Komentáře uživatelů k filmu (17)

  • Subjektiv
    *
    všechny komentáře uživatele

    Po letmém nahlédnutí na pár informací o autorech předlohy, Iljy Ilfa a Jevgenije Petrova, mi srdce lehce poskočilo radostí. Ranný Burianův film, že by si vzal za vzor dílo, které v sobě pod humornou slupkou skrývá nějakou závažnější a ne dvakrát příjemnou myšlenku (jak, mimo jiné, píše Šandík)? Jiný letmý pohled, sice ten na zdejší hodnocení, však zase usadil srdce na původní místo a ono už tam zůstalo. Ostatky předlohy na sebe vzaly podobu jednoduché taškařice vyprávějící o tom, čeho všeho je schopen člověk omámený vidinou bohatství. Ony skutky však mají, až na dvě vzácné a kvalitativně lepší scény, podobu pouhého rádobyvtipného pobíhání na místa, kde by se ono kýžené bohatství mělo nacházet. Tou první scénou je Burianovo opuštění fungující živnosti ve stylu: "Teď jsem bohatý a po mě potopa," tou druhou pak úplný závěr. Tyto scény však kvalitativně vyčnívají pouze v rámci zbytku filmu, v jiných snímcích by nejspíše i ony zapadly. Dovolím si nyní od uživatele Barta vypůjčit slovo "nesourodá", které zmiňuje v souvislosti s ústřední dvojicí a rozhodně se v tom nemýlí. Burianovo herectví dobře známe, věnujme se tedy Dymszovy. Nechci tvrdit, že jeho herecké schopnosti zaostávají míle za Burianem, tak je tomu myslím jen (anebo hlavně) v ozvučených scénách. V těch němých je znát, že Dymsza má zřejmě zkušenosti s groteskou. Je spíše mimem, než "zvukohercem", což, myslím si, čiší už ze zdejší galerie. Nesourodá však zřejmě nebyla jen dvojice herecká, ale i režisérská. Jedna její část nejspíš tlačila film k němé grotesce, druhá (a hádám, že to byl Frič) ke zvuku. Není divu, že film je potom takový bastard. No, a když už jsem se tak rozepsal, za zmínku mi stojí ještě scéna první, z poloautomatizované rychloholírny. Nepřipomíná nápadně Chaplinovu Moderní dobu? Mně tedy moc - ovšem i ona může sloužit za příklad destrukce původní myšlenky. V Moderní době lze vidět varování před odlištěním v přetechnizované společnosti, která je hnána pouze touhou po efektivitě, ve Dvanácti křeslech jde jen o takovou vycpávací legrácku. Silná *.(7.1.2009)

  • Bart
    *
    všechny komentáře uživatele

    Námět filmu je slibný, ale zbytek je ovšem nuda. Burian vytvořil se svým polským kolegou nesourodou dvojici, kde Dymsza za naším Burianem značně pokulhával. Film u nás úspěch neměl a počítám, že v Polsku taky ne.(6.3.2006)

  • sportovec
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Při hodnocení tohoto filmu je nutné mít na mysli ještě více dobu a její kontext, které provázely jeho zrod. Teprve potom je možné přihlížet k tehdy netradičnímu koprodukčnímu česko-polskému propojení a k hodnocení tandemu Burian-Dymsza. Zdá se mi, že přenesení do polských reálií bylo šťastné právě tak jako Burianovo napojení na rozporuplnou osobnost polské kabaretní múzy. Skutečnost, že film se se svou poetikou snad nejvíce blíží dobovým americkým vzorům končícího "zlatého věku grotesky" i špičkovým filmům OSVOBOZENÝCH, režírovaných rovněž Fričem, činí KŘESLA historicky mimořádně zajímavá a přínosná. Některé nedostatky, více či méně právem vytýkané mými předkomentátory na tomto fóru, se jeví ve světle této souvislosti a zejména celkové úrovně burianovské filmografie jako pominutelné a překlenutelné. Burianův výkon tak i v tomto případě naznačuje skutečné možnosti tohoto mimořádně nadaného dramatického umělce, které dalekosáhle přesahují někdy až příliš lidovou produkci stále nepřekonaného "krále komiků".(14.2.2010)

