Dvě ďábelské oči

Corman to není...je to Itálie. Romero se zhostil povídky po svém, tak nějak zombiácky. Místy příjemná atmosféra, efektní mrtvolka a jeden slušný gore efekt. Černá kočka je přeci jen jiné kafe! Argento vzdal Mistrovi poctu velkoryse. V jeho příběhu se objeví odkazy na tyto Poeovy povídky: Černá kočka (hlavní motiv a titulní hrdinka), Zánik domu Usherů ( jméno fotografa), Jáma a kyvadlo ( smrtící nástroj hned v úvodu - kyvadlo), Eleanora ( jméno postavy) a Berenice (scéna na hřbitově). Potěší snová scéna se špičatým kůlem i argentovský závěr naprosto odlišný od literární předlohy. Nebýt slabšího Romera, šlo by o trefu do černého. I tak jde o příjemné dílko pro bouřné večery o samotě jako stvořené. (15.07.2011)

Spojení Argentova vizuálně úchvatného stylu s naprostou dokonalostí Poeovy povídky muselo nutně znamenat úspěch. Snad bych si jen dovolil rýpnout, že se Argento mohl více držet předlohy, myslím si, že by to jeho adaptaci jedině pomohlo ( můj názor ). To Romero se pustil do velmi komorního, spíše až divadelního zpracování Poeovy předlohy. Zdlouhavost, o které se zde píše, jsem nijak zvlášť nepocítil. Spíš bych řekl, že celková zdrženlivost ( ke které mě mimochodem sedí i nepříliš výrazní herci ) dala maximálně vyznít parádnímu, typicky romerovskému závěru. Romero má prostě na některé věci patent. (15.10.2007)

Docela o ničem.. Romero to vyloženě prokaučoval- jeho povídka je slabá, nevýrazná a já moc nemusím A.Barbeau. Argento je na tom o poznání lépe, dokázal do toho vpašovat více odkazů na Poeovu tvorbu, má k ruce lepší herce, ale pořád je to takové nějáké humpolácké a přes svou jednoduchost bych řekl překombinované. S Poem je to prostě těžké, už je to staré, samo o sobě to už moc neděsí (pokud to nevezme do ruky někdo tak osobitý jako Švankmajer) a převody do moderních adaptací většinou nedopadají bůhvíjak zdařile (protože ať se na to nabalí cokoliv, pořád to je v základu většinou jen jeden disturbing nápad, který tenkrát fungoval jen proto, že to Poe uměl správně napsat.) (05.11.2014)

Two Evil Eyes je film (súbor) dvoch pohľadov dvoch významných hororových režisérov (Romero - Argento) na príbehy Edgara Allana Poea..........Prvý príbeh s názvom The Facts in the Case of Mr. Valdemar od Romera sa zaoberá príbehom Jessicy a jej priateľa, ktorý jej pomahá zbaviť sa jej o došť staršieho manžela. Samozrejme tak, aby sa jeho peniažky presunuli k nim. ### Druhý príbeh s názvom The Black Cat je o niečo kvalitnejší. Hlavnou postavou je Roderick Usher – fotograf miesta činu (špecializuje sa rovno na mŕtvoly), ktorému zásadným spôsobom zmení život čierna mačka. V porovnaní s prvou je druhá časť od Argenta viac ucelená , omnoho viac kvalitnej hudby a kvalitnejšie herecké výkony. Zábavné a milé je posledné vyhlásenie v titulkoch, a to, že zvieratá v The Black Cat neboli vystavené žiadnemu fyzickému a psychickému násiliu..........Oba tieto príbehy boli kvalitné, miestami šialené, ale hlavne napínavé, v ktorých rozhodne nechali obaja režiséri svoje tradične filmové stopy. Správne „crazy, hravé, napínavé a MAD“. Kvalitné 4*. (16.08.2007)

Nedocenený klenot, ktorý znovu zažiari v tej najlepšej kvalite v 4k. Romerova poviedka je miestami naozaj creepy, ku koncu s bezchybnou krvavou bodkou od Saviniho. Poteší veterán Tom Atkins v úlohe detektíva. Argentova poviedka je hravejšia, s Poa si berie tu toto a tam ono, rovnako ako prvá poviedka má parádnu gotickú atmosféru, aj keď často v meste. Gore je opäť fantastické, aj keď to nie je čistý gorefest, pointa skvelá, i keď film mohol ostať pri nej a nemusel tam pridávať ďalšiu. Dojem z filmu to už ale nijako nepokazí. Perfektná je symfonická i klávesová hudba, vizuál, na ktorom si obaja páni dali stále záležať. (07.02.2023)