Suspiria

Excelentní kousek od mistra italského hororu Daria Argenta. Italům proudí v těle horká krev, ale, jak mne kdysi náhle napadla myšlenka, její nejsytější konzistence se však pro mě projevuje jako mafiánská a hororová krev. Námět či příběh není nijak zvlášť originální, spíše filmovými tvůrci snad nejčastěji zpracováván. Film sám o sobě mě ani tak moc nevyděsil, spíše jsem zůstávala ohromena nad jeho výtvarným a hudebním zpracováním. To taktéž zapříčinilo, že jsem se během filmu mnohokráte přistihla, že na něj doslova hledím s otevřenými ústy. Snad možná i více než polovinu dojmu ze Suspirie, mi dodávala fascinující, nezapomenutelná a naprosto dokonalá hudba Claudia Simonettiho a Goblina. (25.07.2010)

Rozporuplná záležitost. Od parádně atmosférické úvodní scény příletu hrdinky a její jízdy taxíkem bouřlivou nocí do školy v lesích do nás Argento tlačí pestrobarevně nasvícené haluzové interiéry a neméně haluzový hudební doprovod, ale celé je to naivní a v nejednom ohledu nechtěně komické, k čemuž mj. přispívá anglický dabing. (07.11.2009)

Suspiria je bezesporu kvalitním giallem, které mě však vůbec nezasáhlo, jak mělo. Vizuál filmu je opravdu výborný, moc se mi líbilo kontrastní a netradiční podbarvení, ale opravdu špatný byl odstín krve, no tuna tak opěvovaný hudební doprovod mi přišel po chvíli otřesně monotónní a uši rvoucí. Suverénně nejlepší scéna se odehrála hned na začátku s rukou, co prorazila okno, takže když bych to měl nějak shrnout, tak v úvodu jsem se bavil opravdu skvěle na všech frontách, no postupem času se mi hodně věcí zprotivilo, takže ve výsledku je to jen průměr a mírné zklamání. 69% (16.09.2013)

Nezbývá mi než pošpinit hororovou klasiku. Argentova SUSPIRIA sází na hnusnou krásu německé baletní školy, prvoplánové děsy, světla a syté barvy, snovost, nudné mysteriózno a unylou hlavní hrdinku. Kde mnozí obdivují, já si klepu na čelo a s čím dál větším nezájmem čekám, až ten film konečně dospěje v závěrečné titulky. Zajímavý (alespoň než se okoukal) byl ale vizuál, asi dvě scény nebyly vůbec k zahození, a také se mi líbil hlavní hudební motiv - jednoduchá melodie podložená úchylně záhrobním hlasem. Jinak nic, takže tu nahrazuji J*A*S*Movy odvolané dvě hvězdy (ty moje ale zůstanou). (23.01.2011)

První čtvrthodina je naprosto dokonalá. Díky naprosto nervní hudbě jsem se bál i scény, kdy první z obětí byla v místnosti, kde se jen otevřelo okno. Potom se velice dlouho neděje v tomto filmu vůbec nic a vypadá to celé jako hodně barevná venezuelská telenovela, ale Argento si jen chystá pole pro dokonalou a co víc na italské horrory srozumitelnou pointu celého vizuálně skvělého filmu. A jedna scéna, sice nudná, mě moc hodně potěšila, a to je dvou minutová přítomnost mladičkého Udo Kiera. (20.06.2004)