Alpy

Lanthimosovy filmy mají úžasnou schopnost diváka neustále mást a překvapovat. Navenek často působí, jako by člověk sledoval larp, jehož postavy moc neumí projevovat divadelní emoce a nevědí, co budou v příštím okamžiku říkat (což jeho herci často opravdu nevědí, protože je to z velké části ryzí improvizace). Tady se ona hra s divákem projevuje nejzjevněji na tom, že postavy vlastně sledujeme primárně v rolích, které pod agenturou "Alpy" přijímají. Ve chvíli, kdy by měly být "samy sebou", ale není jasné, jestli vůbec kdy ze své role vystupují, zda pro ně "hra na někoho" vůbec někdy končí. Dvě Lanthimosova díla, která jsem zatím viděl, by snadno mohly sklouznout k morální tezovitosti, ale zachovávají si výkladovou vrstevnatost a nedoslovnost - a zároveň stále upozorňují na svoji mediální fikčnost, čímž jsou sebereflexivní na více úrovních. (10.08.2018)

Nic komerčního, tohle je pravá filmařská ujetina. Celkem mě překvapilo, že tohoto počinu jsou schopni zrovna Řekové. Nicméně, musím předestřít, že tento film skýtá pro diváky i mnoho dalších překvapení. Kdo je tedy vyhledává a rád se nechává vykolejit, je zde na správném místě. Já se přiznám, že jako konzervativnější člověk jsem byl poněkud zaskočen. Tři hvězdičky za originální nápad (za zbytek dvě). [KVIFF 2012] (04.07.2012)

Filmy Yorgosa Lanthimosa si treba pozrieť zrejme dvakrát, aby si človek dokázal utriediť myšlienky. Prvé pozretie totiž prináša skôr iba pocity. Pocit z toho, že všetci žijeme vo svete, založenom na pretvárke. Dá sa ale žiť inak? Pocit z toho, že Lanthimos má úplne jasno v tom, čo chce povedať ako to chce povedať. Hovorí to ale spôsobom nie jednoducho stráviteľným a mnohým sa môže zdať, že si robí z divákov iba srandu. Postavy sa samozrejme chovajú neprirodzene v porovnaní s našou realitou a ako raz povedal Lynch na takúto výčitku smerom k svojim filmom: "Práve o to ide". Takže konečný verdikt až po tom druhom pozretí... (21.01.2016)

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - HORIZONS - Horizonty (Alpis / ALPS / Alpy) - Kynodontas to sice není, ale i tak svou porci absurdity do toho Giorgos Lanthimos dal a jeho (Špičáku podobný) rukopis je ve filmu vice než znatelný... - 30. 6. 2012 - kino Richmond - Karlovy Vary + 3. 7. 2012 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 1/2 filmu - 90% (17.07.2012)

Viděl jsem de facto na jeden zátah Špičák i Alpy, takže oceňuji určité provázanosti (ve Špičáku stojí děti u zdi a chtějí se dostat ven, v Alpách stojí žena před dveřmi a touží dostat se dovnitř), ale hodně tak vyleze, že Špičák je prostě lepší. Zapůsobil na mě jako zjevení, svým stylem mě úplně nadchnul, kdežto Alpy se mi "jen" líbily. Výchozí zápletka Alp (parta lidí nahrazuje příbuzným zemřelých jejich mrtvé) je z rodu geniálních, ale zdá se mi, že potenciál nebyl stoprocentně naplněn. Anotace je nakonec zajímavější, než výsledný film. I tak se pár scén do paměti zaryje. Jako když se hádá prodavač lamp se svou "nahrazenou" manželkou, nebo když se "nahrazená" holka má milovat se svým klukem a v pozadí tušíme jeho rozostřené rodiče, kteří dohlížejí, jestli všechno jde, jak má. Film klade zajímavé otázky - kdy jsme přirození a kdy hrajeme? Co ze mě dělá mě, co určuje moji identitu? Proč dva lidé, co dělají totéž, nedělají totéž...? Zajímavé a pozoruhodné, byť zázrak se tentokrát nekoná. (16.08.2018)