Velká nádhera

Nadherna balada o nicem...ktera ale uhrane nejen Rimem, ale hlavne pitoresknimi postavickami mistni dekadentni galerky... herecky koncert Toniho Servilla a totalne must see zalezitost... standardne poctive 4 hvezdy, ale kvuli atmosfere velkeho salu v Thermalu davam za 5 :) (04.07.2013)

Wow. Tusim ze toto je prvy taliansky film aky som kedy videl, od Felliniho ani ziadneho ineho talianskeho tvorcu som nic nevidel. Rozmyslam ze preco, asi jeto tym ze som od nich vzdy ocakaval mega-artsy filmy ktorym nebudem rozumiet a budu ma nudit, ale ak ma byt toto meritkom tak som fakt nabudeny. Mozno je 5* hned z prvej trocha privela, film ma toho na vstrebanie fakt tolko ze za jedno zhliadnutie sato naozaj vsetko neda pobrat... ale uz velmi dlho som nebol vyslovene zhypnotizovany pri sledovani nejakeho filmu ako tomu bolo La Grande Bellezza, teda aspon u prvych dvoch tretin ktore su naozaj absolutne dokonale. Naozaj skoda poslednej; podla mna o triedu slabsej poslednej tretiny(inac by sa u mna jednalo o top 3 film roku). Akurat nedavno som mal rozhovor o tom ze dnes je talianske cinema uplne nevyrazne, Sorrentino je dokaz ze opak je pravdou... Fantasticky Servillo a Luca Bigazzi. A ako POMO uz vystizne napisal, Luhrmann si moze ist pisat poznamky. 9/10 (12.01.2014)

Především vizuální film - a přitom většinou se samými staršími lidmi. (04.02.2014)

Nejvetsi zklamani tohoto roku! Tohle se presne stane, kdyz clovek neni dostatecne bohate dusevne rozvinuty, a je jednostranne uveznen v jedne casti sveta. Pripad prostredniho umelce, ktery se nezmuze nez na mizerne epigonstvi. Film ma vsechny nalezitosti, aby spadal do skatulky artovy, a je artovy do te miry, ze zvladne okouzlit divaky natolik, ze mu prominou zbytek. Ja mezi takove divaky nepatrim, od prvnich zaberu mi neco nehralo, postupne mi film prisel esteticky vykonstruovany a prakticky ihned naprosto, ale naprosto debilni. Celkem by mi sedelo, ze je to reziseruv autoportret, film je jednoznacnym svedectvim autorovy prodrogovane a prosoustane autenticity, kterou kdyz mu zacne schazet uz v zivote nedokaze najit. (Tedy pokud je tento film o necem, je o tomto). A celkem zajimave by se s tim dalo pracovat, jakym zpusobem a kde se da hledat a kolik to da prace. Misto toho je hlavni hrdina porad stejnej cur*k, ktery se vubec nesnazi a cynicky jen z vnejsiho meta-pohledu przni cokoliv, co je jednoduche prznit, a roznezni se pouze u nejdebilnejsich kycu, jake si jen clovek muze vymyslet (casosberne foto). Odsud pak takove pekne optimisticke 'E solo un trucco', jako Macbeth na trune, kdy uz mu nic nezbyva a rika It is a tale, told by an idiot..., coz nezvladne zastrit Jepovu psychologickou hloubku prasete. Vyber hudby se podaril, jako middlebrow okrasa, samozrejme az na Tavenera :), vkusne doplnuje film. (20.02.2014)

Filmové Taliansko. Treba vidieť ešte raz... (04.10.2014)

Dafuq?! Nemám nejmenší potuchy o co tady šlo. Plno prázdných slov (na tento oxymorón jsem obzvláště pyšný), kupa starých, sešlých Italů a Italek, nejednotná směska záběrů na snobárnu toho nejhrubšího zrna a za tím, možná, někde v dáli, nějaký příběh. Ale co, popcorn byl zadarmo. (17.03.2015)

Hledá krásu, nachází prázdnotu. Měl by zkusit kořínky. Jsou důležité... (06.12.2015)

Zpočátku trefně úderné a úderně trefné. V druhé polovině ale začne docházet dech. Podívaná jako dělaná pro vánoční svátky. Těsně pod čtyřmi hvězdami. (26.12.2015)

Ano, je to o starejch snobech italskejch. Ale je to nádhera. Přes dvě hodiny uteklo jako voda v Tibeře. Možná zásadní zvrat filmu trvá pár sekund a je vlastně jen naznačen. Ale má to snad i dobrý konec.... (27.09.2017)

Tak tento film mě buď nezasáhl ve správném ,,sorrentinovském" rozpoložení, jelikož minimálně ze dvou třetin mě připadal povrchně snobský anebo takový být měl a mě prostě jen úplně neuchvátil jako ostatní Sorrentinova díla. Ty, co jsem doposud viděl, si vždy tak mile líně plynuly, kdežto tady kadence dialogů v oněch zmíněných dvou třetinách filmu byla až neskutečná a pro mě ne zcela záživná. (01.01.2018)

