Chlapectví

Obyčejné dospívání jednoho obyčejného chlapce podané jedinečnou formou, na kterou je zdejší hvězdičková stupnice až příliš krátká. (17.07.2015)

Unikátní záležitost a v pohodě stravitelná, i když ty situace, radosti i strasti života, taky často šustí papírem a spisovatelskou licencí, to zase ne že ne... 80% (05.06.2019)

Najít tak krásný a přirozený film jako je Chlapectví musí být opravdový oříšek. Mistrovské dílo plné krásných, smutných, „lidských“ momentů, které se zapsalo jak do filmových dějin, tak do mého srdce. Manson se setkává s objevováním světa, s první láskou, konflikty s lidmi, prvními koníčky a životními otázkami, u nichž nezná odpověď. Vyvolává to ve vás ojedinělé emoce, nostalgii, lásku, či uvědomění nad sebou samým. Není divu, že je film kritiky řazen na nejvyšší příčky. (25.03.2023)

Tohle je další z filmů na které jsem se letos těšil. Ani přesně nevím proč. Možná je to tím, že to je snímek toho co každý z nás prožil, prožívá nebo prožije. Boyhood je typem filmu, který zachycuje konkrétní okamžiky reálného života, které nás posouvají kamsi kupředu. Je hrozně fajn podat to s takovým optimistickým nadhledem. Samozřejmě, že někdy přijde chvíle kdy nám dá život pořádnou facku, ale všechno zlé je k něčemu dobré. Důležité je v tom vždy vidět to pozitivní. Děkuji všem, kteří se podíleli na tomto filmu. Zejména hlavní aktér Ellar Coltrane a tahoun Ethan Hawke odvedli výbornou práci. Jsem opravdu rád, že jsem se konečně dočkal. Richard Linklater si to naplánoval velmi dobře. Pracovat na něčem 12 let - to chce sakra odvahu. Nemůžu jinak, než napálit plný počet! (25.11.2014)

Chlapectví nevypráví o žádném extra důležitém momentu z dětství Masona, tak proč je to tak zajímavé? Má pointa je ta, že když se sejdete s kámoši, v určité fázi konverzace se začnete bavit o životě někoho jiného, protože lidi život jiných zajímá a nemusí se nutně jednat o důležité milníky života. A to by mohlo být ono, prostě mě zajímalo jak ten jantar vyrůstá, nehledě na to, že to není zběsilá jízda a předmětem děje nebyly nejdůležitější zážitky. O tom by mohla vyprávět samotná délka filmu, ale tak když to natáčí pár let, tak se není co divit. Bylo to vtipné (ze života), víceméně to bavilo a to i přesto, že jsem snímeček předčasně odsoudil. Ale rozhodně nedám pátou hvězdu za unikátní styl točení po dobu 12 nebo kolika let, ne to ne. Je to pouze unikátnost, která Chlapectví učinila svěžím kouskem. (15.01.2015)

Forma vítězí nad obsahem na plné čáře, ale vadí to? Téměř tříhodinová podívaná, bez větší zápletky či zvratů, kde sledujeme dospívajícího chlapce naprosto běžných situacích. V konečném výsledku překvapivě celkem příjemná podívaná. Znovu bych to vidět ale určitě nechtěl a s nominací na Oskara za nejlepší film bych byl také opatrnější. (29.04.2015)

Tak emotivní Strom života, plný excelentních hereckých výkonů a neovládnutelné plačtivosti při trefném načasování klasické hudby, u které by jeden pokaždé plakal jak jinak cynický Hannibal Mikkelsen jste upálili na hranici a tomuhle dáváte nejvyšší hodnocení?! Silně pochybuji o vašem duševním zdraví, když se dobrovolně trápíte tři hodiny u tohohle. Těžce jsem trpěla a nezachránil to ani můj milovaný Ethan Hawke. (01.05.2015)

Průměrnej film, průměrnej příběh, čtvrtá hvězda za těch 12 let. (10.07.2015)

spoiler allert: všichni ste dementi (29.07.2016)

