Babycall

Já měl štěstí v tom, že jsem od začátku nepočítal s hororem, ačkoliv by jím to někomu mohlo lehce zavánět. Tohle je hlavně drama (tak trochu narušené matce hrozí od sociálky odebrání osmiletého synka) s mysteriózním nádechem, nic totiž není tak, jak by se na první pohled mohlo zdát. To nejdůležitější si film nechává až na posledních cca 15 minut, což mnohé odradí, ale Sletauneho esem v rukávu budiž herecké obsazení dvou osamělých lidí v podání Noomi Rapace z trilogie Millenium a Kristoffera Jonera (režisérův předchozí Naboer nebo děsivý Villmark). Babycall rozhodně nebude vonět každému: nestaví na napětí, krvi a už vůbec né na lekačkách, ale mě si svým zvláštním způsobem získal. (24.02.2012)

Mňa Babycall zaujal. Ide o sympatický mysteriózny thriller, líznutý trochou ducháriny. Avizovaná zápletka s detským telefónom je po chvíli odstavená na vedľajšiu koľaj a do popredia sa dostávajú nejasné preludy hlavnej postavy, komplikované vzťahy, ktoré má so svojimi najbližšími a jej divné vnímanie reality. Noomi Rapace je naozaj zaujímavý herecký zjav, ktorý s prehľadom zahrá akúkoľvek rolu a vďaka jej pôsobivému výkonu pridávam k hodnoteniu Babycallu hviezdu navyše. (22.03.2012)

Nevýrazný psychothriller s prvky hororu, který si v první půlhodince získá divákovu pozornost (hustá atmosféra, dobrý výkon Noomi Rapace), aby se následně rozmělnil do klasické "všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo" povídačky. V jednotlivých momentech celkem fajn severské strašení, ale celkový dojem .. jak už jsem řekl, nevýrazný. Režisérův předchozí kousek je poněkud jinačí hororová psycholiga. (10.01.2013)

Snímek "Babycall" má jeden zásadní silný prvek, pro který stojí za to sena něj podívat. Tím prvkem není nikdo jiný než Noomi Rapace, která v hlavní roli opět odvádí skvělou práci a dává tak mírně zaniknout skutečnosti, že snímek vlastně nemá tolik co říct a o horor se snaží spíše jen okrajově. To je velká škoda, protože napětí se vytrácí rychle. (27.06.2016)

Ježiš, to byl tak hnusnej chlapeček, že se na něj nedalo ani koukat. No, na maminku se čtyřiceti kilama taky nijak zvlášť a o pointě, dle procent, se taky nemusím rozepisovat. No nic, chtělo by to příště nenechat pobíhat jak šílenou hrdinku po městě a dát trochu prostor nějakému vysvětlování, dále vynechat rádoby strašidelné momenty (chůvičky) a netlačit tolik na pilu co do dalších násilných činů jen proto, aby divák trpěl s hlavní hrdinkou (my se shodli, že se nám spíš jevila jako přehnaná hysterka). (04.03.2013)