Michael

Studie nedobrovolného soužití pětatřicetiletého pedofila Michaela s desetiletým klukem. Film je vskutku prvotřídní díky svému konceptu - dlouhé záběry jsou střižené přesně ve chvíli před zakázanou diváckou vědomostí, protože sám divák je člověk pozorovatel kromě filmového světa i toho reálného. Práce na tomto filmu je opravdu perfektní, od minimalistického dějového scénáře až po vykreslenost ústředních postav a skvěle zahranými vybranými herci, dále chladně nezúčastněné snímání samotné kamery, které naráží na realitu a evokuje jí dojmem, že se toto opravdu neděje. [9/10] (14.04.2012)

intenzívne zahrané, skľučujúce, precízne postavené, vo forme ovplyvnené tým najlepším z hanekeho, v obsahu tým najzvrhlejším z rakúska, v závere neskutočne potešiteľne obdarené úprimnou autorskou iróniou, a celý, celučičký čas viac ukrývajúce ako ukazujúce a práve preto tak nehorázne klaustrofobicky dusné. a (nielen ako debut) perfektné. (11.11.2011)

Portrét chlapíka, který vždy slušně pozdravil. __ Michael (2011) je za mě filmem, jenž má - pakliže již nic jiného - potenciál otevřít oči těm divákům, kteří si myslí, že není nepříjemnějších scén než scény explicitního násilí (kupř. bití, znásilňovaní). Ano, násilí jistojistě drásá divákovy emoce, horko těžko ho sledovat nezúčastněné, vnitřně se proti němu nebouřit, ale troufám si tvrdit, že existují i daleko více zničující obrazy; a právě oněch film hojně využívá. Jsou to ty obrazy, skrze které se normalizuje konkrétní perverzní (patologická) situace - kupř. když Michael rodičovsky vyveze Wolfganga do zoo nebo když spolu začnou skládat puzzle. Bez znalosti kontextu naprosto nevinné situace, avšak pro toho, kdo je s kontextem obeznámen příklad dobře ukryté monstrozity všednodennosti, nutící se tázat, kolik takových synů, bratrů a kolegů může být mezi námi. 75 % (27.07.2022)

Jeden z těch filmů, po kterém jsem nebyla schopna slova a nejradši bych se na chvíli někam zavřela. Téma je už samo o sobě strašně silné, ale za způsob zobrazení si Markus Schleinzer zaslouží velké uznání. Mráz mnou projížděl od začátku do konce, velká síla tkví v neviděném, divák ani nechce vidět, co se děje za zavřenými dveřmi, popadnout dech má problém stejně. Na psychiku velmi těžký snímek, po skončení mi příjemně rozhodně nebylo a i přesto, že počet dialogů během filmu by divák hravě spočítal během chvilky, tak toho film vlastně dokáže říct obrovské množství. Snímek, který z paměti jen tak nedostanu a který bych navrhovala promítat povinně. Jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků za hodně dlouhou dobu. (04.06.2012)

Nesmírně silný film, který lze jen špatně popsat slovy. Tak krutý snímek plný palčivosti a neutuchajícího pocitu stísněnosti, jehož samotné téma se mi ze srdce příčí a hnusí, jsem už dlouho neviděl. Dlouho se mnou film takhle nepohnul. Udělit plné hodnocení proto zkrátka musím, neboť se jedná o ve všech směrech profesionální, neřku-li přímo mistrovský počin. Takřka bez hudby, s minimem dialogů a neúprosně chladným odstupem dokázali tvůrci stvořit něco, z čeho běhá mráz po zádech prakticky od první minuty. Kolikrát jsem při sledování tajil dech nelze ani spočítat. Psychický teror byl až doposud jen stěží kde takto autenticky znázorněn a dlouhou dobu zase nebude. Smekám. A velké díky patří Hild, která mi tento skvělý film doporučila - bez ní bych totiž přišel o další velkolepý zážitek :) (04.06.2012)