Hodně dobrej projekt ("víš, tohle mi spíš přijde jako projekt, než film" #gíkovskýkecy). Už jen to sestřihat musel bejt mazec. Ten příběh, focus na detail, je to fakt #citlivěpodaný, skvělý momenty. Strašně autentický. Pointa. #riskantnisazkanajistotu (90%) (10.10.2021)

Že mě Linklater nemůže zklamat, to jsem věděl, ale tohle bylo něco úžasného. Tak krásně vystihnout dospívání kluka a vlastně i celé rodiny, to se snad nikomu ještě nepovedlo. Krása obyčejnosti. Navíc ta forma, nádhera. A i když měl film skoro tři hodiny, vůbec mi to tak nepřišlo a nestihl jsem se nudit. (21.08.2014)

Once in a lifetime... Dokážu ocenit, že se někdo pustil do tak odvážného projektu, ale asi to na mě nezapůsobilo tak, jak mělo. I když jsem byl trochu skeptický, jak zvládnou smrsknout 12 let do necelých tří hodin, nedopadlo to tak hrozně. Ale já v tom nevidím nic „spešl“. (31.10.2014)

Nevím, jestli to je nějakým mým ztotožněním s hlavním hrdinou, ale nejvíc na mě zapůsobila poslední část - na vejšce. Do té doby to byl příjemný film, ale o ničem. Až na nešťastný výběr manželů maminky tam nebyl žádný konflikt, žádné drama. Přitom se toho v dospívání nabízí tolik! (06.11.2014)

Tento film se dost těžko popisuje a hodnotí, protože přestože jde o originální koncept, tak v důsledku film vlastně ničím výjimečný není. Na jedné straně tu vidíme obyčejný, všední život dítěte/dospívajícího/mladého muže a prakticky nic z toho, co film nabízí, nepřekvapí ani nijak zásadně nezaujme. Na druhé straně je zajímavé sledovat, jak se s postupnými roky člověk mění - fyzicky, mentálně, emočně etc. Ano, jde určitě o experiment, který je tu tohoto typu první, ale v zásadě to nemění nic na tom, že to není typ filmu, který byste si pustili vícekrát. Film žánrově není dokumentární, jde o hranou tvorbu, která jede bez předem daného scénáře. Film končí a výsledkem je, že to vlastně žádný výsledek nemá. Jestli je to dobře nebo špatně, to už záleží na posouzení diváka. Samozřejmě, snímek své kvality má, o tom není sporu už vzhledem k atypickému zpracování, což je důvod, proč dávám o bod více, než bych běžně dal. Bohužel, říkám si, o co je to jiné, pokud bych z archivu sestříhal domácí home made rodinné video? Výsledek by byl prakticky stejný. Přestože to může vyznít jako negativní kritika, negativní kritika to není, ale ono to ani jinak dopadnout nemohlo. Výsledek - zajímavý experiment hodný pozornosti, na který bohužel zakrátko zapomenete. Plusem může být, že se tvůrci vyhnuli tradičním klišé. Není tu nic jako první polibek, první sex či první to či ono, ale jde celkově o overview jisté životní etapy bez dementních milníků, které mají rozdělovat život mezi dětstvím a dospělostí. A to se tvůrcům povedlo. (17.01.2015)

Asi největší zklamání, které letošní nominace přinesly. Jediný světlý bod jsou herecké výkony, které podává Ethan Hawke a Patricia Arquette, avšak i to je dost málo, protože ani jejich výkony nenapomohou tomu, aby si film zasloužil větší hodnocení. 40% (20.01.2015)