Kvůli jakési soudružské chybě jsem měl za to, že film má trvat čtyři hodiny, takže jsem na projekci o půl jedenácté večer šel s tím, že to jen zkusím a až mě film začne unavovat nebo přestane bavit, tak odejdu. Jenže ejhle, oči jsem takřka nemohl odtrhnout a čelist příslovečně hledal na podlaze. Tak chytré, tak nápadité a tak Nádherné. A když film najednou končil, uvědomil jsem si, že jsem se celou dobu jen kochal jeho estetickou a emocionální stránkou - a úplně zapomněl přemýšlet nad myšlenkou či chytat jeho sdělení. Tak až někdy příště, při druhém zhlédnutí... Závěrečné titulky - "Beatitudes", Vladimir Martynov, Kronos Quartet. (01.07.2013)

Bohužel se 7 dnů a dlouhá řada filmů podepsala na mé fyzické kondici, a tak jsem u tohoto filmu, na který jsem se opravdu těšila, usnula. Moje hodnocení to odráží. Doufám, že budu mít příležitost film vidět ještě jednou a poté hodnocení upravit. (05.07.2013)

Bez nadsázky největší filmový zážitek roku, ne-li posledních dvou let. Opulentní mejdany, elegance, přepych, prázdnota, stáří a obskurní postavy. Název filmu nelže, je to opravdu důkaz toho, že film může být umění a ne jen spotřební zboží. A ty scény z večírků... Nezapomenutelné. Vidět Řím očima Sorrentina a zemřít. Vidět zašlou krásu a nablýskané róby. Vidět tu Velkou nádheru!!! Alespoň ještě třikrát... (08.07.2013)

Marně přemýšlím, čím mě ten film tak dostal, proč se mi tak líbil. Ale člověk na všechno přijít nemusí, tak jako asi nemusí všemu z toho filmu rozumět... Nemá to děj ani příběh (a takové filmy mi většinou vadí), je to docela dlouhé (ale vůbec mi to tak nepřišlo), je to smutné (což mám rád) i veselé, vtipné, ironické, satirické... stačilo málo a byl by to špatný film, nudný... ale on je krásný! Opravdu "velká nádhera", a to nejen kvůli těm záběrům úchvatného Říma. Je to nádherně natočené, je tam skvělá hudba různých žánrů, vynikající kamera, má to atmosféru a náladu... Takový "Sladký život" roku 2013... 90% (01.11.2013)

Jako by si Sorrentino vzal k srdci Kürnbergerův příspěvek světu, že vše, co člověk ví, co není jen zaslechnutý ruch a šum, dá se říci třemi slovy. Jeden Bigazziho obraz totiž vydá za tisíc slov. Sorrentino tak může mlčky předstírat, že realizuje něco jako Flaubertův romantický sen o románu, jejž by pohromadě držela pouze jeho vnitřní síla, a sem tam utrousit nějaké to (pseudo)moudro o vyprázdněnosti epikureismu a bude to bohatě stačit. Ono se asi vážně pod nánosem řeči a hluku neskrývá nic jiného než velká nádhera, nádhera a ubohost lidského aparátu. (03.01.2014)

Radši než horkokrevné Italy mám sice chladné Skandinávce, ale tohle za to stálo! Stárnoucí spisovatel a uživatel "Sladkého života" vzpomíná v kulisách zahnívajícího historického Říma. Od svého prvního románu už nic nenapsal, protože od té doby hledá Velkou nádheru. Natočeno s nadhledem a vtipem, s krásnou hudbou. Kdy už někdo konečně natočí takovej velkej biják o Praze? Woody Allena už jsme asi prošvihli, tak kdo to bude? (05.01.2014)

Úvodní narozeninová párty dává tušit skvělý film, jenže... Pak se to celé nějak rozplizne do sice velkolepých, ale prázdných záběrů. Ano, film se dá chápat jako odraz Jepovi vyprázdněné duše, ale na to je to příliš dlouhé. Pokud by někdo vystřihl 40 minut, tak se domnívám, že to většina diváků ani nepozná. (10.02.2014)

Veľká nádhera sa konala. Utopil som sa v podmanivej hudbe a nádherných záberoch, ďakujem. (11.02.2014)

Tak neuvěřitelně zvláštní film.... Nedokážu to prostě popsat... Je to něco co je tak zvláštní, tak o ničem, ale vlastně uplně o všem. Něco tak nezáživné, ale zároveň mistrovské, že sem jen koukal s otevřenou pusou. Něco tak jednoduché, ale zároveň geniální.... U závěrečných titulků sem rozhodně hrdina nebyl, ale vůbec netuším proč, nic takového sem v životě neviděl a na některé z scény v životě nezapomenu. (10.03.2014)

název filmu = můj komentář (16.03.2014)