Číslo 5 žije 2

Strašný. Nejhorší je to na konci: krvácení robota, léčení raněného robota a oživování mrtvého robota – to už je vyloženě trapné. Lehkost jedničky zmizela. Nahradila jí prkennost. Za celý film asi tak dva průměrné vtipy k pousmání. Filosofické debaty o tom, zda je lidštější plechovka nebo člověk. Hlas robota o třídu horší. Opakování, co zaslechne v televizi, desetkrát horší. Dabing o třídu horší. Kaiserův Ind o hodně slabší než Bartoškův. Medvecká mnohem méně příjemná než Svobodová. Jen Štěpnička nezklamal (ty hlasy odhaduju). Chtěl jsem prubnout, zda jsem tomu jedním pentagramem před 15 lety neukřivdil. Takže neukřivdil. Symbolika: 23:15 – podivné podání ruky; 1:36:35 – 33. (24.09.2022)

„Kšefty sa hýbu. Ale nie mojím smerom.“ ČÍSLO 5 ŽIJE sa ani len nesnažilo tváriť, že nie je kópiou trháku Stevena Spielberga E.T. – MIMOZEMŠŤAN a tak sme mu čo-to odpustili. Svoje dozaista u niektorých divákov dodnes zohráva aj hrejivá nostalgia - určite sa tu nájdu aj ďalší diváci, ktorí, rovnako ako ja, na obe čast zašli do kina a boli nadšení. Voľné pokračovanie prišlo len o dva roky neskôr, ale už to nebolo ono. O návrat nestáli nielen diváci, ale ani Steve Guttenberg, ktorý bol v tých časoch celkom schopnou hviezdičkou vďaka Zámotku, Trom mužom a nemluvňaťu a, samozrejme, predovšetkým vďaka Policajným akadémiám. Ale asi budem hovoriť za viacerých, keď poviem, že hlavné je, že sa vrátil Fisher Stevens ako zábavný pošuk Ben. Z úcty k detstvu sa nebudem vyjadrovať k scenáru či hereckým výkonom, ale "inak je to stávka na istotu. Klasický sequel rodinného hitu, chcelo by sa dodať. Neškodný, rodinný, sympatický, rutinný a pre niekoho možno dokonca vtipný. Takže si myslím, že ak sa vám páčila jednotka, nebudete sklamaní. (01.01.2005)

Klasická nastavovaná kaše. Ačkoliv tuhle podívanou televize četně reprízovaly, nikdy se nepřiblížila ke skutečným rodinným srdcovkám (Sám doma, Cesta do Ameriky, Krokodýl Dundee), které si klidně a velmi rád zopakuju i v dávno dospělém věku. Zatímco výše zmiňovaným kouskům dle mého zub času příliš neubral, s „číslem pět“ je to přesně naopak. Větší rozpočet a atraktivnější prostředí velkoměsta. Výsledku ale stejně jako u jedničky zoufale schází výraznější režijní rukopis, řadě scén chybí tah na bránu, humor rozhodně není o salvách smíchu, postavy se nedostanou pod kůži. (16.10.2020)

Romantický element nám ubyl. Přidalo se však drama a celkem mě překvapuje, že není napsané v žánrech. Je to jenom můj osobní názor, ale právě tahle změna se do filmu o úžasném robotovi zkrátka nehodila. Jasně, film má i dost humorných scén, neříkám že ne, jen... dodnes mi tenhle robot nejde dohromady s existenční krizí a potřebou zapadnout. Na druhou stranu i takto těžká témata šlo podat více způsoby a ten, pro který se rozhodl film, mi jednoduše nesedl. Plus to finále, když Johnny pronásleduje Oscara. To bylo úplně mimo, následované srdceryvnou scénou, která musela rozplakat každého milovníka sci-fi. Jasně, nepopírám, i na konci prvního dílu člověk brečel. Jenže to byly slzy štěstí a v tom je sakra rozdíl...  Hmm. Kenneth Johnson očividně nebyl tak dobrá volba. Jsou podle mě lehce nadhodnocené (optimální mi přijdou 2-3), ovšem uděluji 4*... ... ... Edit: Nasrat! Za to, že druhý díl o mém oblíbeném robotovi tak doj..bali,nedám víc než 2* (07.04.2024)

"Nejsem Mitsubishi, jsem Johnny pětka." Návrat po datech bažícího robota mě potěšil. Číslo 5 mne opět nezklamalo a Benovo komolení američtiny rovněž neztratilo na kvalitě, ale příběh bohužel nebyl zdaleka tak zábavný. Zejména proto, že obsahoval příliš melancholických pasáží, kdy je Johnny smutný z toho, že je málo člověk, Bůh ho nemá rád a padouši se neštítí ho rozmontovat. Naštěstí si punkáč Johnny občas parádně zařádil a Ben k tomu přihodil telefonování z kalkulačky, ale ani to tu čtvrtou hvězdu tentokrát nezachránilo. (23.04.2016)