Krevní odpuštění

Když si tak vzpomenu na vyprávění mého dědy o tom, jak jejich soused byl schopen kvůli malému kousku zatravněné meze jít po sousedovi s kosou v ruce a málem ho zabil, tak mně tenhle příběh až tak nezaskočil. Tady ale vše vygradovalo v daleko větší tragédii, do které je vtažen i Nik, který se tak se svou sestrou ocitá nedobrovolně v zajetí vlastního domova. Nik mně byl od samého začátku sympatický, nejen jako herec Tristan Halilaj, ale jako kluk, kterého to celé natolik iritovalo, že šel až na krajní mez možného vyjednávání. Přiznávám, že chvíli trvalo, než jsem se ponořila do tradic mně tak vzdálených, ale druhá část mě už nepustila a vnímala jsem i maličkosti jako například momentu, kdy měl skočit Nik pro rajčata ke strejdovi a já očekávala, že přinese jeden pytlík, ale on si šel pro dvě vrchovatě naložené velké bedny :-) A jestli nevíte jak přijít k velkým činkám poměrně levně, tak tady je skvělý návod jak do toho jít :-) Dojemná byla i ta chvilka, kdy měl možnost přes mobil vzkázat něco své přítelkyni a kamarádům. Někteří herci umí mluvit očima, to je známý fakt, ale tohle byla zřejmě Tristanova první role a klidně bych ho postavila mezi ostatní filmové velikány. 70ˇ% (09.02.2015)

Velmi zajímavá sonda do života současné albánské vesnice. 1) Můj první albánský film v albánštině mě, věru, nezklamal. Kontrast balkánského vesnického života, moderních technologií a živé tradice je působivý._____ 2) Pravidla krevní msty v Albánii najdete pod pojmem kanun a besa._____ 3) 43letý Američan Joshua Marston (scénář, režie), původně fotožurnalista (Life, ABC News), učil rok angličtinu v Praze, než se vrátil do Států, aby si udělal magistra v politologii. Až pak se vrhl na filmová studia a začal natáčet krátké filmy._____ 4) Zaujali mě mužný Tristan Halilaj (Nik) a Erjon Mani (Nickův kámoš, motorkář Tom)._____ 5) Celkem to vidím na čtyři slabší hvězdičky. (05.12.2018)

Těžko si představit snímek o albáncích a albánských problémech natočený američanem. A hle, světe div se, Joshua Marston má zřejmě balkánské geny. Film o domácím vězení může smrdět nudou a pro mnohé filmové strávníky také smrděl. Ale to byl přeci záměr. Jak jinak ukázat divákovi tu tíživost situace v izolaci, která našeho mladého hrdinu nakonec donutí k osudnému kroku, než nám ukázat alespoň část té na nervylezoucí nudy. Pak můžeme lépe pochopit jeho konání. Slabší 4. (31.05.2013)

Tak toto byl film přesně dle mého gusta. Až se mi nechce věřit, že ho natočil americký režisér, jak silně z něj dýchala albánská mentalita. Už i v Albánii se zřejmě mladá generace začíná vzpouzet tradicím rodu. Tento generační rozpor je gró tohoto velmi civilního snímku... Mladí lidé už nechtějí pokrevní mstu, jež uvrhává rody do dlouhodobé nenávisti a izolace. Naopak chtějí řešit majetkosprávní spory způsobem, jenž je neomezuje na osobní svobodě. I proto stojí vidět film až do konce, protože vyústění je zcela nečekané. P. S. Za přečtení stojí i pracovní životopis Joshuy Martona. (31.03.2012)

Severné Albánsko je najväčší etnografický raj Európy. Krvná pomsta gjakmarrja, staré katolícke zvykové právo Kanun, zaprisahané panny burrneshe hrajúce sa celý život na mužov, a to ešte nie je všetko... Komunistický režim sa veľkou kampaňou snažil krvnú pomstu úplne vykoreniť, avšak od roku 1991 sa kvôli nej vyzabíjalo možno už 40 000 ľudí. Kedysi voči nej boli imúnne aspoň ženy a deti, dnes ani to neplatí... Film vierohodný, herecké výkony dobré, vtiahlo to do deja... Túto krajinu poznám viac než dobre a dané spracovanie problematiky oceňujem. (08.09.2017)