The Oregonian

Začátek je výtečný, což o to. Zkrvavená dívka se potácí lesem, záběry tekoucí bystřiny kontrastují s hnijícími rybami vyplavenými na břeh a děsivě se usmívající žena v červeném působí hrozivěji než většina běžných hororových strašících prostředků. Dojem dotváří vtíravě tepající hudba. Býti to ukončeno určitou scénou po příchodu do osamělého městečka, neměl bych námitek a nadšeně bych opěvoval stylový kraťas. Místo toho si hlavní hrdinka chytí stop v podobě funícího tlusťocha a od toho momentu se veškerá atmosféra vytratí pod náporem zdánlivě symbolických obrazů postrádajích spojující prvek, bez něhož to postrádá smyslu, a opakujících se zjevení ženy v červeném, která s každým dalším příchodem ztrácí na děsivosti. S trochou snahy by člověk nějakou možnou interpretaci pro veškerý ten chaos našel, ale proč se s tím namáhat, když to celé působí tak příšerně samoúčelně? A navíc mě irituje bezradnost tvůrců, kteří bez minimální snahy o vysvětlení zvolí pro závěr jednu ze dvou nejzbabělejších možností a tím mě otráví absolutně. Zjevně to většině rádobyumělců nedochází, ale ono se i to umění musí umět, kapišto? (25.02.2015)

Dokud tam ten kamioňák chcal nějakou černou tekutinu (celkem šílený, že tohle byl předělující moment), bylo to dost dobrý. Žena se vybourá v lese, dějou se jí divné věci, pronásleduje ji nějaké nepříjemné pískání, potkává bizarní lidi a pak dojde do úplně opuštěného města, je to tajuplné, mysteriózní, a je to i celkem psycho, protože to pískání, šíleně roztřesená kamera a neustálé prostřihy na na ksichty (ta baba v červeném, když ji tam potkala na silnici, to bylo něco fakt šílenýho). Bohužel, všechno tajemné končí tím, když ji vezme kamioňák, co furt hlasitě dýchá, někde zastaví a jde se vychcat, chčije strašně žlutou moč, pak krev a pak nějakou černou tekutinu... A pak už šlo všechno dolů, psycho nebylo psycho, záhad a wtf scén tam bylo tolik, že mi bylo jasný, že na konci přijde vysvětlení ve stylu "všechno se jí to zdálo", "je mrtvá", "je zdrogovaná" nebo vysvětlení nebude vůbec, jako tomu bylo u 400 Days. Já už se pak nudil, protože by mi bylo jasné, že tohle se propojovat nedá. Takže jsem se nudil, maximálně mě zaujala ta pětice ženských, co se v naprostém tichu začala úplně blbě smát, což mi trochu evokovalo prostituky z Inland Empire. On ten film by chtěl být takovým Inland Empire 2.0, dost si na to hraje, ale nemá na to. V Inland Empire se dají ty věci znatelně propojit, tady je to jenom sled wtf scén. Jako jo, asi 25 minut to bylo fakt silný a tajemný, pak se z toho stal nudný nefunkční blábol. A je to strašná škoda, filmů s tak silnou hororovou atmosférou je hrozně málo (sám znám tak 2, možná 3) a tohle vypadalo nadějně. EDIT: Po čase mám dojem, že už tak nějak chápu, o co tam vlastně šlo, ale i tak si myslím, že tu Reeder mohl vymyslet něco chytřejšího, přece jenom to byla jedna z těch tří věcí, kterou jsem zde zmiňoval a tohle vysvětlení mi přijde poněkud jednoduché - na to, jakou atmosféru film stvořil a nebo se ji snažil později stvořit. 2* (24.03.2019)

Jedna z najväčších podivností, aké moje oči v hororovom svete uzreli. Začína sa to zaujímavo: Mladá žena havaruje uprostred lesa a snaží sa nájsť pomoc. Potuluje sa po lese, po akomsi vyľudnenom mestečku, a vlastne sa nič nedeje. Akurát sa jej zjavujú podivné postavy (najlepšia bola rozrehotaná starena). Postupom času to celé graduje, pretože už bude nasledovať jedna šialená vízia za druhou - a máme z toho experimentálnu "one-woman" show. Psycho hudba, psycho kamera, psycho strih, a to už radšej nespomínam záver. Vidieť to ešte raz, tak mi asi začne hrabať. Moje vysoké hodnotenie súvisí s tým, že tento horor je proste bizarným spôsobom jedinečný, atmosféra funguje a diváka to dokáže poriadne zdeptať. Jednu vec však musím vytknúť: Keď sa objavila nejaká šialená postava a začala znenazdajky škriekať, bolo to zaujímavé. Ale keď sa podobná scéna opakovala asi po desiaty krát, bola to trochu otrava. Neviem, či tento film veľa ľudí vstrebe, ale ja som nadmieru spokojný. (19.01.2012)

Proč horror? Jestli na H, pak halucinogenní hovadina. Zdá se mi, že postupy avantgardy a experimentálního filmu 60.let dnešního diváka příliš neosloví. Kromě bombardování roztřeseným obrazem je týrán i děsivou kakofonií - některé zvuky jsou opravdu na zabití. Celou dobu sledujeme magorku, která se od podivné autonehody potácí v kruzích, snech, potkává další magory a magorky, častěji však mrtvoly, a všechno má být čím? - existenciální výpovědí o životě na H? Tak sakra zneužívali ji, znásilnili, mlátili, nebo by to bývala chtěla? Problém je, že tenhle snímek není báseň, kde můžeme pustit uzdu fantazii a diskoutovat, co všechno tím mohl chtít básník říci. Je to hloupé, tvářící se jako moderní výpověď, hloupé, jako lecjaké současné umění. Přesto dám jednu hvězdu, jelikož pár záběrů se mi líbilo. Třeba proud moči měnící barvy stejně, jako krvavá skvrna ve Strašidlu cantervillském... (24.10.2013)

"Sick-sleazy-nasty-depraved-psycho" ...šílenost, obskurního kalibru. Jako viděl sem mnohem hustější šílenosti, takže mne to nijak nevyvádělo z míry a právě ani nenudilo, či neotravovalo. Nýbrž mě to docela bavilo. Příběh holky, která se probere při nějaké nehodě celá od krve, nic si nepamatuje a začne pobíhat kolem v lese a po silnici a ... pak se začně vše "rozpadat", vracet, vystupují zde úplně nečekaný psycho postavy, psycho výjevy, šílený zvukový stopy, zvracení všelijakých svinstev z nichž nejčastěji to má barvu černou. No je to fakt takový hodně divný, bezdějový a jen pro okrajový diváky. Docela slušnej moderní pokus, kterej právě kvůli tomu, že je novej a v dnešní době zřejmě "nečekanej", zůstane naprosto nedoceněnej ... (12.02.2012)