Phenomena

Hororový úvod, jak má být. Žádné zbytečné rekvizity, jen poctivý flák učebnicových hororových postupů - Mařce ujede kdesi ve Švýcarských horách bus. Huláká a mává jako o život, ale bus si jede umanutě dál a Mařce nezbývá, než se porozhlédnout po okolí. Přichází k domu, jako správný buran se vetře dovnitř a dožaduje se pomoci. Divák mezitím sleduje záběry na řetězy, jež se nějaká bestie snaží vyrvat ze zdi, aby mohla Mařku patřičně uvítat. Brzy se Mařčin krk seznámí se zmíněnými řetězy důvěrněji, než by chtěl, a tak Mařka po chvilkovém zaváhání záporáka uhání od domu pryč, nakonec je ale ve skalnatém koridoru dostihnuta, ocejchována nůžkami a její hlava se vydává na plavbu divokou horskou říčkou. Výborné, prosté, působivé. Pak bohužel začne příběhová část, která je dost rozpačitá. Hraje v ní roli náměsíčnost a schopnost komunikace s hmyzem, přičemž to první je přítomno čistě pro efekt a to druhé působí v některých scénách nechtěně směšně. Hromadí se zde docela dost klišé a je jedině dobře, že se nakonec prokáže určité klamání tělem. Naprosto neuvěřitelným krokem bylo začlenění několika metalových skladeb do soundtracku. Sprostě a drasticky likvidují veškerou atmosféru a když začala v jinak skvělé závěrečné dvacetiminutovce hulákat jakási heavymetalová příšernost, měl jsem sto chutí pány tvůrce dekapitovat. Jinak je závěr famózní, od nervózního pobytu u paní Brücknerové, přes hezkou dávičku/zvracečku, lov na telefon, koupačku v mrtvolách (velmi chutná scéna), seznamovačku se synkem až po soukromá jatka. A ta opice byla sympaťačka, že jo. 7/10 (12.07.2008)

Úžasná atmosféra, vynikajúci ale akože fakt vynikajúci námet, zopár geniálnych scén ,super hlavný hudobný motív, cool Donald Pleasence a skvelá Jennifer Connelly. Problém je, že atmosféra je pravidelne rozbíjaná (slušne povedané) absolútne nevhodnými rockovými a metalovými vypalovačkami, zvyšok hercov je prinajlepšom otrasný a ten námet je rozpracovaný do veľmi ale akože fakt veľmi, veľmi zlého scenára ignorujúcim náväznosť scén, motivácie postáv a veľmi často aj zdraý rozum ( pričom beriem do úvahy žáner, rok výroby aj potrebné klišé). Toto bol prvý film od Argenta, ktorý som videl ale ak naozaj patrí k jeho najlepším tak amen tma. Škoda, pretože v tom filme je skrytý 5 hviezdičkový masterpiece (12.11.2014)

Argento nezklamal a dopřál mi naprosto nepřekonatelný audiovizuální orgasmus a upevnil své místo mezi mými top. I když je Phenomena dějově průměrným dílem, navíc s velkou účastí fauny, což příliš nemusím, vypořádala se s tím naprosto bravurně. Jakákoliv fakta mi byla lhostejná a nechal jsem se únášet jedním z nejpodmanivějších filmů, jaké jsem za poslední dobu viděl. Jako přikován v židli jsem sledoval vyvražďovací pasáže, prokládáné skoro až hudebně klipovými scénami s vynikající hudbou nejen Goblinů, Motörhead a Iron Maiden. Kamera taktéž naprosto úžasná a vizuál, jak už to u Argenta bývá, nepřekonatelný. Navíc je to první film, kde jsem si výrazněji všímal Jennifer Connelly a obávám se, že mám novou platonickou lásku. Co na tom, že jí při nátačení bylo sotva patnáct let. Jedním slovem: Fantastické! (01.02.2010)

Tak, v krátké době mé čtvrté a na nějakou dobu zase poslední setkání s Argentovou tvorbou mi do cesty přihrálo mnohými opěvovanou Phenomenu. Rovněž i v tomto případě se jednalo o mé první zhlédnutí (stejně jako v případě Inferna a Tenebre) a Dario opět nezklamal. Sice to bylo z jiného soudku, než jsem u něj zvyklý, ale to mi v tomto případě vůbec nevadilo. Příběh mě zaujal již od první minuty a to nejen díky mladičké Fiore, ale i následnému gore. Takové lahůdky si nechám líbit a bylo mi hned jasné, že v podobném duchu se bude rozhodně pokračovat i nadále. To jsem však ještě netušil, že na řadu přijde mladičká Jennifer Connelly, která se své role zhostila s naprostou bravurou i v takto mladém věku. Nejen že se na ní pěkně dívalo, ale ona předvedla i velice solidní herecký výkon. Dario následně rozpoutal další atmosférické „peklo“, do kterého jsem se zcela ponořil a přestože měl tento příběh několik slabších pasáží, užíval jsem si ho po celou dobu. Vražd tu bylo dostatek, nechybělo ani několik „zvratů“ a jediné co mě trošku mrzelo, byl ten digitální roj much. Nicméně tu hrál zajímavou roli i můj oblíbenec Donald Pleasence a „jeho“ opice. Musím však souhlasit s názory, že tentokrát se příliš nevyvedl hudební doprovod. Hudba jako taková nebyla vůbec špatná a klidně bych si jí pouštěl pořád dokola, ale v některých scénách byla nevhodná. No a úplný závěr bych taky lehce vylepšil. Poté co Jennifer vyleze z jámy plné hnijících těl a červů, jsem se musel následnému vyvrcholení potutelně usmívat. Ale to je jen můj názor. Každopádně Phenomena jako celek na mě zapůsobila velice pozitivně a i přes několik negativních prvků, jde pořád o solidní nadprůměr. Určitě jsem jí neviděl naposledy. 80% (07.03.2018)

Strašně těžké tohle spravedlivě ohodnotit. Argento se tu dostává z extrému do extrému-od úplně amatérské filmařiny až ke krásně atmosférickým a napínavým momentům-Nápad s psychopropojením s hmyzem je moc hezký ale na můj vkus málo využitý-hudba občas dokonale sedící a houpvě divná a někdy zase nějáký speedmetal úplně mimo kontext scény...Poslední třetina stála za to a trochu mi nahradila tu přehlídku neherectví a krkolomé angličtiny(věřím, že ti lidi často vůbec netušili co říkají.)... Chtěl jsem dát i 4 ale to bych se musel trochu přemáhat a to se mi teď nechce.......................... Nejlepší herec ve filmu=šimpanz. (13.02.2012)