Snowtown

Ponurá atmosféra, syrové prostředí ve kterém se pohybují postavy na hranici sociální vyloučenosti (chvílemi jsem v nich měl tedy tak trochu guláš), nechutná lidská spodina, kterou "léčí" usměvavé hovado, které je ve svém psychopatickém nitru mnohem horší než jeho oběti a občas nějaký ten popravený domácí mazlíček nebo klokan rozsekaný sekerou. To jsou, spolu s výbornou, byť také poněkud depresivní hudbou, asi hlavní dojmy které si divák z filmu "Snowtown" odnese. Každopádně docela silný zážitek, na který asi jen tak nezapomenu. (16.11.2014)

Takéto psycho som už dlho nevidel. A že na motívy skutočnej udalosti. Silná káva. Zvyčajne zvyknem pátrať, čo bolo predlohou a podobne, ale u tohoto si nechám zájsť zvedavosť. Aspoň na teraz. V podstate takto nejak si predstavujem definíciu hororu. Výborná kamera, hudba, zvuk, celkovo spracovanie mi miestami prišlo ako inscenovaný dokument. Ak chcete riadny príbeh, ktorý sa Vám zaryje pod necht, tak nie je o čom. (21.02.2012)

Je to jako skoro každý film o sériovém vrahovi. Strašně zbytečně dlouhý a tím pádem i nudnější. Atmosféru to má hodně dobrou. Napínavé momenty jsou taky supr, ale to je tak všechno. Mohlo to být aspoň brutálnější, ono ve snímku toho moc vlastně ani vidět nebylo. Takže pokud se těšíte na mrtvolky a nějaké drastické okamžiky, tak to bohužel nečekejte, jenom minimálně. Maximálně ta koupelová scéna, ale víc nic. (31.07.2018)

Surový, nahrubo opracovaný film, natočený mockdokumentárnym štýlom, z prostredia austrálskej spodiny. Pristihol som sa, že sledujem čas, koľko minút zostáva do konca. Snowtown mal rovné dve hodiny. Vedel som, že sa bude niečo diať, keď si partička psychopatov vytvorila zoznam pedofilov a homosexuálov. Napokon ich začala aj systematicky likvidovať, ale aj tak, to podstatné bolo vypovedané až v záverečných titulkách. Presné časopriestorové zakotvenie príbehu (Adelaide, Snowtown, 1998) vo mne vzbudzovalo zlé tušenie, že pôjde zas o nejakú true story. Spôsobom spracovania mi Snowtown pripomenul film Winter's Bone, ktorý hľadaním strateného otca išiel do hĺbky. Tu sa prehlbovala len depresia. Snowtown sa ponášal na hudobnú skladbu zahranú v jednej tónine, bez ohľadu na to, či jej obsahom boli banality, alebo úkladné vraždy. (18.06.2012)

Smutná balada z australského vidlákova a fyzický zážitek na max. Kurzel odmítá empatii a pod kůži jde s razancí nebroušené sekery. Dlouze, sveřepě a bolestně. Ta nemožnost dopátrat se v tomhle panoptiku kouska lidskosti je doslova hmatatelná a tak dáví v krku s úplně stejnou razancí jako fašírka z klokaních vnitřností na gauči. 4 a ½. (15.01.2017)