Kódované vysílání

I když začátek vypadal hodně slibně,tak nakonec průměrnej kousek vod dánskýho režiséra.Cusack hraje celkem v pohodě,překvapivě už druhej film za sebou mě nijak neva.Jenže takovej pěknej rozjezd,ale jak zalezli do toho přepadenýho vysílacího bunkru,film hodně zpomalil,ale hlavně se nějak moc nedělo.50% s odřenejma ušičkama (30.11.2013)

Nuda, nuda, ponorkova nuda. Neznášam filmy, ktoré sa odohrávajú v uzavretých interieroch a su založené na pár hercoch. Chabé dialógy, chabé herecké obsadenie, možno dobrý námet ale doslova mizerné spracované. Bieda. Veľké sklamanie. Plagatiky na túto snímku vyzerali lepšie, ale bohužiaľ sa im vôbec nepodarilo zrealizovať a zvizualizocat tento nápad. Takže mozu byť spokojný aj za jednu hviezdy odo mňa, za tu biedu. Nudil som sa. Je to strata času! (21.11.2013)

Slaboduchý triler s desivo jednoduchou zápletkou, na ktorú neskočí ani malé decko. Nie žeby tam nebola snaha o nejaké napätie. Skôr ide o to, že je to veľmi fádna scenáristická robota a réžia jej nijako nepomáha. Riziko "15 čísel" a to, čo by sa mohlo stať ak dvojica hlavných postáv neuspeje je absolútne nerozvinuté pričom práve na tom by mala stať aká taká akčná, napätá zložka filmu. Ale nie, ona stojí na blbých dialógoch o vysokej škole a rozoberaní špinavosti spoločnosti, pre ktorú protagonisti pracujú. Samotní protagonisti sú takmer nevýrazný. Cusack aj Akerman nemajú, čo hrať, v nezaujímavom prostredí len recitujú a ustavične na niečo čakajú. Proste generická "akčná" snímka z prostredia tajných operácií. 30% (30.05.2013)

No jo, John Cusack má asi moc velké pozitivní renomé, než aby si ho zkazil tím, že ve filmu zastřelí holku, vlastně ještě dítě. Tímhle si mě film rozhodně nezískal, protože hned na začátku jasně stanovil pravidla, která jsou daná, neměnná a očekávaná. Film pak není špatný, ale prostě průměrnost. Předvídatelnost, snaha tlačit na pilu, malý příběh, žádné velké rozuzlení, tohle z něj dělá jasného adepta na padesát procent. A v některých očích ještě méně. (19.11.2013)

Film tak prostinký, že říkat mu thriller, nebo dokonce akční, by bylo urážkou těch slov. Opět zde máme agenta s traumatem, který tentokrát hlídá nějakou šifrovací stanici. Význam těch čísel hraje velkou roli, ale pochopit se ten systém a způsob, proč se předávají zrovna takto divně a v divných stanicích, nedá. Je tu pár pokusů o jakési vysvětlení, ale je to zamotané tak, že čím víc nad tím přemýšlím, tím méně to dává smysl. Prý nevysledovatelné, přitom kdejaký chlápek s radiotelegrafem by ta čísla na správné frekvenci musel odchytit. A jestli je to tak, jak film tvrdí, tak vlastně jen špioni zabíjejí jiné špiony, nejčastěji a nejlépe ty svoje. Při podobné frekvenci buď mají nadbytek špionů, nebo by ta organizace už dávno neměla existovat. Jinak film se snaží stavět na klaustrofobní atmosféře dvou lidí zavřených v bunkru, ale moc se to nedaří, i když sem tam nějaké záblesky té kýžené atmosféry problesknou. Celé to působí jako divadelní, a dokonce chvílemi jako rozhlasová hra, kdy těm dvěma nějaký vztah věřím asi jako Kalouskovi tibetskou vlajku. Zvlášť to, jak dívka skoro autistu bez emocí dokáže k emocím probrat. Osmdesát minut čekání na nějakou akci, a když prohlásí, že všechny dostane, je konec filmu a titulky. Možná pokus o náběh na druhý film? Je mi to jedno, už tenhle nijak nefunguje. (28.04.2016)