně ke konci. To už jsem skoro lezla po zdi. A představitelku (y) Alice mohli vybrat taky trochu sympatičtější. Tři hvězdy s přimhouřenýma oběma očima. (15.03.2016)

Film plný bolesti, který sám nebolí. Nechronologické řazení události (oproti předloze) by mělo opodstatnění, kdyby promyšlené dávkování informací gradovalo zásadním odhalením. Neorganizovaná struktura ale dramatu nijak nepomáhá, spíše mu škodí, neboť neustálé prokládání jedné scény jinou znemožňuje, aby alespoň jedna z nich „dozněla“. Klíčovým okamžikům (nehoda, zmizení) chybí drásavost a naléhavost, pročež film působí stejně bezživotně jako Alice a Mattia. Utrpení hrdinů je bez vysvětlení hlubších příčin povrchní. Neštěstí inscenované pro neštěstí samo. Dramatická nefunkčnost a psychologická nevěrohodnost odrazují pozastavovat se nad drobnostmi typu Alicina proměnlivého účesu, lhostejnosti Mattiových rodičů k synovým rozřezaným rukám nebo skutečnosti, že Mattia a jeho mentálně zaostalá sestra navštěvují tutéž školu, dokonce chodí do téže třídy. Většinou uvedených nedostatků trpí také kniha, od níž se Costanzo snaží kromě nešťastně zvolené formy vyprávění nepříliš úspěšné odstřihnout syrovým vizuálem (odlišným pro jednotlivá období) a použitím nepatřičně popíkové hudby coby pojiva náladově i časově vzdálených scén. 45% Zajímavé komentáře: Kmotr, ZkuKol (21.10.2011)

Tenhle film je jako když se vám rozbije zrcadlo, vy se ho snažíte složit a neustále se vám některé dílky překrývají a jinde zase zůstává díra./ O knize jsem slyšela a vím určitě, že po shlédnutí filmu si ji budu chtít přečíst, minimálně proto, abych pochopila to, co mi zůstalo nesmyslným střídáním časových rovin utajeno, např. konec:-). Posuny v ději mi ve filmech obyčejně nevadí, ale tady se příliš nepovedly, chybí jim gradace a často i srozumitelnost. Určitá nesrozumitelnost je ostatně vlastní celému filmu, přesto v sobě má něco, co působí na city.... (26.03.2016)