Lore

Jak přes noc dospět? Zeptejte se Lore, válkou hýčkané nacistické dcerky, která se s tlupou hladových sourozenců musí vydat na dlouhou cestu poválečnou hysterií, aby přežila. V hypnotizující atmosféře nedůvěry, strachu, zkázy a ponížení z porážky je tak nucena nejednou spolknout árijskou hrdost, otevřít oči a poznat zahanbující pravdu, aby na konci putování zjistila, že očištění nepřichází s bezpečím domova, ale s popřením rodinných i národních ideálů, symbolicky dovršeným devastací porcelánové sbírky. Strastiplnou pouť se zdáním noční můry vede nervní kamera, libující si v detailních lidských torzech a trosky poválečné kocoviny střídá se záběry přírody, která si žije dál po svém, řízena jen zákonitostmi a dovršuje tak rozpor mezi řádem a nesmyslností lidského konání, ale současně symbolizuje i novou naději. Zajímavě pojatý konec války na odvrácené straně, který nemá v úmyslu vyvolat lítost, což je sympatické, myslím si však, že ho právě tato snaha ochudila o určité grády, které jsem čekala a nedostala. (17.04.2013)

"Lore se svojí titulní německou hrdinkou zaplňuje dosud málo prozkoumanou oblast komorního artu, který vojenský konflikt pojednává zdola a pohledem poražené strany. „Velké dějiny“ snímek zcela neopomíjí, ale nechává je v podobě symbolů a ikon prosakovat do poetizovaného, výrazně omezeného vyprávění. Na jednom z plakátů k filmu ostatně hrdinčin vzhůru hledící obličej s dokonale árijskými rysy a hákovým křížem v pozadí odkazuje na dobové propagandistické letáky. Ikonické prvky jako Hitlerovy obrazy visící na zdech pak v samotném snímku fungují jako stále přežívající modly, ke kterým se lze v nastupujícím zoufalství upnout. Lore proto není jen vysoce osobním příběhem s pečlivě uhlídaným restriktivním vyprávěním, ale také zpodobením společenské noční můry, v níž se symboly nacistické estetiky zvolna rozpadají pod tlakem těžko přijímané prohry." Kritika pro Cinepur. (09.05.2013)

U filmů jako je Lore je víc než důležité vytvořit si k postavám vztah a to se mi při vší snaze nepodařilo. Navíc sice chápu, že situace v poválečném Německu musela být příšerná a tamní lidé bezpochyby trpěli, ale já je prostě litovat nedokážu. Vykreslení tehdejších podmínek považuji za zdařilé, oceňuji i perfektní kameru, ale celkově mě Lore výrazněji neoslovila. 40% (24.03.2013)

Jediné co se mi zde líbilo byl úžasný vizuál a kamera. Vše ostatní mě buď hrozně nudilo nebo nezajímalo. Vztah k postavám jsem si nevypěstoval téměř žádný a vzájemná chemie mezi nimi se též nekoná. Příběh se táhne a moc zajímavého neukáže. A nějaký emoční prožitek nebo soucit s postavami mě také minul úplným obloukem. Slabota. (05.04.2013)

Když pominu onu směšnou vsuvku s šokovanými obyvateli nevěřícně zírajícími na fotky Židů a vůbec snahu rozlišovat na nevinné Němce a nacisty, z čehož mi skřípaly zuby, strastiplná cesta pětice sourozenců vydaných na milost a nemilost okolí mě bavila, i když nutno podotknout, že byla místy až lehce pohádková. Ale na druhou stranu se musí nechat, že silných scén tu také několik je (jedna dokonce hodně drsná), hlavním hrdinům jsem téměř bezmezně fandil (ne zcela, Lore mi svým chováním místy lezla na nervy) a užíval si výbornou technickou stránku filmu. Celkově ještě slabší 4*. „Je to tábor. Nikoli vězení. Vězení je pro zločince.“ (06.08.2013)