Mai wei

Tento film má pár dobrých věcí: Výpravu, efekty, vojenské scény (vylodění v Normandii se povedlo, přeci jen jsem Evropan, Asijské konflikty mě moc nelákají, WWII oproti tomu ano), herce. A to je asi tak všechno. Díky typickému evropskému "všichni jsou stejní" jsem se v některých hercích trochu ztrácel, celkově je to sestříhané trochu cik cak a na 140 minut to nemá. Jestli je příběh podle pravdy nebo ne, těžko říct, ale i tak to bylo autorky přitažené za vlasy. Nijak mě nechytil příběh rivality a přátelství obou hlavních postav, spíše to prostředí a dění okolo. Z Koreje/Japonska přes Rusko a Německo do Francie je to pěkná štreka, ale zanedlouho si z filmu nebudu nic pamatovat. Prostředí a dění bylo prostě zajímavější než příběh. Vypadalo to hezky, a to je asi tak vše. (09.08.2012)

Velkolepe pateticke nic. Je-gyu Kang dostal k dispozicii stedry rozpocet, takze vyprava je pôsobiva a bojove sceny vyzeraju ovela velkolepejsie ako pri jeho minulom vojnovom opuse Taegukgi. Zaroven ale posobia umelo. Aj ked sa krvou a brutalnymi scenami nesetri, tak pocit, ze je vojna hnusna to vo vas ani na chvilu nevyvola. Cele je to natocene prilis cool a sexy v style Michaela Baya. Za to, ze to vo vas nevyvola ziadne emocie, moze do velkej miery aj zapletka, ktora je tentokrat podstatne menej zaujimava ako v pripade famozneho Taegukgi. Pribeh o dvojici maratoncov zo znepriatelenych narodov, ktori od malicka superia o to kto je z nich lepsi a ktori sa po rôznych vojnovych uskaliach skamaratia je podany prilis skratkovito a povrchne. Ani na sekundu som im ten prerod neveril. Okrem nich dvoch tu ma vacsi priestor uz len kamarat korejskeho hlavneho hrdinu, ktori ako jediny absolvuje zaujimavy vyvoj charakteru a jeho linia v Ruskom lagry bola miestami fascinujuca. Presny opak sterilnej ustrednej zapletky. Vdaka tomu chyba poriadna stava aj bojovym scenam, pretoze neustale sledujeme ako sa mydlia dve superiace armady prakticky anonymnych vojakov s tym, ze sa obcas vo vrave mihne nasa ustredna dvojka, ale vam je u prdele ktora strana vyhra. Dokonca mate problem fandit aj tym objektivne kladnym stranam, lebo nasi hrdinovia väcsinou bojuju na nespravnej strane. Fakt divny film. Sice je vraj podla skutocnych udalosti, ale potreboval by poriadny zasah od dramaturga. Este ako tak fungovala prva neskutocne pateticka polovica, ale v druhej sa tak brutalne skakalo v deji, ze to vôbec nefungovalo a finalna bitka v Normandii na mna posobila ako zla parodia. Vdaka nizkym ocakavaniam sice ani nie som nastvany, ze som si film pozrel a niektore fragmenty z bojovych scen som si celkom uzil, ale napriek tomu by som film asi nikomu, kto nema absolutne nenarocny vkus, neodporucil. Nestoji to ani za jedno pozretie.5/10. (13.07.2012)

Korejec a Japonec v dětství přátelé, pak díky špatné souhře náhod nepřatelé, ale projdou japonskou, ruskou i německou armádou a stanou se opravdovými přáteli. Na základě skutečné události je to zajímavá životní pouť a osud obou. Film má reálně a dobře natočené bojové scény. Dva velcí běžci se bohužel společně konce války nedočkají. (28.01.2024)

Jihokorejský válečný epos se vším všudy. Na internetu jsem si našel, že se jedná o nejdražší jihokorejský film všech dob. Celkově film stál 24 milionů dolarů. A musím uznat, že to na tom je vidět. Je-Gyu-Kang mě již uchvátil svým předchozím válečným filmem Pouta války, a tak jsem Moji cestu prostě a jednoduše musel vidět také. Film je sice inspirován skutečným příběhem, ale soupeření dvou maratonců jak na trati, tak i ve válce je zde smyšlené. Ale vůbec mě to netrápilo. Dobová atmosféra je zachycena úžasně, kulisy se povedly na jedničku. Oba dva hlavní představitelé byli velmi sympatičtí a jejich výkony brilantní. Je neuvěřitelné, čím vším si musel projít opravdový Yang Kyoungjong, než se dostal zpátky domů. Největším filmovým lákadlem jsou bezesporu bitvy, které jsou zde opravdu šťavnaté a napumpovaný peněžní kapitál z nich číší v každém akčním momentu. V tomto ohledu se Moje cesta vyrovnává hollywoodským trhákům. Konec byl dojemný, na druhou stranu malinko přes čáru, ale hodil jsem to za hlavu. Očekával jsem daleko horší film, ale Moje cesta patří společně s Pouty války k tomu nejlepšímu, co jihokorejská kinematografie dokázala doposud stvořit. Za mě dávám 90 % (14.01.2017)

Tvůrci se inspirovali skutečnou událostí, kterou pro film patřičně „okořenili“, ale mně to tentokrát nevadilo, protože se jedná o nadčasovou záležitost.. Vyobrazení válečného zvěrstva bylo dokonalé, běhal mi mráz po zádech a bezmocnost vojáků byla patrná.. K tomu nabalený příběh dvou maratonských běžců mě zaujal a nepustil do posledních minut.. Prostě jsem jim sedla na lep, nechala se vtáhnout a unést.. Jediná opravdová výtka z mé strany se týká střihu, místy pomateného a rušivého.. V závěru mi hrkly slzy, takže hodnotím shovívavě.. (21.09.2021)