Špína Londýna

A v mých očích byl Londýn, tak trochu jinačí, čistší a úpřímnější, ted už vím, že je to taky jen velkoměsto a má svoje mouchy. Ani tady to nemají přistěhovalci jednoduché a jak vidno někteří jsou pro azyl nebo falešný pas schopni udělat všelijaké věci. Tížívá, místy až depresivní atmosféra je protkána takřka celým filmem a zdá se, že z této tíživé situace není úniku. Konec byl ale veselejší a rozhodně překvapivý. (23.04.2007)

Zajímavý a originální film, ale místy to Frears přehání s patosem a vykreslováním světa obklopující přistěhovalce v příliš jednoznačném, negativním duchu. Stejně tak jako všichni emigranti nejsou andílci (jako v tomto filmu), nejsou ani obyvatelé země, do které se emigranti dostanou, bezcitné hyeny, které je pouze zneužívají. (19.01.2006)

Poznávací zájezd do Londýna, s jednou zážitkovou jízdou přirozením Audrey Tautou a nakouknutím do kuchyně pouličním chirurgům, aneb nečiň druhým to, co nechceš, aby oni činili tobě. Ledviny jako obyčejné (kradené) zboží, panenství odevzdané lidskému hovadu - výstavní sviňák Sergi López - a ve finále trocha té (zaslouženě kruté) spravedlnosti. Co byste taky čekali od Londýna, velkoměsta se vším, co k tomu patří. Včetně kanálů a stok, plných lidské špíny. Města tak krásného a fotogenického pro turisty (BTW, doporučuju vystát si tu tříhodinovou frontu, pohled z kola London Eye opravdu stojí za to!) a tak krutého a nemilosrdného k nelegálním imigrantům. Audrey Tatou, jako pokojská Senay vláčená osudem, na mě sice působila trochu unyle a moc mě za pajšl nevzala, ale i tak to byl uvěřitelný a drsný příběh, který mě dostal k sobě na plátno. (27.10.2013)

Atypická lovestory a trio výrazných postav. Nadějeplná romance se silným sociálním podtextem ukazuje jiný Londýn než obletující Tower Bridge nebo obchodní Westminster. Je plný ilegálních imigrantů, kteří se snaží být neviditelnými a v případě ohrožení jsou ochotní zaplatit i cenu nejvyšší. Lhostejnost, zoufalství, strach, cynismus, špinavá tajemství, mizerné vyhlídky. O poslední zbytky důstojnosti tady bojuje i lehce naivní Turkyně Senay a Nigerijec Okwe. Přes den taxikář, přes noc recepční hotelu, přitom doma byl lékařem. S muslimskou uklízečkou Senay si pomáhají, platonicky se milují a věří v lepší příští. A tak nějak se přimotají ke kšeftování s lidskými orgány, které osnuje zvrhlý Juan. Tvůrci sice v příběhu poměrně kalkulují, ale pořád nás drží v docela reálném vyprávění, předkládají dost průhledné figury (ta špatná, ta hodná až andělská) a ač se třeba na Senay sápou upocení šéfové, vždy se držíme v takovém „milém“ vyprávění (nevím, jak jinak to pojmenovat) se světlem na konci tunelu. Výsledek má skvělou atmosféru, silné vedlejší party, jistou režii a hlavně výborné duo Chiwetel Ejiofor a Audrey Tautou. (12.03.2020)

Stephen Frears má zvláštnu schopnosť natočiť film o krutých veciach tak, aby bol emocionálne síce silný, ale nepôsobil prvoplánovo depresívne. Podobne na mňa pôsobí aj tvorba Jima Sheridana. Od Špiny Londýna sa možno očakávalo trochu viac (asi aj nejaké oscary), ale ja som bol ako "náročný" divák spokojný so všetkými jej zložkami. Od scenára, cez réžiu, až po hercov. Len nemám rád znásilňované ženy v nezávislých a umeleckejšie ladených filmoch. Je to tak trochu citové vydieranie. (09.01.2013)