Reklama

Reklama

Ve svém nejnovějším snímku Babycall spolupracuje Pål Sletaune s mezinárodně známou, talentovanou a momentálně velmi žádanou herečkou Noomi Rapace, která zazářila v roli Lisbeth Salander v trojdílné televizní adaptaci sbírky novel švédského novináře Stiega Larssona. Tentokrát si zahrála matku 8-letého syna Anderse, kteří společně utečou od násilnického otce a manžela. Ze strachu, že je najde, Anna svému synovi dá do pokoje vysílačku, aby si i v noci byla jistá, že je v pořádku. Z malého přístroje se však začnou ozývat zvláštní neidentifikovatelné zvuky. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (100)

dubinak 

všechny recenze uživatele

Koukám, že když se řekne Babycall, všem, kteří ho viděli, se vybaví ten šíleně na nervy lezoucí, ale přesto dobře zahraný výraz jako " za chvíli se nejspíš zhroutím." Noomi to zahrála velice obstojně, až moc, řekla bych. A co se příběhu týče, bylo to všechno dost spletité a v některých konečných momentech tak trochu zašmodrchané. Nejsem typ člověka, kterému vždy hned pointa bleskne a tak mi dá někdy trochu práci zpracovat to, co se mi rejža snaží říct. No, nechám si to ještě projít hlavou, jestli mi to dojde až do detailů. :-D Každopádně mě Babycall docela potěšil. Ale koukám, že většinu tady ne. Myslím, že je tento film možná maličko podceňovaný, ale to je každého věc. Tři lepší hvězdy si to zaslouží. ()

uiu 

všechny recenze uživatele

Film mi nabídl jen jedno velké zklamání. Co taky chcete očekávat od filmu, když vlastně není tajemství, že hlavní hrdinka je psychicky labilní hysterka fixovaná na svého syna. Těm bystřejším zápletka dojde už asi v půlhodině filmu. Vatové scény typu: Nepamatuju si, co jsem dělala. - Viděl jsem tě v kavárně. - To jsem nebyla já, které vlastně v celkovém vyznění filmu nedávají nijak smysl zápletce, ale jen umocňují psychickou nemoc hlavní hrdinky a tudíž i další důkazy, proč by jí divák neměl věřit - a to je právě podle mě největší chyba filmu. Pamatujete na Šestý smysl, kdy jsme všichni věřili Bruci Willisovi a o to silnější byl konec? Proč dnešní scénaristé nedokážou divákovi podpoknout nohy jako tenkrát Shyamalan? Scény s dětskou chůvičkou mohly být lepší a dalo se z nich vyždímat napětí a strach, nechápu, když na tomto motivu postavili i název filmu, proč posloucháme v celé stopáži filmu křik z vysílačky jen 2x. Po skončení filmu začnete přemýšlet nad minizápletkami, které film předložil (proč Helge viděl Anderse? kdo se teda utopil a kdo "byl vyhozen" z okna? sociální pracovníci tedy byly jen výplody fantazie? dělo se tedy něco v sousedství, co slyšela v chůvičce?...) ()

Reklama

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Nevýrazný psychothriller s prvky hororu, který si v první půlhodince získá divákovu pozornost (hustá atmosféra, dobrý výkon Noomi Rapace), aby se následně rozmělnil do klasické "všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo" povídačky. V jednotlivých momentech celkem fajn severské strašení, ale celkový dojem .. jak už jsem řekl, nevýrazný. Režisérův předchozí kousek je poněkud jinačí hororová psycholiga. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Tak já nevim. Většinu filmu jsem napjatej jak v čekárně u zubaře, nedokážu se rozhodnout, jestli mě ta civilní atmosféra dráždí kladně nebo záporně a po dokoukání jsem ve vaně ještě se svraštělym čelem dával dvě a dvě dohromady a pak mi to došlo. Celá pointa, celý to do sebe zaklaplo a já měl před sebou triviálnost celé zápletky. Ona sice není zas tak špatná, ale je strašlivě podobná všem těm thajským/korejským/japonským věcem akorát o něco seversky nepřístupněji. A ono když 4 hodiny vaříte bramborovou kaši, tak výsledek nemusí být úplně špatný, ale tak nějak si připadáte jak kretén. ()

ricci.s 

všechny recenze uživatele

Nepáčilo sa, bohužiaľ. Tajomné zvuky z detskej vysielačky sú síce dostatočne zaujímavé pre horor (aj keď niečo podobné tu už bolo v jednom zo španielskej série Peliculas), ale napokon tomu ani nevenovali veľkú pozornosť a nasledovalo kvantum odbočiek a hluchých miest, pričom spracovanie je nezáživné, zdĺhavé, rozťahané, nudné. Riešia sa tam samé prkotiny - vzťahy otec - matka - syn, matka - syn, matka - nový frajer, nový frajer - jeho matka... uspávanka neskutočná. Jeden, max. dva atmosferické momenty počas celej prvej hodiny, ináč čistá rodinná dráma. Ku koncu sa to síce prepne do mysterióznej ducháriny, v ktorej sa začnú odhaľovať karty a divák (teda aspoň ja) spozornie, ale otrepanejší záver už ani nemohli zvoliť. Navyše či to celé vôbec dáva zmysel, je tiež dobrá otázka. Čiže veľké sklamanie, pochváliť môžem len kvalitnú kameru a slušný výkon hlavnej hrdinky (všetky ostatné postavy nesympatické). ()

Galerie (25)

Zajímavosti (1)

  • Noomi Rapace získala v roce 2011 na Rome Film Festival cenu pro nejlepší herečku, v roce 2012 získal film Grand Prize na International Critics Award na filmovém festivalu Gérardmer a 4 ceny Amanda Awards pro nejlepší herečku, produkci, scénář a zvuk. (Cheeker)

Reklama

Reklama