Holy Motors

Asi něco podobného zamýšlel Richard Kelly se Southland Tales a další ambiciózní tvůrci, snažící se vypořádat s otázkami světa, vesmíru, člověka a kinematografie. Příběh muže, který nežije svůj život, ale hromadu jiných, aby ti „ostatní“ měli pocit, že se děje něco „skutečného“. Caraxovo pitoreskně dojímavé zamyšlení se nad divadlem světa, v němž jsou jeho obyvatelé diváky a herci, ale nikdy opravdovými lidmi. Oceňuji, že se Carax rozhodl pro svěží a nedefinovatelné pojetí a zvolené téma zároveň poskytuje možnost bravurně střídat žánry (muzikál, polské sociální drama, animovaný film pro dospělé, groteskně-hororové pokračování Caraxova segmentu z Tokio!) a v neposlední řadě ukazuje Denise Lavanta coby herce nikoliv mnoha tváří, ale všech! 47.MFFKV (09.07.2012)

Nejsem úplným příznivcem metafilmů, které pak ale dál už nejsou ničím jiným dalším. Jakkoli mi idea mizejícího publika z toho důvodu, že se lidé stále více vkládají do vlastních přidělených rolí přijde přitažlivá a důsledná práce s formálními postupy je místy úctyhodná, měl jsem bohužel polovinu stopáže pocit, jako bych byl ve znalostní soutěži, kde by mi byly stále pokládány strašlivě dlouhé otázky, na které znám odpovědi už od začátku, ale stejně si to zadání musím vyslechnout až do konce. Vím jak to zní nadutě, ale Holy Motors si to zaslouží, protože jsou nafouklé úplně stejně. (14.07.2019)

Holy Motors je nezvyčajné filmové dielo, ktoré sa dá vnímať len dvoma spôsobmi. Buď Caraxovi sadnete na lep a necháte sa unášať jeho pestrou filmovou hrou, alebo vás hneď z úvodu vytočí jeho filmové videnie a dokonca celého filmu sa nezbavíte pocitu, že ste podvedený nesúrodými nápadmi, ktoré len pomáhajú Caraxovi masírovať jeho ego. Mňa našťastie tento kúsok uchvátil svojou skladbou, uhrančivými nápadmi a skvelým výkonom hlavného predstaviteľa. V tomto kúsku sa dá nájsť i mnoho prekrásnych kamerových záberov, ktoré miestami dokážu diváka doslova prikovať k sedadlu (niekedy je to spôsobené aj výraznou šokantnosťou). Nedá mi ešte nespomenúť, že v tomto filme je to najgeniálnejšie intermezzo, aké som kedy videl. (17.09.2012)

Všem, kteří to označují za "pseudointelektuální", by měl animál Lavant ukousat péra a prsty. Naprostá cinefilní rozkoš, nádherně nostalgický, schizofrenický a energií natlakovaný počin, kterému právě jakékoli pokusy o "intelektuální a racionální" výklady berou páru z pod kotle. Jasně, Carax používá nespočet odkazů (k francouzské kinematografii a především ke svým vlastní filmům), ale Holy Motors nepotřebují k hladkému chodu jejich naprosté pochopení - naopak. Je to nádherně animální, podvratná, svěží a fyzická podívaná, film, který je úplně jinde než většina chcípackých a konvenčních titulů dneška. Ukázka magického života v čase stále větší vyprázdněnosti, pro mě film s velkým F. Kdo to nechápe, ať si jde rovnou lehnout na hřbitov, že jo... (07.07.2012)

Chtěl bych upozornit všechny ty intelektuály, co tohle šacují na pět hvězd, že tohle není surrealistický film! Surrealismus vychází ze snu, dějí se v něm snové věci, postavy přecházejí bez problémů z lokace do lokace, které jsou si v protikladu, hodiny tečou ze stolu a v pozadí se tyčí pískové věže bílých obřích červů... Tohle je artistní patlanina, kde autor chtěl sice něco říci k současnému stavu světa, avšak bez toho, aniž by měl jasno sám v sobě. Z toho pak vznikají podobně zmatené filmy s neujasněnou koncepcí. I ten Buňuel dokázal své surrealistické vize zhmotnit tak, že mají ucelenou koncepci a myšlenku, nepotřeboval k tomu zmatečné a nahodile se střídající scény. Nebo Bunker Palace Hôtel - ten je surrealistický, ale také má jasnou koncepci. Skutečně obdivuji ty blázny, kteří si hrají na něco vyššího a nadlidského, a hledají v každém prdu nějaký symbol a odkaz. Mimochodem, na FAMU nás učili, že nejtěžší je vždy natočit lineárně vyprávěný film. Protože natočit nudu a artově ji rozházet střihem na střídačku, to umí každý blbec. A jinak ano - svět jsou kulisy, my jsme herci, myšlenka dovedená sci-fi motivem ad absurdum, kdy jevištěm je celá Paříž a možná celý svět, a kamery jsou tak malé, že je není vidět. Hrajeme i my nějakou roli? Jsme také herci, nebo sami sebou? Kdo nás režíruje a kde jsou kamery? Normální paranoia. Celé je to falešné jak sliby před volbami. A proto z filmu nemám žádné emoce. (10.01.2013)