Pod sluncem tma

Tak trochu se divím, proč si filmoví kritici víc považují Marečka než Klusáka, když Klusák je očividně lepší filmař (a režisér). Ale to byla jen troška kontroverzní subjektivity na úvod. A dále bude následovat kontroverzní subjektivita jako samotné tělo komentáře. Pod sluncem tma disponuje zajímavým tématem a pro mě už ne tak zajímavým režisérským přístupem. Tím, že režisér zneviditelněl a vše zůstává na postavách, které chodí, opravují věci a říkají neustále docela podobné věci, pro mě film dost strádá ve věci napětí a udržení pozornosti, ačkoliv učebnicové dramaturgické body zvratu jsou na místech, kde mají být. Některé promluvy se stejným obsahem ve filmu zaznívají opakovaně a i situace se ve své podstatě dost opakují, hlavně ze začátku. Mým výsledným soudem tedy je, že to, co jsem viděla, není dostatečně potentní materiál na celovečerák. Kdyby byl film tak o třetinu kratší, tak budu tetelení se blahem mnohem blíž než teď. Moje mírné zklamání je také způsobeno tím, že jsem film viděla delší dobu po premiéře ve chvíli, kdy obdržel všechny ty krásné ceny a byl vychválen až do mezinárodních nebes. Očekávala jsem pecku, ale teď mám dojem, že jsem viděla jiné dokumenty lépe filmařsky zpracované. (15.07.2012)

To sinp: Martin Mareček v Africe, tentokráte jenom za kamerou. Dokumentarista si nevybírá nijak komplikované téma, naopak jeho sdělení je nadmíru jasné. K velké srozumitelnosti přispívá i fakt, že dokumentuje pouze závěrečnou cestu dvou českých "elektrikářů" a ne celý proces. Skrze jejich příběh nepřicházíme na mnoho nových myšlenek, spíše nás tvůrce utvrzuje v tom, co jsme již nějaký ten pátek tušili. Dodávat do zemí třetího světa nové technologie bez toho, aniž by tamní společnost byla na tyto změny připravena, nemá smysl. Plusové body tedy především za velmi srozumitelné podání a velmi kvalitní obrazové zpracování. Před tím, než úplně zavrhneme pomoc rozvojovým zemím, zbývá už jen podívat se, zda se s podobným osudem setkávají i další projekty v zemích třetího světa... (04.05.2013)

Krásný, prostý dokument, ukazující (podle mého) spravedlivě "nasrané" české elektrikáře, kteří se vracejí do africké osady, kde před pár lety dělali elektřinu ve škole a nemocnici, teď je však skoro všechno zničeno různými úpravnými zásahy Zambijců. Dost mne překvapila problematika afrického plýtvání - vody je sice málo, ale kohoutek nejde pořádně zavřít a nádrž na vodu se udělala větší, i když ji systém nemůže stačit...Jak uvažuje jeden z mužů, tito Zambijci mají možná negativní postoj k šetření, jelikož, kdo je chudý má šetřit, a oni přece tak chudí nejsou...Krásné setkání dvou kultur z niž jedna elektřinu bere jako dar, který si můžou upravit podle své logiky a tedy pravděpodobně zničit a ta druhá, která pomalu vzdává pokusy jim něco vysvětlovat a hlavně spoléhá na svůj humor a brblání. (09.03.2012)

MFF Karlovy Vary 2011 Film stojí za zhlédnutí pro přiblížení Africké reality. Film vyznívá pro rozvojovou pomoc spíše nelichotivě, zatímco diskuse s protagonisty po filmu vyzněla naopak. Každá mince má dvě strany. Místní mají opravdu africkou pracovní morálku a přístup. Na druhou stranu přivést do buše moderní technologi a čekat že se domorodci sami po odjezdu dárců vše zvládnou sami bez nějaké větší přípravy... (14.07.2011)

Martin Mareček upustil "ich formu" a nenápadně se přesunul za kameru. Zatímco v Auto*matu byl hlavní postavou, aniž by však svým egem převálcoval film samotný, tak tentokrát se v záběru mihne jen jedinkrát, a to očividně omylem. To na samotném sdělení neubírá, ale naopak Mareček nechává volné pole pro dvojici českých elektroinstalatérů. Pod sluncem tma tak není dokumentem o Africe, ale o Evropanech v ní. Konfrontuje myšlení diváků s africkými reáliemi přičemž potutelně ukazuje nepopulární přístupy k rozvojovému aktivismu. To, co na Marečkovi obdivuju, je naprosto pokora ke svému tématu, kterému pokaždé přizpůsobí i svůj dokumentární styl. (31.10.2011)