Bakaláři 1997
Good News
Obsahy(1)
Dobrá zpráva je bakalářská povídka, která se odehrává na vesnici mezi rekreanty. Miroslav Donutil v hlavní roli znamenitě hraje muže, který si chvíli dělá plané naděje, že se změní politický vývoj, jenž se mu nelíbí. Tato povídka získala v roce 1997 cenu Trilobit za přínos původní televizní a filmové tvorbě. (oficiální text distributora)
Recenze (65)
Parádně a trefně zpracovanej konflikt dvou (z) polistopadovejch typů lidí - zástánců starejch pořádků a vyznavačů hesel způsobu "tenkrát bylo líp, teď je všechno špatně" na straně jedný a těch, co maj pocit, že konečně můžou dejchat a začít nějak normálně a svobodně žít, na straně druhý. Docela nenápadně je tam schovaná spousta zajímavejch myšlenek a až provokativních výměn argumentů, aniž by to ale působilo jakkoliv školácky nebo šroubovaně. Jen ten konec moh bejt zajímavější nebo nějakej údernější, myslim, že Hřebejk i ten film samotnej by na to rozhodně měli. ()
Miroslav Donutil v životní herecké formě. Jeho brilantně ztvárněný zarytý bolševik vzpomínající na "staré dobré časy" je i po šestnácti letech dokonalou ukázkou toho, jak cyklické a stereotypní dodnes jsou argumenty zastánců dřívějšího režimu. Ty samé řeči, které Donutil svým nanapodobitelným způsobem (jako bych v něm viděl politruka Troníka po 20 letech) láduje do hlavy Kleplovi, Holubové a Bedrnovi, dnes furt slyším z úst soudruha Falmera a dalších rudých sviní. ()
Tento filmík som si pozrel kvôli môjmu obľúbenému režisérovi Hřebejkovi, no pri takejto statickej snímke sa jeho réžia veľmi neprejavila. Avšak, kvitujem skvelý herecký výkon Mirka Donutila a plné hodnotenie dávam ja z toho dôvodu, že v rodine mám podobného človeka - môjho deda. A takisto, keď sa jeho socialistické názory skombinujú s alkoholom, amen tma... ()
Narvat do půl hodiny tolik hlášek a hereckého mistrovství a totálně odmaskovat myšlení staré nomenklaturní “struktury” to je na aplaus. Slyším ozvěny hurónského smíchu roku 1997, kdy jsme si říkali, že je to definitivně pryč a ať se třeba pos*erou, stejně jako v příběhu. Jenže já to viděl až dnes – únor 2012. Po 15ti letech zrudly kraje, zrudl Senát a po Narcisovi na Hradě Becher Bimbo. Ještě jedny volby a mají to komplet. Úsměv už ztuhnul, teď začne řídnout stolice. Všem. Všem, co tam zůstanou. Příště místo sametu snad raději šmirgl. ()
Nadšení mi vydrželo asi deset minut. Poté mi došlo, že tady se brilantních slovních výměn opravdu nedočkám. Hřebejkova povídka z doby Klausovy mobilisace proti levici vystihuje náladu ve společnosti, respektivu obavu její části z možného zvrácení vývoje po Sametové revoluci, ovšem to je její jediný přínos. Donutil svého komunistu zahrál znamenitě, bohužel jeho blábolení nedává žádný smysl. Dobrá zpráva není o souboji myšlenek - pádnou argumentací ostatně neoplývá ani zbytek osazenstva hospody, ale je přehlídkou charakterů a starých křivd. S tímhle námětem však mohla být mnohem víc. ()
Reklama