Café de Flore

Předpokládejme, že pro každého někde existuje spřízněná duše – člověk, který má klíč k našemu srdci a k našim snům. Jenže co když se v identifikaci své spřízněné duše spleteme a namísto souznění prožijeme to, čemu se říká životní omyl? Odpověď, kterou film dává, není zrovna uspokojivá, svým způsobem ale může být uklidňující vědomí, že v každé době lidé tápou a že výsledek je vždycky nejistý… Café de flore je typ snímku, který posbírá na filmovém festivalu ceny v hlavních kategoriích, širokou veřejnost, zvyklou na jednoduchou zápletku, černobílé charaktery postav a přímočarou pointu, ale stěží uspokojí. Je to umělecký film. Ve všech významech toho slova. (02.04.2012)

Priznám sa, po pár minútach pozerania som si myslel, že to asi bude trápenie, no postupom času, ako sa začali odkrývať karty a ako sa do príbehu celkom nenápadne začala vkrádať mysterióznosť, tak nastal obrat... Obsahová stránka s príbehom sú zaujímavo vyskladané a jednotlivé dieliky dejovej linky do seba zapadajú logickým spôsobom. Len škoda, že niektoré scény, hlavne zo začiatku a zo stredu snímku, sú úplne zbytočne hrozne naťahované. Možno to malo budiť umelecký dojem, neviem, no u mňa to pôsobilo skôr opačne, v niektorých momentoch je skrátka dôležité pridať švih a energiu. Čiastočne to našťastie kompenzovali výborní herci a hlavne na pohľad zaujímavá Vanessa Paradis. A ten záver? Páni, to bolo niečo, len málokedy sa vidí tak geniálne premyslené rozuzlenie, mysteriózne no pritom racionálne a navyše aj emotívne krásne podfarbené. Nádhera. Posledný záber kamery ma totálne rozbil. Mám veľmi rád pointu na báze akejsi osudovosti, prípadne na báze karmy a toto bolo presne ono čo vo filmoch s týmto námetom hľadám. Keby nie tých pár slabších miest a chybičiek tak idem do plna. 80/100 (28.04.2017)

Film, ktorý si ma z úvodu získaval len veľmi pomaly a v závere ma maximálne opantal práve tým, ako bol podaný od začiatku do konca. Originálne spracovanie spojené s maximálnou kreativitou v namixovaní - hudba, dialógy, atmosféra. Café de Flore má svoje fluidum a srdce. Jeho obsah je krehký, má až magické prvky a forma je veľmi efektná a neokúkaná. Je to umelecký film, iný ako ostatné. Krásna myšlienka zaoberajúca sa tým, že pre každého z nás niekde existuje spriaznená duša, ktorá má kľúč k nášmu srdcu. Môžme aj nemusíme s ňou prežiť celý svoj život a od toho závisí aj naše šťastie. (28.10.2012)

Zajímavě natočený (mix dvou časoprostorových rovin z nichž je dokonce jedna retrospektivní, vizuálně pěkné snové scény,...) dramatický film o lásce a životní předurčenosti, který nelze nedoporučit. 80% P.S. Vidím, že je můj komentář poněkud strohý (na mě až nebývalé stručný - přece jenom Café de Flore patří k filmům, které snadno prožijete ale těžko se o nich mluví), ale zážitek z filmu u mnohých z Vás, tak strohý respektive odměřený nebude. (20.09.2012)

Meganarez! Audiovizualna provokacia v dvoch prepletenych casovych liniach. Intelektualny strih, atypicka sosovka, skvely soundtrack vytvaraju v diele prijemne eroticke dusno, nevolnost na dusi a zrovnanie organov. A kto si to uziva a pyta sa, dozvie sa neskor v ramci vysypania pointy, ktora mna milo prekvapila a co som necakal. Asi neni som az tak chytry. Pre niekoho predvidatelne, pre mna velkolepa Valleho vianocka. (18.12.2017)