poster

Rozchod Nadera a Simin

  • Írán

    Jodaeiye Nader az Simin

  • slovenský

    Rozchod Nadera a Simin

  • anglický

    Separation, A

  • slovenský

    Odlúčenie Nadera a Simin

    (festivalový název)
  • anglický

    Nader and Simin, a Separation

    (festivalový název)

Drama

Írán, 2011, 120 min

Režie:

Asghar Farhadi

Scénář:

Asghar Farhadi

Kamera:

Mahmoud Kalari
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Madsbender
    *****

    Veľmi, veľmi, skutočne veľmi silný a ťažký film, ktorý sa neľahko opisuje. Hĺbková sonda doprostred pomerov v súčasnej iránskej spoločnosti, a vlastne z globálneho hľadiska aj celého Blízkeho východu. Ťažko tento film škatuľkovať, najzjavnejšie je to vzťahová, a čiastočne aj konverzačná civilná dráma o tom, čo všetko môže spôsobiť jediný rozchod titulného páru s maloletou dcérou. Reťazec udalostí, do ktorého sa zamotáva čím ďalej, tým väčší počet nezainteresovaných a nechtiac vtiahnutých osôb vyúsťujúci do série žalôb a rozpadu vzťahov v sieti právd, poloprávd a klamstiev, je asi tým najpôsobivejším, čo som za posledné roky videl. Asghar Farhandi má moje obrovské uznanie a rešpekt, a ja si z filmu, i keď sa paradoxne nejedná o nijaký prvoplánový doják, odnášam pomerne veľkú depresiu, a uvažujem o zaradení do obľúbených. 100%(2.2.2014)

  • Vančura
    ***

    Když tenhle film běžel v kinech, s ledovým klidem jsem ho ignoroval - dílem kvůli zemi jeho původu, dílem kvůli tomu, že před ním tehdy nešlo nikam utéct. Když se ovšem po více než 3,5 letech od české premiéry naskytla možnost tento vysoce oceňovaný snímek vidět, zvědavost nakonec zvítězila (člověku to přece jen nedá, když je konfrontován s tou udivující přehlídkou ocenění, které tento film získal) - abych jen seznal, že kdybych ho ignoroval i nadále, o nic bych nepřišel. Snad za to mohla kulturní bariéra, snad moje neochota vyjít filmu vstříc, ale za sebe nakonec nemám problém napsat, že mě ten film nebavil a emočně zcela minul - ze vší té zatvrzelosti, která ze všech postav tohoto filmu dostova chlístá ven, se mi dělalo vyloženě nevolno, protože jsem člověk velmi svolný ke kompromisům, a do situace, která je ve filmu prezentována, bych se nikdy nemohl dostat (díkybohu, chce se dodat, a díkybohu ještě jednou - za to, že tam nemusím žít). A tak, jak se film víc a blížil ke svému závěru, jsem si uvědomil, že toto je přesně ten typ filmu, kde jaksi matně tuším, že normální reakcí na to, co se v něm děje, by asi bylo říct, že je to neuvěřitelná síla, ale osobně jsem to vnímal spíše zastřeně a místo toho se soustředil na nepodstatné píčoviny typu jaktože v tom filmu všichni doprdele jezdí peugeotem 206, jak zde mezi komentujícími jako jediný přede mnou upozornil ve svém komentáři kolega Anderton. A mimochodem, osobně bych se dost zdráhal tento film nazývat "konverzačkou" - to je žánr, který mám až příliš spjatý s euroamerickou filmovou produkcí. Za mě prostě naprosté nepochopení a vyloženě nechuť tento film náležitě docenit, jak by si možná po zásluze (?) zasloužil. Další íránské fimy si už asi budoucnu nechám v pohodě ujít.(13.9.2015)

  • iamek
    ***

    Ještě, že jsem ve Varech nestihl promítání, díky solidní opici, protože jsem si jistý, že bych to celé prospal. Dvě hodiny se řeší problémy v manželství a potom spor mezi chůvou a zaměstnavatelem. Jistě by to nebyl správný Íranský film, kdyby tam každý na sebe neječel a nehulákal.(3.12.2011)

  • viperblade
    *****

    Pokud si dobře vzpomínám, tak na tenhle film jsem poprvé narazil, když jsem si procházel TOP 250 filmů na IMDb. Bylo po novém roce a A Separation se už probojovalo do prvních sta nejlepších snímků. Pak jsem si na film vzpomněl při Oscarech 2012, kde nejenže vyhrál cenu za nejlepší cizojazyčný film, ale dokonce scénář byl nominován na Oscara, což se moc často nestává, aby se do nominací na nejlepší scénář dostal cizojazyčný snímek. Od tohoto momentu jsem se o film zajímal více a konečně jsem ho před pár dny zhlédl. Musím říct, že veškerá ocenění jsou zasloužená a má očekávání jsou naplněna. A Separation je vynikající drama, kde rozchodem to teprve začíná. Vše se postupně na sebe nabaluje a vy jen čekáte, jak se tohle ještě vyvine. Musím přiznat, že mě trochu zklamal závěr (a tím myslím doslova závěr, poslední minuta byla vzhledem k celému snímku přeci jen trochu podpásovka) ale jinak mi nezbývá než napsat - parádní. Film mě nenudil, postavy jsou uvěřitelné a nejsou černobílé (není tam vyloženě špatná či kladná postava, každý a to doslova, má své kladné a záporné momenty) a napjatě jsem čekal, jak tohle skončí. Jak už jsem psal, krom té poslední minuty je to prakticky dokonalé drama. A podle toho taky tento film hodnotím. 90 %.(29.7.2012)

  • Aidan
    *****

    Nádherné, v iránské realitě ukotvené a přitom univerzálně lidské drama, které však zanechává v srdci hořkost. S pochopením a přejností vůči všem hlavním protagonistům dává totiž nahlédnout do jejich zbytečných konfliktů, do jejich sveřepostí a neústupností, do drobných nespravedlivostí, které přerůstají ve větší kompromisy a velké lži. A co hůř: to vše je konfrontováno s dosud nezkaženýma očima jedné ještě docela malé holčičky a jedné bystré jedenáctileté holky , která se stává obětí v dospělých hrát a na niž ti, kdo by ji měli chránit při vší své lásce házejí odpovědnost za vlastní selhání a která sklízí plody jejich chyb. Snímek bych scénu po scéně pouštěl k diskusi na téma "spravedlnost". Téhle kardinální ctnosti totiž dostojí ten, kdo "dává každému, co jeho jest". A to se nikomu z dospělých hrdinů při vší jejich dobré vůli a při vší hajitelnosti jejich jednání nedaří. Každý z nich absolutizuje svou pozici, a tím že bez schopnosti zahlédnout souvislosti bojuje "za otce" nebo "za manželku" nebo "za dceru" nebo "za dokázání pravdy" působí mnohem více zla než dobra a stále více zauzluje vzájemné neporozumění až do naprostého nerozmotatelna. A děti trpí.(6.5.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace