Dvě ďábelské oči

Romerova část: Romero opět dokazuje, že napětí budovat umí, stejně jako efektně používat laciné lekačky. A navíc si sem svým způsobem propašoval své oblíbené zombíky a přiměřenou porci gore. (4*) Argentova část: Argento jako by nebyl ve svém živlu a nedaří se mu jak napětí, tak přetvoření neškodného fotografa v šílence, kterého Harvey Keitel zahrál ne zrovna nejlépe. Vše tak zachraňují typicky argentovské momenty. Poznáte je snadno, většinou se v nich vyskytuje krev a ostrý předmět. Závěr je velmi špatný, z hlediska diváckého pochopení ba přímo zoufalý. (2-3*) (06.10.2007)

Dve z najväčších mien hororovej kinematografie, sa rozhodli pracovať na poviedkovom snímku, každý zvlášť a každý po svojom. Ich majstrovský talent tu ale príliš nebadať. Romero sa vrátil ku svojím obľúbeným zombies a Argento si zgustol na akomsi mixu gialla a nadprirodzeného (?) motívu. Obidva príbehy sú nezáživné a neobsahujú tú správnu konzistenciu žánrových prvkov. Podarené Saviniho make-up efekty, aspoň čo to zachraňujú z podpriemeru. (11.06.2017)

Spojení Argentova vizuálně úchvatného stylu s naprostou dokonalostí Poeovy povídky muselo nutně znamenat úspěch. Snad bych si jen dovolil rýpnout, že se Argento mohl více držet předlohy, myslím si, že by to jeho adaptaci jedině pomohlo ( můj názor ). To Romero se pustil do velmi komorního, spíše až divadelního zpracování Poeovy předlohy. Zdlouhavost, o které se zde píše, jsem nijak zvlášť nepocítil. Spíš bych řekl, že celková zdrženlivost ( ke které mě mimochodem sedí i nepříliš výrazní herci ) dala maximálně vyznít parádnímu, typicky romerovskému závěru. Romero má prostě na některé věci patent. (15.10.2007)

Výborné poviedky od majstra Romera a Argenta. Prvá poviedka je jasná detektívka strochou atmosférou, celkove dej je predvýdaťelný už dopredu ale ajtak ja som sa bavil, no a ten Zombie vyzeral strašidelne 60 percent. 2 poviedka je jasne najlepšia, o čiernej mačke ktorá prenasleduje fotografa aj po svojej smrti 90 percent. (07.11.2008)

Nebudem nikomu zbytočne mazať med okolo úst a poviem na rovinu, že Romerovka Prípad pána Valdemara(15%) je tak jednoducho zostavená až stráca akúkoľvek výpovednú a tobôž strašidelnú hodnotu, o niečo málo je zaujímavejšia poviedka od Argenta Čierna mačka(20%) ale tiež nič preborné to nie je, skôr by som označil tieto dva počiny za dosť slabé chvíľky v ich horrorovej kariére určite vedia točiť lepšie než to čo nám ponúkli, v celku to pre mňa vyznie ako práca od začiatočníkov amatérov čo nedokážu lepšie vygradovať dej. ║Rozpočet $9miliónov║Tržby USA $349,618║Tržby Celosvetovo $-║ trošku vysoký rozpočet na tých pár masiek a nečudujem sa že to nakoniec zarobilo len toľko čo nestojí ani za zmienku (15.02.2008)