  • NinadeL
    ***
    všechny komentáře uživatele

    První koprodukční polsko-československý film byl zároveň první filmovou adaptací klasického textu Ilfa a Petrova, který pro film upravil Karel Lamač. Jen do roku 1945 vzniklo dalších 6 verzí, mezi nimi například Šťastný smolař (13 Stühle, 1938) s Heinz Rühmannem a Hansem Moserem v hlavních rolích. V československo-polském prostředí téma připadlo dvojici Vlasta Burian a Adolf Dymsza. Režírovala je dvojice Mac Friče a Michala Waszyńského a vytvořila tak pro sólistu Buriana jedno z nemnoha partnerství jeho filmové kariéry. Do té doby byl Burian párován s komičkami Zdenou Kavkovou a Anny Ondrákovou, později si vystačil s nahrávači ze svého divadla Čeňkem Šléglem a Jaroslavem Marvanem. Dnes je bohužel k dispozici neúplná kopie filmu a proto není zcela jednoznačně možné zhodnotit jeho skutečné kvality. Chybí také srovnání se soudobými polskými filmy, ze kterých by bylo zřejmé, že například Waszyński s Dymszou nebo Pogorzelskou pracoval opakovaně. Formálně jde spíše o zvukovou grotesku, což v soudobém kontextu čs. filmu patří mezi unikáty. Vladimír Just například tvrdí, že Burian byl nakonec stejně populární v německy mluvících zemích jako v Polsku a mezi postavami z loutkového divadla se Vlasta Burian stal synonymem pro Kašpárka. Ostatně na tradici partnerství s polským filmem se navazuje dodnes a v historii obou kinematografií můžeme najít takové tituly jako Co řekne žena (1958), Kukačka v temné lese (1984), Zátah (1985), Jestřábí moudrost (1989), Je třeba zabít Sekala (1997), Všichni moji blízcí (1999), Král sokolů (2000, který byl koprodukcí také s Maďarskem), Karamazovi (2008), Legenda o létajícím Cypriánovi (2010) nebo Lidice (2011).(21.2.2009)

  • LiVentura
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Milá komedie, další z těch se skvělým ba až geniálním panem Burianem... Kterak na dědictví si obyčejný "slušný a počestný" holič z Čech v Polsku přišel a jaké trampoty a lapálije mu to způsobilo. :-)) Když zkousnete ten šílený kouskovaný osmiminutový úvod, pak Vám bude hezky smíchy u srdce ze zbytku filmu. PS: Toho střihače bych nejraději...(1.8.2011)

  • krib
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Zapomenutý film, který má až velké technické nedostatky. Nejhůř dopadl obraz a zvuk. Burian, který se ocitá v zemi, ve které mu nikdo nerozumí je výtečný a Adolf Dymsza mu moc nestačí. Film je takový milý a škoda, že to končí tak smuťně... Já osobně se přiznám, že jsem nepostřehl, v jaké chvíli chybí těch deset minut. Ani to není poznat, že chybí. Film však byl divácky úspěšný a oblíbený (v premiérovém kině se hrál pět týdnů, což bylo na tu dobu dost) a i v Polsku.(25.8.2006)

  • Šandík
    **
    všechny komentáře uživatele

    Film který zcela zapadl a to (taktéž) zcela právem... Své knižní předloze se nepodobá vůbec v ničem. Ze sžíravé a nesmírně vtipné satyry na poměry v komunistickém Rusku dvacátých let zůstal pouze motiv hledání dvanácti křesel s ukrytým balíkem peněz, respektive diamantů. Nic víc. Je to sice pochopitelné, protože reálie Sovětského svazu byly lidem žijícím mimo tuto trudnou říši ve třicátých letech naprosto cizí, ale možná právě to mělo tvůrce varovat. Vetchý scénář těží především z žánru klasické grotesky. Mj. proto, že je film česko-polsky, takže se v něm logicky příliš nekonverzuje. Rozporuplný dojem z filmu navíc podtrhuje úděsná technická kvalita dochovaného filmového pásu. Také z toho důvodu jej lze sledovat snad pouze z dokumentárních důvodů. Jiné možné pohnutky mě žel nenapadají... 3/10 Zajímavé komentáře: Marthos(29.4.2008)

  • Marthos
    **
    všechny komentáře uživatele

    Rok 1933 znamenal pro domácí kinematografii jeden z rozhodujících okamžiků. 25. ledna byly slavnostně otevřeny moderní filmové ateliéry na Barrandově, které brzy zaujali pozornost zahraničních koncernů. A v této vzrušené atmosféře vzbudila zájem diváků i kritiky česko - polská koprodukce nové veselohry s Vlastou Burianem. Ten si za pouhé čtyři roky existence zvukového filmu vydobyl výsostné postavení takřka po celé kontinentální Evropě (zejména v Německu a Rakousku) a jeho popularita měla být využita i ve prospěch polských ateliérů Falanga. Námět sovětských autorů Iljy Ilfa a Jevgenie Petrova obratně přepracoval Karel Lamač, který z neznámých důvodů přenechal režii celého projektu svému příteli Martinu Fričovi. Ten byl ovšem vytížen několika rozpracovanými filmy v Československu a tak polské koprodukci nevěnoval dostatečnou pozornost. K Burianovi byl přiřazen oblíbený polský komik a kabaretiér Adolf Dymsza, který ovšem jen stěží mohl konkurovat živelné nátuře a improvizačnímu vodopádu Krále komiků. Snímek postrádá provázanost jednotlivých sekvencí a tříští se do několika samostatných kapitol, pojatých spíše ve stylu americké němé grotesky (eskapáda s nalezenými křesly). Kameramanské fiasko Antonina Wawrzyniaka navíc doplňuje technicky bídný stav neúplné kopie. I přesto nezbývá než hořce litovat, že podobných omylů a uměleckých proher nevzniklo více. Sledovat totiž na plátně Vlastu Buriana v jakékoliv konstelaci je dnes pro milovníky neopakovatelným zážitkem.(28.12.2008)

