Legendární parta

Jelikož je Legendární parta zaměřena spíše pro mladší publikum, velice mě zajímá, jakým způsobem bude přijat u nás, kde nevyšla kniha Williama Joyce, a kde především ani nejsou příliš zažité postavy Jacka Frosta, Sandmana a de facto ani Víly Zuběnky. Film samotný je v na animáky průměrném 3D, nechybí mu moc dobré momenty ani emoce, přesto se občas potopí do vln patosu, což se samozřejmě dalo čekat. Bavil jsem se sice méně než u Raubíře Ralfa, ale pořád patří Legendární parta mezi nejlepší animáky letoška. (20.11.2012)

Santa Claus jako potetovaný Rus se dvěma meči a velikonoční zajíček jako namachrovaný drsňák s bumerangem?? No, co na to říct... V zásadě je to pohádka o důležitosti víry dětí v nadpřirozené bytosti, což je moc pěkné, ale bohužel se v tom tak nějak nehezky odráží tendence dnešní doby. A kouzlo je pak tatam. Navíc by bylo fajn, kdyby se tam našlo o něco víc komických momentů než jen scéna s rozčarovaným yettim, který barví hračky na modro/červeno. Stojím si za tím, že mezi současnými animáky by se našly daleko povedenější filmy. ~(2,8★)~ (14.02.2014)

V českém znění je to  jen další vánoční animák, který se rozhodl zakrýt scenáristickou ledabylost rychlostí. A musím uznat, že mu to docela vychází. Když ovšem pohlédnu na jména pěti herců, kteří namluvili hlavní postavy v originále, hned mi přijde, že to mohla být větší zábava. Ale vlastně mě stejně nejvíc bavil Sandman (a to nejen protože měl nejlepší dialogy). (09.12.2021)

Tři a půl hvězdičky zaokrouhluji nahoru za hezký pocit, který jsem z Legendární party měl. Jistě, příběh je maximálně dětský a jednoduchý, všechno je vlastně jasné od samého začátku a tak dále. Jenže hlavní postavy se skvěle špičkují, velikonočního zajíce mluví Hugh Jackman, hudbu složil Alexandre Desplat, se spoustou nápadů přišel Guillermo del Toro (Velikonoční říše s kamennými vejci je naprosto úžasná) a s digitální kamerou radil Roger Deakins... Je to pohádka. (14.12.2014)

"Ztráta velikonoc nás hodně oslabila. A Zajdu ze všech nejvíc." Tahle parta mě bavila. Zejména namachrovaný zajíc v kapesním vydání byl vynikající, bohatýr Santa Mráz měl taky něco do sebe a vůbec nejzábavnější byl němý vřískal Sandman. A proti strachu pana Stína taky nemám výraznějších námitek, takže jsem se za asistence svých ratolestí docela pobavil a možná jsem i nějaké to poučení do života získal. Jen si ho nepamatuju, ale asi to bude něco ve smyslu, že věřit se dá v i v něco jiného než v tržní ekonomiku, neúplatnost politiků a zprávy na ČT. (02.11.2016)