Přední linie

Technicky je film na skvělé úrovni a po téhle stránce není moc co vytknout. Bitvy jsou rovněž skvělé zpracované a hlavně přehledné. Trošku mi vadila zbytečně dlouhá stopáž, protože některé pasáže filmu jsou nudné a zbytečně natahované. Dialogy taky nejsou zrovna silná stránka, ale klady převažují nad záporama. (12.05.2012)

Typická dokonalá rákosnická válečná řež je tentokrát doplněná o úžasný příběh (těžko říct, jak moc reálný), který ukazuje nesmyslnost války a to, že při ní trpí všichni bez výjimky. Přes dvě hodiny jsem pohledem ani neucukl, což se mi moc často nestává, a proto je plné hodnocení absolutně oprávněné. 95% (16.05.2017)

V Jižní Koreji je opět k vidění vynikající válečný film, který se zaměřuje na otázku rozdělení Koreje,(stejně jako kdysi Joint Security Area, Double Agent a mnohé jiné snímky). Místo válečných sekvencí však hlavně oceňuji dokonale propracovaný scénář, psychologii postav, které nejsou černobílé. Peklo války člověka deformuje do něčeho mnohem horšího, než je zvíře... Těší mě to nenásilné vykreslení druhé strany, snaha proniknout do motivace bojujících. Vskutku působivé, nikoliv laciné, vydírací, nebo velmi chtěné na efekt jako Taegukgi - Pouta Války. Jak vidno demence politických vojenských špiček je věčná, někdy však bohužel ne tak zjevná jako v 1.sv., jak to parodicky, ale pravdivě zobrazovala Černá Zmije. Další devizou filmu je vynikající kamera, především v hlavní roli Go Soo (Green Rose, Some, Into White Night), který vyrostl ve skvělého herce, tohle je zatím jeho nejtěžší role a zhostil se jí s bravurou. (24.11.2011)

Vojnove filmy velmi nemusim, i hlavne vdaka presytenosti patosom (co je crta charakteristicka transnarodne). Front Line sa vsak v tomto smere drzi na uzde. Zname antivojnove posolstvo o nezmyslenosti vojny, dopadu na psychiku podava presvedcivo i vdaka dobrym hereckym vykonom, dobre napisanym dialogom a neciernobielej charakterizacie postav. 7/10 (26.11.2011)

V poslední době jsem si dal za úkol opět o kousíček dál pokročit ve sledování jihokorejské filmové tvorby. Tato země již za minulé roky vyprodukovala pár poctivých snímků z tohoto žánru, proto jsem se na Gojijeon velice těšil. Téma Korejské války odehrávající se v 50.letech 20. století opět nezklamalo, člověk se dozví nějaké nové informace, líbilo se mi, že film dokáže nabídnout kromě strhujících válečných scén i slušnou řádku dialogů, jež vás donutí k zamyšlení. Celkový zážitek umocňuje krásná hudba, na to je vždy u Korejců spolehnutí. A ten adrenalinový nášup na konci, to byla slast sledovat, jen očekávejte, že se nebude konat žádný happyend. V porovnání s jinými snímky z těchto končin (Mai Wei, Pouta války, Pohwa seguero) to trošičku ztrácí, pořád se ale jedná o něco, co může nabídnout nesporné kvality. 7,5/10 (20.09.2021)