Slečny v nesnázích

No řekněme si to tady mezi námi otevřeně, je to hovadina. Je to zjevně opravdu hodně nezávislé, a to zejména na ději, potřebě mít začátek a konec, na aspoň trochu uvěřitelných postavách, no zkrátka mazec. Zase musím říct, že některé dialogy jsou vtipné, mají nadsázku, ale celý film je vlastně sled gagů, z nichž některé jsou tak krátké, že tam ani být nemusely. Proto je taky snímek tak dlouhý (nezdá se Vám 99 minut dost? Tak si to pusťte). Úvodník výše ani nečtěte, o sebevraždách je to asi 10 minut, pak už se semele opravdu VŠECHNO, co Vás napadne. Závěr scénáře už musel vznikat v naprostém rauši, jinak si to nedovedu vysvětlit. Takže chvílemi dobrá absurdní komedie, chvílemi se divíte, proč tohle někdo natočil a hlavně proč není scénárista ve cvokhausu. Možná už tam ale je... (30.03.2012)

Komentář SILENTNAME to přesně vystihuje - svého druhu to klasika asi bude. Ty typy a ty dialogy! Ironicko-romantická komedie s poťouchlou inteligencí si zahrávající s postavami i s divákem. Na film se někdy ještě s chutí podívám -:). Mírně nadhodnocuji - 90%. Komentář s důležitou poslední větou: http://www.slantmagazine.com/film/review/damsels-in-distress DALŠÍ: http://www.abusdecine.com/critique/damsels-in-distress (10.12.2016)

Jestli jsem někde četl , že ve filmu je všechno možné, pak je to asi tento. Konečně vejška v Americe, kde bych chtěl studovat, bo takovou skupinu magorů bych ani s baterkou po světě nevyhledal. Opisováním jednotlivých charakterů bych plýtval slovy, která bych asi stejně nenašel správně, takže závěrem: dá se dát buď odpad! anebo se výborně bavit. Po půlhodině kroucení hlavou a výkřicích "To mi hlava nebere!"jsem se začal smát a to mě zachránilo. 70% (06.11.2012)

Přestože jsem v životě neslyšel o Whitu Stillmanovi ani o žádném z jeho (dle anotace) "slavných" nezávislých snímků, tento film mě velmi příjemně překvapil. Jde o velmi absurdní komedii, ve které postavy s vážnou tváří pronášejí dadaistické nonsensy a dětská pseudomoudra, a prostředí filmu spíše než univerzitu připomíná sanatorium pro psychicky narušené mladé lidi, resp. dvacátníky s inteligencí žáka prvního stupně ZŠ. Při naladění na správnou notu ale objevíte spoustu originální zábavy. Nejvíce by se film podobal dílům Wese Andersona, kdyby posunul práh absurdity ještě o jeden level dál. (30.03.2012)

Trochu mi ten rádoby inteligentně komunikační humor připomínal Gilmorova děvčata, s tím rozdílem, že žvanění gilmorovek byl vtipný a moudře usazený. Slečny v nesnázích se tváří jako rozumné holky, ale pointa jim v mnohem směrech uniká. A to nezmiňuji některé trapné scény, které opravdu nebyly zapotřebí. (29.06.2014)