Reklama

Reklama

Hoši o ou kodomo

  • Japonsko 星を追う子ども (více)
Trailer

Příběh se točí kolem dívky Asuny, která tráví své osamělé dny posloucháním podivné melodie. Její osamělost končí, když se setká se záhadným chlapcem, který tvrdí, že přišel z cizí země, z Agarthy. Jejich společné chvíle však netrvají dlouho a chlapec záhy umírá. Asuna se vydává na strastiplnou výpravu do Agarthy, aby se s ním znovu shledala. Na cestě poznává krutost a krásu světa a loučení. (Ne4um)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (60)

Honza135 

všechny recenze uživatele

„TOHLE JE TŘI TISÍCE LET STARÁ SUMERSKÁ SOŠKA BOHA. KDYSI DÁVNO, TITO BOHOVÉ BYLI PŘÍTOMNI PO CELÉM SVĚTĚ A NAVÁDĚLI MLADÉ CIVILIZACE NA SPRÁVNOU CESTU. ALE ČASEM SE LIDSTVO VYVINULO NATOLIK, ŽE EXISTENCE BOHŮ UŽ NEBYLA NUTNÁ…“ Asuna, dítě na základní škole, se jednoho dne za zvláštních okolností seznámí se Shuunem, tajemným mladíkem. Avšak krátce po seznámení hoch zemře. Od té doby se Asuna zajímá o mýtická podsvětí, kam odchází duše mrtvých… » Co se mi líbilo: 1) Hudba. Pan Tenmon de facto hasil největší nedostatky a já si tak film aspoň trochu užil. Jeho melodie ve mně budily emoce a díky tomu mě sledování přeci jen bavilo. 2) Fantasy svět. Líbí se mi myšlenka podzemního světa a jeho zpracování. Vidíme, že v podzemí byl Bonaparte, Hitler i Stalin, všichni hledající znalosti a bohatství k tomu, aby mohli vládnout světu. Univerzum tu má určitý řád a pravidla, kterých se do jisté míry drží. » Co jsem nemusel: 1) Imitaci Mijazakiho. Film na mě z velké části působil velice dětinsky. Sice tu je hned několik dospělých motivů, které mají velkou myšlenku, avšak forma podání jako rodinný celovečerák celé závěrečné poselství bortí. Skvěle rozebranou myšlenku najdete u kolegy JFL, která vystihuje můj problém. Jen pozor, najdete tam spoilery. 2) Hlavní hrdinku. Asuna byla velké trdlo, zkrátka dítě, co všude ztřeštěně běhá. Samotný úvod do filmu mě vůbec nenadchl a já si tak říkal, „co jsem si to sakra pustil“. Nemám rád tyhle animáky pro děti, které se snaží okouzlit i dospělé. Už jsem z toho vyrostl a i když jsem se snažil vcítit do postav, byl mi děj příběhu ukradený. A při vyslyšení zdůvodnění, proč se Asuna vydala do podsvětí, jsem jen zakroutil hlavou a přirovnal ji k teleti. Zato učitel a jeho poznání podsvětí je o něco zajímavější a z jeho příběhu panuje ponaučení. » Shrnutí: Mám rád Šinkaiovu tvorbu, ale tohle není jeho styl. Jeho filmy mají velmi dospělé myšlenky, u kterých se divák musí zamyslet a občas najde paralelu k vlastnímu životu. Tady není nic takového třeba, neboť jeho cílovkou je večerní sešlost rodiny před televizorem. Je paradoxní, že největším tahounem mé pozornosti bylo dění na pozadí příběhu, nikoliv ty v popředí. Je to velká škoda, protože sledovat dítě a jednoho fanatika, jak prochází podsvětím, pro mě prostě není. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Makoto Shinkai nám začíná nějak ... Ghibliovatět... Což je u něj na škodu, přeci jen je jeho původní styl velmi charakteristický a příjemný, kdežto zde z něj moc nezůstalo, ale náznaky tu jsou, hlavně na začátku, což bude asi tím, že právě tam se vyskytuje železnice. Což, když jsem na to narazil, není na ně makoto trošku ujetej? Co film, to záběry na koleje, projíždějící vlaky a mosty? Ale jelikož pohled na ně v jeho rukou je skvostný, vůbec mi to nevadí. Samotný děj bych rozčlenil na tři části, začátek je krásný, má nejvíc Makotin a krásně se na něj kouká, jenže pak přijde onen meziprostor, ve kterém se lautr nic neděje a je docela nudným, což naštěstí spasí Ghibliozní závěr, který funguje velmi dobře i díky tomu, že děti stále zůstávají dětmi a příběh je relativně konzistentní a nesnaží se působit nijak epicky a je střídmý a interní. Měl bych dát tři *, ale díky nejroztomilejšímu animovanému zvířátku co jsem kdy viděl, přidávám i čtvrtou ()

