Kuře na švestkách

Asi nedokážu úplně docenit hloubku a nápaditost tohoto snímku. A to je to přitom téměř přesně můj styl, takový druh filmu, který mě nutí snít a přemýšlet a cítit se hezky. Avšak Kuřeti na švestkách se to bohužel nějak nepodařilo. Je tam plno nápadů, obrázky jsou to hezké a ani námět není k zahození. Tak co je špatně? Jakoby celý film byl jen jakýmsi nastavováním a oddalováním toho hlavního, příběhu lásky, který přijde až v závěru. Těch několik závěrečných minut doprovázených nádhernou hudbou je smyslem celého filmu, k čemu však tak dlouhá předehra? Přiznávám, že být v hlavní roli někdo charismatičtější, asi bych hodnotila jinak. Na dívání je to hezký film, ale do děje mě nevtáhl. (24.08.2013)

Povídka o smutném člověku, který se rozhodl po svých životních újmách a nezdarech skončit se životem,,, vše zaobaleno do vizuálně a vypravěcky podobného kabátku jako tomu je u Grandhotel Budapešť s tím rozdílem, že u "Kuře na švestkách" jsem se chvílemi nudil.. Jenže nuda převládala jen párkrát a po většinu filmu jsem si sledování užíval i díky krásným hereckým výkonům, ještě lepšímu příběhu a úžasnému zakončení celého vyprávění. .... HODNOCENÍ: 81% (4*) (22.09.2014)

Obrazovo veľmi pôsobivé, príbehovo slabšie, nazabralo ani rozprávanie napreskáčku. Slabý film to ale nie je, tri hviezdy si zaslúži, a keby som sa vopred naladil na správnu vlnu, snáď by to boli aj silné tri, možno inokedy o pár rokov. Jedlo môže byť kľúčom k mužskému srdcu, ale aj nemusí, a láska sa objaví niekde inde. Prečo ho ale na konci zaprela, mi zostane záhadou. Násir-Ali bol taká Amélia z Montmartru v mužskej podobe a viac melancholickej. –––– Niet návratu. Keď sa odchádza, je to navždy. (23.10.2015)

Možné spoilery! Francouzské filmy mají vždycky něco do sebe. Tento zaujal už svým úvodem. Líbilo se mi, že hned na začátku jsme věděli, že hlavní postava zemře. Kdyby to začalo bez toho pohřbu, hrozí, že si to v průběhu umírání rozmyslí a nakonec to bude mít happyend, ale ne, na začátku máme pohřeb a tam ten film musí dojít. Ač hlavní hrdina umírá po dobu 8 dnů, zdá se to být jako hodně smutný námět, tak je zde řada veselých scének jako parodie americké rodinky, Sókrates při své závěrečné řeči, kdy si ten klučina prdne "La vie...prd" - citát, co by se jistě zapsal do dějin. Anděl Araziel byl vcelku milý a vtipný chlápek na to, že byl poslem smrti. A hlavně jak mu zářily jen ty oči a zuby. A příběh, co vyprávěl o Ashourim se mi líbil aneb "Dnes jsem vás měl v Indii předat do spárů smrti a včera jsem vás náhodou potkal na tržnici v Jeruzalémě. Říkal jsem si, jak asi stihnete za jeden den tak dlouhou cestu. - Tak je to." Nejen samotný příběh, ale i to jak byl do filmu zakomponován co se týče estetické stránky a provedení. Vůbec jako většina příběhů, které byly úplně jinak prezentovány i co se kamery a barevnosti týče. A vůbec posledních 5 minut byl asi jeden z nejzajímavějších, dojímavých závěrů, co jsem viděla ačkoliv byl úplně němý. Měla jsem vcelku dilema, zda dát jen 3* nebo 4*, nakonec jsem se rozhodla pro zajímavost snímku a jeho estetické provedení pro 4*. (03.03.2013)

Možná je to chvílemi až na samé hranici kýče, ale to nemění nic na tom, že jde hlavně po vizuální stránce o skvělý film, který mě příjemně překvapil, protože jsem něco takového nečekal. Příběh velké lásky jednoho houslisty s rozbitými houslemi funguje jak po stránce dramatické, tak té komediální, přičemž je vše dobře vyvážené a nadávkované. (30.12.2013)