Obsah
-
Jakým způsobem důstojníci Státní bezpečnosti vyhledávali a "lámali" budoucí agenty? Jak často se stávalo, že jim vytipovaný člověk odmítl podepsat tajnou spolupráci? Kolik si agenti za předávání požadovaných zpráv vydělávali a jak s odstupem času svoji práci hodnotí? Cítí dnes vinu někdejší důstojníci StB? Při hledání odpovědí na tyto otázky vyzpovídal režisér Pavel Křemen tři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti a necelou desítku těch, kteří byli vedeni jako agenti či tajní spolupracovníci. Metody práce StB komentují historici Petr Blažek, Radek Schovánek a Jindřich Marek a psycholog Slavomil Hubálek. Jednou z klíčových postav dokumentu je režisérův kamarád Jaroslav Kolář, který poprvé v životě otevřeně a podrobně mluví o své práci pro Státní bezpečnost, o vztazích, které panovaly mezi ním a jeho řídícím orgánem, i o okolnostech, za jakých se stal v samém závěru roku 1989 spícím agentem. (oficiální text distributora)
Jakým způsobem důstojníci Státní bezpečnosti vyhledávali a "lámali" budoucí agenty? Jak často se stávalo, že jim vytipovaný člověk odmítl podepsat tajnou spolupráci? Kolik si agenti za předávání požadovaných zpráv vydělávali a jak s odstupem času svoji práci hodnotí? Cítí dnes vinu někdejší důstojníci StB?
Při hledání odpovědí na tyto otázky vyzpovídal režisér Pavel Křemen tři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti a necelou desítku těch, kteří byli vedeni jako agenti či tajní spolupracovníci. Metody práce StB komentují historici Petr Blažek, Radek Schovánek a Jindřich Marek a psycholog Slavomil Hubálek.
Jednou z klíčových postav dokumentu je režisérův kamarád Jaroslav Kolář, který poprvé v životě otevřeně a podrobně mluví o své práci pro Státní bezpečnost, o vztazích, které panovaly mezi ním a jeho řídícím orgánem, i o okolnostech, za jakých se stal v samém závěru roku 1989 spícím agentem. Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Rhed
Před několika lety jsem využil služeb agenta "Kolínského", přesněji řečeno služeb jeho miniaturní CK a navštívil největší zemi světa. Kolínský se na zájezdu choval jako ukázkový tzv. verbální antikomunista; v Rusku všechno špatně, podívejte se na ně, jak se tváří kysele, jen Americe vděčí za to, že jsou ještě naživu, neboť USA je živí, atd. atp. Je to holt pako, pomyslí si našinec, ale zřejmě pochází z disidentské rodiny a vůči těm je určitá shovívavost z naší strany takřka nepsanou povinností. A ejhle, on je to bývalý agent StB! Takové sviňky jsou nejlepší...(9.1.2012)
-
Iroquaise
nemůžu se ubránit dojmu, že ten ironický název "Nikomu jsem neublížil" je na celek násilně naplácnutý...působí to na mě tak, že autoři si něco ex post myslí, vyjadřují s odstupem nějaké stanovisko, aniž by ale onen názor a s ním spjatý ironický osten přirozeně vyvěral ze samotného díla...naopak mi přijde, že dokument jde významově až příliš se svými hrdiny, že jim příliš naslouchá a přitakává...čili že nám sděluje prostřednictvím oslovených figur, že komunismus byla problematická doba, v níž bylo vše relativní a tudíž lze málokoho soudit...navíc je to dané i faktem, že se nepodařilo sehnat nikoho, kdo by vědomě udával, vědomě ubližoval a byl si za to ochoten posypat hlavu popelem...taková postava ve filmu velmi citelně chybí...i onen novinář, který odvážně vypovídá, se nakonec vehementně brání, že by někomu byl významným způsobem škodný...z tohoto důvodu jsou daleko zajímavější zpovědi bývalých estébáků, kteří byli přímou součástí systému, než zvenčí najatých agentů...nejen, že se člověk z jejich úst dozví řadu zajímavých informací, ale občas ho z těch figur i docela zamrazí...(14.10.2011)
-
Stegman
Nemůžete po každém dokumentu chtít, aby se na svůj předmět zájmu díval ze všech úhlů, objektivně. Některé dokumenty (jako tento) jsou silné právě v tom, že ukazují jen a pouze jeden úhel pohledu. Věřím tomu, že inteligentnímu člověku dojde, že vedle zlehčování a relativizace udavačských činů a úmyslů existuje ještě další pohled na věc: totiž ten neústupný, čestný, potažmo až disidentský. /Slabošský dobrák: "Já tomu estébákovi neřek nic důležitýho...třeba že fenka toho disidenta je nemocná, a tak." Estébák si to ale zapsal, na disidenta náhodou narazil na ulici a jen tak mimochodem utrousil, ať se fenka uzdraví. Disident pak získal pocit, že nepřátelé jsou všude./ (To není citát z tohoto dokumentu; jde o parafrázi citátu, který řekl jeden disident pro MF Dnes.)(3.3.2011)
-
sator
Jednou bych se chtěl dožít dokumentu, který by se jmenoval " Ublížil jsem, lituji". Jinak jsem dočetl knihu Landovského (pro mladší generaci-takové tlusté hranaté s písmenky) a přes svou prchlivost a přes to co si prožil, je tam překvapivě, velmi chápavý ke konfidentům. Asi je snadné podlehnout těm tlakům.. Jestli pak zaplatili autoři dokumenty Youngovi, za ty vykradený motivy s Dead Mena ? :) Tak se to mohlo jmenovat Stížená schopnost sebereflexe.Jediný kdo se styděl, byl STBák, kterej vyletěl po r.1968...(27.2.2011)
