Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lída Baarová ve filmovém přepisu stejnojmenné divadelní hry Viléma Wernera o hledání vlastní cesty ke štěstí. Zavede nás do 30. let, do tradiční středostavovské rodiny, v jejímž čele stojí přísný otec, který ctí obecné pojetí morálky a etiky a odmítá se smiřovat s moderními novotami, jejichž nositeli jsou jeho děti. Film byl uveden na V. MFF v Benátkách v roce 1937. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (38)

Stegman 

všechny recenze uživatele

rozhovor lékařky se svým otcem: "Zakuř si." - "Ne ne, už čtyři dny jsem nekouřil." - "Ještě žádného neurastenika neuzdravilo, když se naráz vzdal kouření." ..... || ..... rozhovor otce s dospělou dcerou: "Máš ho ráda?" - "Je to můj přítel." - "Přítel? Co je to 'přítel'? Je-li to někdo, s kým trávíme noci, pak je to milenec." - "No ano, třebas. Ale už se to neříká." - "Neříká se to, ovšem. V tom slově byl závazek do budoucna, do celého života. 'Přítel'! To slovo neslibuje nic a k ničemu nezavazuje. Ani k věrnosti. Jdi, COURO." ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Sociální drama. Stárnoucí profesor gymnázia, rychlá doba, které on už nerozumí, jeho děti však ano a řítí se jí vstříc. František Smolík ztvárnil starého mrzouta s gráciíí sobě vlastní, jeho děti- dvě dcery a dva synové, rozpustilí, bez větších hodnot a ideálů, potřeštění, hanba povídat, se mu prostě všechny vymkly kontrole a on už je nedokáže řídit. Má pocit, že se doba vymkla z kloubů, ztrácí půdu pod nohama, zmaten rezignuje, vše klade za vinu sobě a své generaci. Snímek je trochu více temný, než by měl být, vše vidí dost černě, tvůrci byli asi v depresi. Přesto jim rozumím, zejména když sleduji zprávy na Nově, chce se mi zvolat: SOS! Bože, odpusť jim naše viny! I naše doba se vymkla z kloubů a nová generace nám to setsakramentsky vrátí, jen si počkejme. Jak je tedy vidět, historie se opakuje, tenhle film je toho důkazem...75% ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Nadprůměrný film z období hospodářské krize z konce dvacátých  resp. ze začátku třicátých let v tehdejším Československu.. Rodinu starého profesora Junka, vynikající a jedinečný a co se týká ztvárnění téměř bezchybný a charakterní František Smolík postihly jakož to skoro každého v té době vážné existenční problémy a starosti. Starý profesor se přeci jenom už moc těžko přizpůsobuje a velmi těžko chápe nové poměry a jeho dospělé děti si hledají vlastní cestu za svými životními úspěchy a cílemi. MUDr. Pavla Junková (L.Baarová) pracuje v jedné nemocnici za velmi nízký plat. Z existenčních důvodů přijímá proto neustálé dvoření a posléze i nabídku k sňatku od dobře vypadajícího, leč nemilovaného kolegy MUDr. Řípy (B.Veverka). Nejstarší syn ing. Zdeněk (L.Boháč) je již dva roky nezaměstnaným inženýrem, neustále si vypujčující peníze od svého táty (kdy je mu to už vyloženě trapné), aby si mohl udržovat svou vážnou známost. Druhá dcera Hanka (H.Vítová) opustila místo stenotypistky jen proto že se chce stát filmovou hvězdou, uvěří a naletí falešnému režisérovi a podvodníkovi Frankovi (L.Hemmer), kterému napřed pomáhá shánět peníze na natáčení, a později přijme nabídku bohatého továrníka a bez ostychu se nechá vydržovat. A nejmladší a nejpovedenější je a byl stejně Jirka Junek (L.Pešek) zasněný čutálista který si myslel že to někam dotáhne, ale vysoké mínění a zdání občas klame že? Proto taky nakonec je rád že dostane místo účetního v pivovaru jen díky svému fotbalovému talentu. A jeho sen se náhle rozplynul někam daleko do nedohledna. Nakonec filmu a vůbec na osudu svých vlastních dětí se otec rodiny přesvědčil, jak výstižná je alegorie v jedné písemné studentské práci. V ní je život mladých lidí přirovnáván k situaci trosečníků, kteří jsou větrem a vlnami hnáni na ledové kře vstříc nejistému a tmavému moři. Jak výstižné, nic se natom do dneška vůbec nezměnilo a dokonce bych řekl že dnes je to ještě daleko v některých situacích horší když ne zrovna podobné ! Film stojí určitě za pozornost, není to jen nějaký tuctový film jakých tady v té době bylo točeno mraky. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Mne tento film prijde strasne nevyrovnany, at uz postavou otce, hereckymi vykony, dialogy ci svete div se, rezii. Chovani otce je jako aprilove pocasi a Smolik me ve sve roli zklamal, misty tak prehraval, az to hezke nebylo. Nejhorsi herecky vykon predvedla Baarova, tato herecka me nikdy moc nepresvedcila, zde snad podala svuj nejhorsi vykon. Naopak Baldova, Slemrova, Pesek a Dohnal jsou uzasni a tahnou cely film. Fricova rezie opet nabidne nekolik dobrych napadu, po technicke strance ale vypada celkem zastarale, zvlast v porovnani s nadcasovym nametem. Jinak urcite zajimava socialni sonda. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Päťhviezdičková je úvodná päťminútovka, ktorá strihovou skladbou v skratke všeobecne vystihne lesk i biedu kapitalizmu. Vojnové besnenie je nasledované rozmachom v mene obnovy krajiny, budovaním a spokojnými zamestnancami. Blahobyt a neustále hromadenie statkov dosahuje vrcholu, od ktorého sa všetko zvrtne do obrovskej krízy. Novým stimulom rozmachu sa ukazuje byť hroziaca vojna. Z nedávno veselo sa kúdoliacich komínov fabrík a parných lokomotív sa znova začínajú črtať hlavne hrozivých kanónov. Nasledujúci príbeh je až príliš starosvetsky spracovaným sociálno-kritickým príbehom, kde je na príklade jednej rodiny ukázaný rozklad tradičných hodnôt lásky a cti v mene materiálnych výhod a zabezpečenia obživy. ()

Zajímavosti (5)

  • František Smolík, Zdenka Bladová a Ladislav Pešek byli obsazeni do stejných rolí v původním představení v Národním divadle. Premiéra se odehrála 19. 2. 1936, přičemž následovalo dalších 96 repríz. (kosticka7)
  • František Smolík získal v roce 1937 Cenu ministra obchodu, průmyslu a živností za herecké výkony ve filmech Lidé na kře a Batalion (1937). (Marthos)

Reklama

Reklama