Reklama

VanTom 

všechny recenze uživatele

Ono se to vlastně po celou dobu tváří jako (ne)obyčejné dětské objevitelské dobrodružství v záhadné podzemní říši (obé evokující mistra Mijazakiho), ovšem zjevně tomu leží na srdci závažnější, duchovnější věci: vyrovnávání se se ztrátou, (ne)definitivnost smrti, etičnost záměru přivést své zesnulé milované zpět (na úkor živých). Takováto těžká filosofická přemítání občas v několika dia-/monolozích vysloveně "praští přes uši". V nádherné kresbě i animaci je nám dopřán čas na jejich zpracování, ani přes několik vyloženě akčních scén se totiž putování nikam nežene - snad s výjimkou uspěchaného konce. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

CITÁT - Taková záhadná melodie........... Vizuálně nádherně kreslené, hudba ladí s příběhem a příběh samotný je, jak už to u Japonců bývá, smutný, strašidelný, o lásce a smrti a je plný starých Bohů, vymřelých zvířat a snaze o oživení mrtvé lásky. Prostě klasika. CITÁT - Nehledám tajemství věčného života ani starodávné znalosti. Chci jen oživit svou ženu......... Dvě a půl hodiny nádherný příběh, který přináší spousty moudra a jedno velké ponaučení. CITÁT - Smrt je prokletí, které mi lidé musíme trpět.......... ()

Carol Pifková 

všechny recenze uživatele

Určite by som lepšie zvládla smrť všetkých hlavných postáv ako smrť ňuňu Mimi. Bohužiaľ. Tak som si teda poplakala, vyfúkala nos plný soplíčkov a v pozeraní som pokračovala. Rozprávka to bola pekná a kúzelná, občas som mala aj zimomriavky ale fakt neviem či to bolo danou scénou alebo otvoreným oknom. Hudba naozaj krásna. Bez dobrej hudby ako tu by som dala určite nižšie hodnotenie. Nechápem tu rozhorčenia, že film kopíruje tie od Miyazakiho (stejnak ma vaše výlevy nezaujímajú). Mňa osobne to vôbec netankuje ako podaktorých, pretože film bol tak či tak dobrý a je úplne jedno či kopíruje alebo nekopíruje. Film bol trošku zbytočne dlhý ale stále krásny. Takže 4* na môj vkus málo roztomilých scén. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (3)

  • Přibližně v 29. minutě snímku je v pozadí hlášení školního rozhlasu slyšet largo Dvořákovy „Novosvětské“ symfonie. (Hromino)
  • Při listování knihy o Sumerech se na okamžik objeví obrázek kozla stojícího na zadních nohou. Jedná se o reprodukci skutečně existující sošky "Kozel v křoví" ze zlata, stříbra, mušloviny, lazuritu a vápence z poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem. Byla nalezena ve velké "jámě smrti" v Uru, je vysoká přibližně 60 cm a po objevení téměř nepotřebovala rekonstrukci. (Jirka_Šč)

Reklama

Reklama