Kohout na víně

Jako u většiny mých filmů jsem moc nevěděl, do čeho jdu, a snad i to přispělo k tomu, že jsem z něj vyšel naprosto povzneseně. A co mě napadlo jako první - ale až při závěrečných titulcích - že je to takovej malej německej Kolja. Naprosto, aspoň z toho, co vím o německé kinematografii, nevšední film o všedních životech nevšedních lidiček, podaný s uvěřitelností, lehkostí i vtipem... prostě okouzlující. (07.01.2012)

Začátek nic moc, přechytřelé děcko bylo dost protivné, a kromě nepřehlédnutelného charisma, kterým Til disponuje ve značné míře, nebylo čím zaujmout. Naštěstí se to slibně rozjelo za podpory výborného soudtracku a docela dobré zábavy obou tatínků, včetně čím dál milejší dcerušky a sympatické Katariny. Story, hudba, režie celkem za 3, čistá hvězda patří Tilovi za svou personu i ukočírovanou režii a výběr hudby. (04.01.2013)

Moje teprve druhá Schweigerovka. A něco na způsob biologičtějšího Kolji. Téma nenadálého otcovství a problémů spojených s jeho přijetím je bohužel drceno vysokou mírou nerealisičnosti. Hlavní hrdina, tedy biologický otec dítěte, už od začátku působí uvolněným dojmem a že ho tato situace vlastně vůbec nezasáhla, což si protiřečí s jeho vlastním výrokem, že neví, co s tím. Během poloviny se film až zbytečně přehupuje v zdlouhavou, natahovanou kaši, která se zdá nemít konce. Slibný začátek tak vyplýtval veškeré zbytky potenciálu a zbyla jen snaživá, ale nudná skořápka. Líbilo se mi hudební podkreslení, snažící se navodit až emotivní atmosféru, nicméně tentokrát to nefungovalo tak dobře, jako třeba v Kuřeti s ušima. To mi připomíná... co jen přijde příště? Cvrček na stáži? Jinak Til si opět až egoisticky odkroutil jak režii, tak i hlavní roli, kde stejně tak jde v druhé řadě o psaní scénáře a lehké zasazení do filmového průmyslu. Tak si říkám... není to skoro jako boření asi už páté zdi? Film se mi tedy nezdál úplně nepovedený, ale když jsem se začal ani ne v půlce nudit, nevypovídá to ani o tom, že by dostál svého nemalého potenciálu. Milé, ale nesympatické. 50% (25.02.2018)

Otec s dcérou si viditeľne rozumejú, film je svieži, je tam sranda, dievčatko je milé a šikovné. Ale. Ale postavy sú takými figúrkami, že ak by sa na to pozrel niekto nestranný, tak si pomyslí, že Nemecko je krajinou magorov, že by sa ani blbý a blbší nechytali. Od malej baby po jej oboch ockov a tiež nesvojprávne ženy, ktoré sa tam ocitli. Naviac je film príliš dlhý, takže tri hviezdy len tak-tak. –––– Neviem zaobchádzať s deťmi a nemám k nej žiadny vzťah... –––– Ja som v tvojom veku veril na bociany. – Lebo vtedy ešte nebol internet. (23.01.2017)

To je taková zajímavá věc, jak Til Schweiger v každém svém filmu vyhazuje ženskou z postele. Doslova z postele a doslova vyhazuje. Netradiční záliba... Nicméně, Kohout na víně je do posledního okénka šablonovitá, omletá romantická? komedie. Ne, že by se mi to nelíbilo, to zas prrr, ale celé to bylo takové nějaké očekávané. A z Emmy Schweiger a jejího frackovitého vystupování navíc ve spojení s ušidrásajícím dabingem jsem doslova rostla. Fakt, že jo! Počítám, že po zhlédnutí Kohouta na víně mám o dobrý půlpalec víc. (29.03.2017)