Inferno

Prozatím můj první a zatím poslední Dario Argento, především z důvodu, že jedině tento snímek se podle mé zkušenosti zatím odvysílal v našem televizním vysílání. Celkový dojem je trošku rozpačitý, protože Inferno je značně nevyrovnaný snímek. Na jednu stranu se mu nedá upřít působivost, styl a atmosféra, na druhé straně působí v mnoha ohledech zmateným dojmem, a to tak zmateným, že pochybuju o režijním záměru - spíš zafungovalo kouzlo nahodilosti. Film připomíná zmatený sen, noční můru, která nás trápí krátce před probuzením. Pro příznivce hororu dobrá volba, zastánci jasné dějové linky a vysvětlujících konců nechť se Infernu zdaleka vyhnou. Celkový dojem: 60 %. (09.10.2009)

Argento rozehrál symfonii strachu a hrůzy, do partů dal razanci sobě vlastní, tvůj snový styl, ale své dílo nedotáhl do konce a poslední partituru nahradil nějakým nedotaženým šmidláním. Jeho styl, kdy si po probuzení zapuisuje své sny a pak je spolu se scénáristou poskládá do mozajky celého děje slavil už dávno před Infermem své úspěchy a právě tady ho nechal spinkat v kolébce tvůrčího snažení a i když občas ze spaní vykřikne, je to na ději znát. Křiklavé až diskofilní barvy ulic a zákoutí, depresivní sklepení, postavy a atmosféra. Jen ten scénář druhé poloviny příběhu, tam to skřípe, tam to vrže. Postava Smrti samotné mi spíše připomíná průvody na karnevalech někde v Mexiku, těch na uctění mrtvých. Není to nic překvapivého a tak musím sáhnout k průměrnému hodnocení. Takže hranice mezi snem teď zůstala neprolomena a dojem z celého díla může být rozpačitý, stejně jako gurmánský dojem z přesoleného jídla. (29.07.2004)

Tak tohle má výtečnou atmosféru. To,že něco nedává smyl nevadí. O to víc to pro mě působí děsivě. Velké kulisy,ponurá atmosféra,kamera. Inferno se snaží zaujmoput zajimavými způsoby zabijení,okno jako gilotina,útok krys. Také ukázal,že hlavní postavy se můžou měnit. Někdo umře,ten další pokračuje. A závěrečná píseň patří mezi mé nejoblíbenější filmové písně. (13.01.2007)

Nejlepší Argentovka, nejlepší atmosférickej horor a určitě jeden z nejlepších hororů vůbec! Po delší době jsem měl možnost Inferno shlédnout a to v HD kvalitě a úžasem jsem slintal a cvrkal si do trenek. Ty úžasný barvy, vyčnívající červená, krásný baráky, sklepení, měsíc...a ty mordy!! Scény s kočkama a krysama!!! Ouuu, orgasmus!!! Hudba!!! " Lacrimarum! Tenebrarum! Suspiria! " Ouuuu, další orgasmus!!! Tohle je prostě kult jak hovado, víc nemá cenu psát! Ukončení je naprosto parádní, kdyby nebylo od Argenta, tak bych se asi pousmál, jenže Argento to nádherně zkombinoval se všemi zmíněnými atributy a vyznívá to přesně tak jak má!!! Bravo!!! Chci další orgasmus!! Už to žhavím... " Lacrimarum, Tenebrarum, Suspiria!!!! " Achhhhhhhhhhhhhhhhh!!!! Kult!!!!! (22.06.2011)

Namlsán po skvělé Suspirii jsem asi čekal moc a dostal jsem málo. Samozřejmě i zde je kladen důraz na estetickou stránku a cit pro kontrast, ale pravou alfu a omegu to postrádá. Základní kostra je příliš vratká, aby dokázala udržet nános hrůzy a nezachrání to ani výrazné výtvarné řešení. Přesto a jsem tomu rád, dokáže Inferno pracovat alespoň s formováním psychiky herce a tahle sonda zachraňuje jinak dost velkou nudu. O trochu hůře je na tom hudba, která sice využívá syntetické klávesy, ale namísto toho, aby prohloubila napětí, jej nepřímo nabourává. Inferno sice má to, co bych od takového filmu očekával, ale nic navíc. I proto tři hvězdy. (06.06.2009)