Ať to stojí, co to stojí

Isherwood, ak sa tento film dá prirovnať k Road Tripu, tak jedine tým, že v ňom spomínajú EELS... ale ináč je to totálna plytká teenagerská "slátanina". Filmy, ktoré takýmto sladkým (všetci sú tam neuveriteľne peknučkí a stále upravení) spôsobom idealizujú americký spôsob života na stredných školách, by som jednoducho zakázal! (03.03.2006)

Tohle byl tak klišovitý film o střední škole a maturitním plese, že mne napadají jen dva důvody, proč vznikl: vyvolat vlhké sny u těch nejmladistvějších diváků (hrdinka ve vodě, ve sprše, v plavkách, v průsvitných šatech...) anebo si z toho tvůrci dělali legraci (přehlížený inteligent, jeho (jakože) nenápadně půvabná kamarádka, namyšlená kráska, nabušený tupoň sportovec, hláškující trapáci ve vedlejších rolích). Sranda? Ale příliš málo, příliš nenápaditě, příliš pohádkovitě. Navíc s vykrádačkou bazénové scény mého zamilovaného Život je krásný, což je neodpustitelné, protože tenhle film nemá žádné ambice. (05.08.2012)

Ach ano, znáte to. Vy milujete tuhle, ten tamtu, ta zase toho a nakonec zůstanete sami doma s novým číslem Hustleru, kapkou lubrikačního gelu a pekelně rychlou pravačkou. Ale ve filmech je to jinak, tam ten největší ťulpas zbouchne školní sexbombu a ty dva, kteří se opravdu milují, jenomže si to nikdy nepřiznali a neřekli, ti nakonec skončí šťastně spolu. A my si říkáme, že nás něco takového také potká. Proto na ty filmy přece koukáme nebo ne? Tentokrát je to alespoň dobře zahrané, což dělá z Whatever It Takes žánrový nadprůměr. Nicméně se nejedná o nic převratné. Život je holt o něčem jiném. (21.04.2006)

Provětrat na denním světle jednu z nejprofláknutějších středoškolských bajek „o nesmělém studentíku nahánějícím nejkrásnější dívku školních chodeb, zatímco jeho životní láska stojí věrně po jeho boku“, nedat tomu žádnou nadstavbu, žádný bonus, jenom se tupě zařadit do nekonečně dlouhé řady a tajně si myslet na korunku královny maturitního plesu je stejně zarážející, jako na již zmíněný ples vyvést svoji dvanáctiletou sestřenici…………….všichni stokrát opsat „už nikdy nebudu vytahovat stokrát vytažené, aniž bych projevil jakoukoliv invenci“. (05.03.2014)

Téma kolem (ne)správné volby (ne)vhodné píchačky a (ne)první ztráty věnečku už bylo různě (ne)kvalitně natočeno na stopadesátou taktéž a jinak, že už to snad ani dál natočit nejde. Bohužel jde a evidentně se stále klesající tendencí úrovně. Ještě že jsem zápletkový problém nemusela řešit po americku, jinak bych blela i s nulovou akcelerací pohybu a zřejmě nonstop. Právě se mi vrátila kolegyně po dobrovolné třítydenní mučírně z Ameriky a už se těším, jak ji vykuchám, pardon vyzpovídám do posledního detailu. (25.05.2013)