Hmyz

Sú veci, ktoré človek počas svojho života netúži vidieť. Smrť svojho dieťaťa, výhru suseda v lotérii či pozadie Kamily Magálovej...Tak ale aj panička v rokoch túži po objatí mladého dravca a keď sa človeku nedostane v skutočnom živote, prečo po ňom nezatúžiť aspoň na filmovom plátne. V jednom z komentárov nižšie sa ktosi pýši tým, že prispel peniazmi na výrobu tohto filmu, ktorých sa nakoniec vyzbieralo takmer 300 tisíc eur. Ako by sa potešili deti v detských domovoch z hračiek, nového oblečenia či výletov, ktoré mohli byť za túto sumu nakúpené. Alebo geriatrické oddelenie z nového prístroja. Ťažko povedať, či chcel pán režisér napodobniť Mefisto z roku 1981 alebo sa pokúsil o niečo iné. Jednu vec však nemožno filmu uprieť. Divák dostal reálny obraz českej a čiastočne aj slovenskej kinematografie dotovanej európskou úniou. Škoda, že sa na sklonku kariéry kedysi výborný herci nechajú nahovoriť na čosi takéto. Avšak peniaze sú peniaze a ľudia, ktorí celý život nepracovali si na luxus zvykli a potrebujú ho aj za takúto cenu. Je smutné, že ľudia, ktorý nemajú problém takýto hnoj podporiť majú problém s bezdomovcami žobrajúcimi o pár drobných, aby mohli prežiť. Jeden moment má však vo filme inšpiroval. Sny protagonistov. Ja mám sen, že takýto filmový odpad už nikdy neuzrie svetlo sveta. Tá snaha komparzu pri prológu pána režiséra budiť dojem, ako na "pľaci" pilne pracujú....Ale bol spomenutý nástup Hitlera k moci, eurodotácie na film nebudú musieť byť vrátené...0%. (04.08.2018)

Pokud by mi předtím někdo řekl, že je to vlastně film o filmu (pan Švankmajer sice říkal, že mi to říkal) tak by se mi to asi líbilo víc. Ale protože jsem ty režijní vsuvky nečekala, tak mi dost vadily. Takže místy se mi to líbilo moc, ale asi bych to už znova vidět nemusela, zrovna jako hru od bratří Čapků. (20.02.2018)

Vzhledem k tomu, že ještě Šílení považuju za špičkové, jsem neměl důvod očekávat, že je Švankmajer za zenitem - takže neberu jako výhru, že tenhle Deadpool pro intelektuály není přímo špatný. Má několik zajímavých momentů, několik ukázek důmyslnosti (už chvíle, kdy Švankmajer "musí" opakovat záběr, ve kterém avizuje, že scénář vznikl na jedno posezení, je v dobrém slova smyslu symptomatická pro humor a smysl filmu). Určité zastaralost na mě ale sálá. Celá linie s bořením čtvrté stěny je v důsledku spíš banální a v době snadné viditelnosti do zákulisí každého filmu díky různým internetovým klipům působí strašně neobjevně. Na jednu stranu oceňuju výrazné oddalování uspokojení diváka a narušování potenciálních vrcholných scén, ale tenhle gimmick se mi celkem rychle okoukal. Ke konci jsem jen přemýšlel, kde končí tumpachovost záměrná a kde už se odhaluje limit tvůrce (například prostříhávání na akci s Lábusem, která se vždy po dobu nepřítomnosti diváka úplně zastavila - měl být i tohle metakomentář, nebo jde prostě o vypravěčskou chybu?). Abych to nějak shrnul, Hmyz působí jako film vynikajícího a důmyslného filmaře, který už ale vymýšlí a inovuje tak odděleně od světa, že mu prostě nestačí. Je cosi smutného na scénách, které mají zjevně překypovat podvratností a nekonvenčností, ale prostě nestíhají dnešnímu kontextu. Pro někoho bude tohle vytržení z dneška atraktivní a vlastně to chápu, ale osobně to ve mně vyvolávalo spíš lítost. Lítostí k tomu, že i lidi jako Švankmajer musí zestárnout a že se to (s velkou pravděpodobností a jen občasnými výjimkami) musí projevit na jejich tvorbě. Není to lítost nad Švankmajerem jako takovým, který našel i ve svém věku dost energie natočit film, ale nad lidskou smrtelností a nad tím, že Švankmajerův talent není nesmrtelný a nebude se manifestovat napořád. (12.02.2018)

Asi takhle. Ty zcizující brechtovské prvky mi nevadily, přece jen divadlo se hraje i s těmito zcizujícími technikami. Některé scény jsou docela kouzelné a napínavé a dobře zahrané - třeba zabití cvrčkové při zalévání. Nějak jsem nepochopil ty monology páně Lábusovy postavy. Avšak filmu by hodně pomohlo, kdyby byl o hodně kratší. Celková délka jej sráží s každou přibývající minutou, některé scény a myšlenky už se jen opakují, prostě ten námět neutáhne celý film. Je fajn, že se tady pan Švankmajer krotí ohledně animace a perverzit, ale přece jen to nemá takovou sílu výpovědi nebo nějakého přesahu, pro které by stálo za to sledovat film celý, a ne raději po kouskách (jak tu někdo psal, jako úvod seriálu by to možná bylo dobré), nebo které by divákovi něco zajímavého, neotřelého a třebas i poučného daly. Víte, podle mne by film měl být buď čistou zábavou pro oddech, nebo se snažit říct nějakou myšlenku (někdy jen poetickou a náladovou), ale to mi tady chybí. Jaké vlastně je ústřední téma tohoto filmu, co chce tak vehementně říct? Třeba u Tarkovského Nostalgie je to jasné, u Blade Runnera taky, dokonce i takové československé Plavení hříbat má zcela jasné téma a poselství. Ale tohle nevím, fakt ne. Hra pro hru, umění pro umění, zcizení pro zcizení. (06.09.2019)

Švankmajerovu surrealistickou komedii jsem bohužel neviděl v kině. V lecčem je to esence prvků známých z jeho dřívějších filmů, ale navíc to máme včetně filmu o filmu a autorské předmluvy. Bratři Čapkové by se asi podivili, a dobře jim tak! U té předmluvy jsem ještě tápal, ale pak už jsem se vlastně bavil nepředvídatelností filmu. U posledního filmu bych si mohl dovolit i zabilancovat: Švankmajerovy filmy sice mám rád, ale z těch celovečerních to u mne vlastně žádný na nejvyšší hodnocení nedotáhl. Nechtěl by Mistr přidat ještě aspoň nějaký kraťas? (06.09.2019)