Pomyslně smekám před Linklaterem a všemi zúčastněnými herci, že se tomuto projektu upsali. Díky dynamickému střihu ubíhá děj relativně rychle, na druhou stranu ten proklamovaný gimmick (12 let natáčení) docela ztrácí na atraktivitě. Úplně v pohodě se to dalo, pomocí maskérů a několika dalších herců, natočit klasicky za rok a divák by z toho měl ve výsledku identický zážitek. Mason neprožívá ničím výjimečný život chlapce z rozvedené rodiny, bez výraznějších pádů a vrcholů. Dokonce prostý prvního polibku, sexu, opilosti a dalších -klišoidních- ikonických momentů ze snímků o dospívání. Je to pochopitelně záměr, ale to jak se Mason neustále prokecává do další životní etapy postupně začne nudit. Chápu, že chtěl Linklater natočit naprosto obyčejný život co nejatraktivnějším způsobem a opět se snaží najít krásu v každodenních maličkostech, což se povedlo. Boyhood je tedy řemeslně vybroušená, krásná nuda, která kromě nevšedního způsobu natočení nabízí nic, co by tu už mnohokrát nebylo. 3,4* (20.02.2015)

Rozhodně jeden z nejdelších a nejvíc "o ničem" filmů, které jsem kdy viděla. Téměř 3 hodiny prázdné útržkovité nudy. Dávám 3*, 2 jsou za snahu a ta jedna za opravdovou unikátnost v délce natáčení se stejnými herci. To bylo ale asi tak nějak všechno, co na tomhle filmu bylo zajímavé. (19.11.2015)

Z tohodle udělat stejně dlouhej film jako je Pán Prstenu? To si děláš kozy? :o) Ne, že by to byl uplnej brak, dyť to přece vyhrálo oskara za cizí film, ale proč proboha tak dlouhatánská stopáž? Hlavní herec vystřídal stejně setřihů jako Jenny ve Forrestoj, ale ani to z něj neudělalo bůh ví jakýho sypmaťáka. Čím byl starší a čím víc mluvil o těch filozofickejch žvástech, tím sem si víc přál, aby už se dostal na vejšku a film skončil. Vlastně si teď říkám, že skončil v docela blbej čas, páč se tam právě začalo něvo dít. No, jinak celkem silný příběh o matce samoživitelce, která prostě nikdy neměla štěstí na chlapi. Never again please! (04.01.2016)

Inspirativní, inteligentní a příjemný film. V podtatě nemám Linklaterovi co vytknout, protože to, co chtěl natočit, natočil opravdu skvěle. Samozřejmě velký obdiv za to, jak takovýhle náročný projekt utáhnul. Chvílemi tam jsou hlušší místečka, ale u skoro 3hodinového filmu o celkem běžném dospívání není divu. Někteří rodičové by si z toho mohli vzít pár věcí a zamyslet se, jestli nešlo při výchově dělat něco jinak. :-) Výsledek je velice zdařilý a oskarové nominace zasloužené. (Blu-ray, orig.) (15.01.2016)

Přesně takový film mi chyběl už delší dobu. Něco s dávkou neobyčejnosti a přitom tak ordinérní a nudné téma, jaké jen může být. Nepotřebuju přehršel filmových efektů, které nestačím pobírat. Nepotřebuju vymazlený herce, na kterých to stojí, ani nějaký nadčasový téma, protože k čemu je, když je film jen béčko a nic víc? Tenhle film staví na něčem, co je mnohem víc. Rodina, kejtra u dědy v Texasu, narozeninový dorty, vysoký, první lásky a první velký bolesti v životě. Přičemž tohle všechno stojí na stejných lidech - a to doslova na stejných hercích. Od začátku do konce, malí, nebo dospělí... Ale pořád ti samí. Nebyla tam žádná zápletka. Ale na co? Celý život je jedna velká zápletka, a je fuk jestli to je otčím, který po vás háže sklenice, zatímco se snažíte tvářit, že tam vůbec nejste, máma, která vám brečí na rameni, když poprvý vylítnete z hnízda, anebo holka, která si místo vás vybere namakanýho hráče lakrosovýho týmu. Tak to bylo, je a vždycky bude. A to je na tom to nádherné. Využít okamžiku, i když pořád je to jen teď a tady. (28.08.2014)