Algen

Drsný snímek, který ovšem zhltnete od začátku do konce. Dobře natočené drsné podmínky v dělnické kolonii. Film, ve kterém uvěříte všemu. Ne jako v rádoby drsných amerických střílečkách, kde teče krev proudem, a vy se můžete usnout nudou. Zde je vylíčen příběh násilnického otce, který tyranizuje svou vlastní rodinu. Milující matka, která se snaží pro děti udělat vše co může, jen sleduje, jak se její rodina stále více potápí do bahna ve kterém se nachází. Až sebevražda dcery je zlomový okamžik, kdy dostane odvahu opustit manžela a zajistit dětem lepší budoucnost.

Film, kterému já osobně nemám co vytknout. Domnívám se, že i ti, kteří nepochopí o čem ten film je (a že si myslím, že takových bude hodně), si musí film užít. Po filmařské stránce perfektně natočeno. Nejvíce se mi líbila hra stínů. Nemám moc rád dokonalé nasvícení, které praktikují něteří filmaři, kteří dovedou film až k "sterilní" dokonalosti. Dát všude na scénu světla a pustit je dokáže každý. Ovšem hra se světlem, to je jiné kafe. A to které jsme dostali v Café de Flore, je úžasné. PS: moc často se mi nestává, abych ještě před koncem filmu věděl, že ho musím vidět znovu. Tomuto filmu se to podařilo ...