Režie:
Srdjan DragojevičScénář:
Srdjan DragojevičKamera:
Dušan JoksimovičHudba:
Igor PerovičHrají:
Nikola Kojo, Miloš Samolov, Hristina Popovič, Goran Navojec, Goran Jevtič, Toni Mihajlovski, Uroš Djurič, Eva Ras, Milan Marič, Melita Bihali (více)Obsahy(1)
Radmilo a Mirko jsou mladý a úspěšný homosexuální pár a byli by šťastným párem kdekoliv – kromě Srbska. Snaží se žít diskrétně, ale každý den jsou neustále uráženi homofobní většinou. Navíc Mirko je aktivistou za práva gayů a jeho snem je zorganizovat první úspěšný pochod Pride v Bělehradě. Což je téměř „nesplnitelnou misí“, v roce 2001 skončil takovýto pokus krveprolitím. O deset let později situace není lepší – nacionalističtí a neonacističtí organizátoři připravují další masakr v případě, že by se opět konal pochod gayů, zatímco policie odmítá poskytnout účastníkům ochranu. Aby si udržel svého přítele a prosadil své zásady, je Radmilo připraven podniknout zoufalá opatření… (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (68)
S postupující a vše zamořující politickou korektností se stále raději dívám na filmy, které se točí v Maďarsku a na Balkáně. Tento snímek mi byl doporučen, a protože šlo o důvěryhodný zdroj, nebyl důvod váhat. Bojovat za svá práva v zemích, kde nastupuje dialog až ve chvíli, kdy obě strany přežijí první setkání, musí být fakt adrenalin a mně ukápla nejedna slza nad osudem české čtyřprocentní menšiny. No, nemají to u nás lehké... Balkánci mě opravdu nezklamali, ústřední vážné téma dokázali obohatit o svůj často dost svérázný humor (který mi fakt seděl) a vložený road trip po téměř celé bývalé Jugoslávii mi slušně zahýbal s bránicí. Tvůrci vybavili film skvělými postavičkami a dokázali mě bavit od začátku po závěrečné titulky. ()
Mne je jedno ked sa buzny vzajomne pichaju do prdele /hlavne nie mna, ze jo/ a necham ich nech si naprosto nekonfliktne vzajomne skusaju vsetky telesne otvory a vsetky telesne tekutiny. Problem nastava vtedy, ked A/ sa v blizkosti mojej velactenej prdele zacinaju objavovat ovalne a valcovite predmety - vtedy sa zo mna stava eserocka, spolocnost s rucenim obmedzenym, cize ludovo rucim za seba len obmedzene. po B/ ked na mna buzny hystericky ziapu z telky aki su oni normalni, vobec to nie je choroba, bolo to vynate zo zoznamu chorob, oni sa v nicom nelisia od ostatnych, chcu len homorodinky, adopcie deti atd atd ..... a problem nastava, ked sa dozvedam, ze problem je vo mne, lebo som rasisticka, intolerantna, xenofobna a homofobna zruda, jelikoz ten ich seksualny zivot nepovazujem ani picu kurvu za prirodzeny. Tak vtedy som rad ze ich rady kosi isty virus zvany HIV, a vysmievam sa ich utrpeniu ked buzna v rohu fnuka a knuci lebo za jeho seksualne aktivny zivot prisiel kus reality. Akasi bukvica raz povedala . najtazsie na HIV je ze Vam znici cely sexualny zivot - mno mne je to jedno ze HIV im znici ich seksualny zivot ..... nenavist necitim, sak nemam dovod. dnes su prajdy aj Prahe a BA. 20 % ()
Sexuálne menšiny, balkánske traumy a snaha o usporiadanie pochodu tých, ktorí sa cítia byť diskriminovaní. Realizácia takto znejúceho námetu je napodiv viac-menej oslobodená od plochých moralít a fráz, namiesto toho ponúka silný, uveriteľný príbeh o tom, ako je takmer vylúčené spoločensky poraziť všeobecne panujúce predsudky . Film sa síce nevyhne zopár klišé o homosexuáloch, či balkánskych národoch, no napriek drobným výhradám ponúka výpoveď, ktorá si nedáva pred nos servítky humanistického pokrytectva a pomedzi LBGT* riadky ukáže život na území bývalej Juhoslávie prenikavým pohľadom zvnútra a zároveň z nadhľadu. Pre mňa osobne prekvapenie roku. *LBGT = Lesbický, Bisexuál, Gay, Transrodový ()
Buzeranty nijak zvlášť nepodporuji (vlastně vůbec), ale tady byli tak sympaticky podaní, že jsem jim fandil. K tomu se tam všichni mezi sebou mlátili, nadávali si a chlastali, takže z toho byla dost slušná taškařice, která celé dvě hodiny bavila dobrým situačním humorem a ničením předsudků především mezi bývalou Jugoslávií. 90% ()
Nekompromisní balkánská událost, u které je akorát škoda toho, že nevěděla, jestli chce být dramatem nebo komedií. Námět totiž vyzní jako neskutečná satira. Nicméně jen do doby, dokud si neuvědomíte, že v Srbsku (a obecně na Balkáně) žije ohromné množství náglů, které byste někde v ulici Bělehradu potkat nechtěli. Kór když jste buzna. Kluci to tady ale zvládli s naprostou lehkostí a osobně musím říct, že road trip po Balkáně a sbírání válečných veteránů ze všech politických frakcí tehdejší Jugoslávie byla taková sranda, že kdyby podobná lehkost byla i na konci, tak tasím jednoznačnou pětihvězdu. Tvůrci to ale chtěli trošku jinak a já jím i přesto skláním poklonu. Pride je velice kvalitní filmový zážitek, který si zaslouží pozornost každého, kdo má rád Balkán...a filmy. ()
Reklama