  • gjjm
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    S úchvatným románem Ilfa a Petrova to má společný jen název a výchozí bod zápletky, která se stěží dá převést z ruského prostředí. Český holič (Burian) jede do Varšavy , kde mu jeho teta odkázala dvanáct křesel. Naštve se, protože se mu ty křesla nelíbí, a prodá křesla starožitníkovi, kterého hraje Dymsza (herecky mnohem lepší než Burian). Pak zjistí, že jsou v nich ukryty peníze. V sérii nevtipných scének a ýbrtrapných písniček pak těch dvanáct křesel hledají. Nejen že to má debilní a zcela neftipný příběh, ale především, filmařsky je to návrat tak o dvacet let zpátky, některé scény připomínají Chaplinovy první grotesky. Dvanáct křesel je jedním z největších kroků zpět v dějinách českého filmu a jedna z nejdebilnějších filmových adaptací vůbec.(12.10.2009)

  • slunicko2
    *
    všechny komentáře uživatele

    I mistr tesař se někdy utne. Klasická burianovka s nepříliš výrazným Adolfem Dymszou nepřekvapí, spíš zklame. S knižní předlohou Ilfa a Petrova nemá kromě námětu nic společného, ale to se stává i v lepší filmové společnosti. Smutný dojem podtrhuje i mizerná technická kvalita snímku a nevyrovnanost mezi zvukovou a němou složkou filmu. Ale kde jinde uslyšíte Buriana (byť jenom 30 vteřin) zpívat polsky?(17.3.2009)

  • BerniX
    **
    všechny komentáře uživatele

    Tak určitě nejslabší Burianův film co jsem viděl.(2.6.2009)

  • klúčik
    **
    všechny komentáře uživatele

    Videl som omnoho lepšie filmy s pánom Buriánom. 45%.(13.10.2009)

  • tomtomtoma
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Poměrně zábavná komedie s prvky grotesky, kde jde o dědictví. Nejdříve je velkým rozčarováním, ale když se zjistí pravý stav, začíná závod o čas ho nalézt zpět. V hlavní roli dědice Ferdinada Šuplátka je Vlasta Burian, kterému celkem zdatně sekunduje Adolf Dymsza v roli starožitníka Wladyslawa Kepky. Jednoduchá zábava o hledání ztraceného dědictví.(20.9.2009)

  • HH
    **
    všechny komentáře uživatele

    Spíš než film je zajímavé, že se tu setkal Vlasta Burian se svým polským kolegou Dymszou. Bohužel se ale část filmu ztratila a je to na něm vidět...(2.1.2004)

  • filmmovier
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Raný film Vlasty Buriana, který trvá jen pouhou hodinu. Zápletka na obalu DVD zbyla velmi zajímavě a na film jsem tím pádem byl velmi natěšen. Zápletka nezklamala, ani Burian nezklamal, ale mě prostě strašlivě vadila ta polská koprodukce, která celý film ještě zhoršila. Oni ti Poláci taky neumějí nijak extra hrát... Ta zápletka je opravdu originální, dobře pobavila, našlo se tu několik opravdu hodně dobrých vtipů. Prostě příjemná oddechovka, která výrazně nezklame, ovšem na klasické Burianovy filmy zdaleka nemá. 60%.(30.3.2012)

  • Sdoom
    **
    všechny komentáře uživatele

    Díky krátké stopáži se to dá celkem v klidu přežít, škoda jen mizerné kvality, ve které se film dochoval.(6.4.2012)

  • BlueNeon81
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Pre dnešného diváka nepozerateľný film, ktorý je k dispozícii vďaka veľmi poničenej, dotrhanej a nekompletnej kópii. Na tento film sa nedá pozerať inak ako na "študijný" materiál o histórii kinematografie. Kiežby sa voľakde objavila kompletnejšia kópia filmu, aby sa dal vnímať aj dej.(11.12.2011)

Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2012 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Provozovatel a redakce | Reklama a marketing | Napište nám | Poslední hledané výrazy | Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.

Doporučujeme: plastová okna, rychlé překlady, úřady práce, inzerce realit, realitní kancelář, práce, inzerce zdarma